László Passuth

Maďarský spisovatel László Passuth (narozen r.1900 v Budapešti) skončil svá vysokoškolská studia na právnické fakultě university v Debrecíně. Od r.1919 do r.1950 byl bankovním úředníkem, potom až do r.1960 odborným překladatelem Státní překladatelské kanceláře. Překládal z angličtiny, francouzštiny, italštiny, portugalštiny, řečtiny a španělštiny. Svou literární dráhu začal ve dvacátých letech: přispíval do literárních časopisů cestopisy, překlady a historickými studiemi. Jeho první román Eurasie (1937) líčí pohnutou dobu mezi oběma světovými válkami. Problematice současné společnosti věnoval ještě další tři romány: Otáčivé dveře (1944), Mrak a oáza (1946) a Cizí lidé (1949). Široké popularity si však získal teprve svými historickými a životopisnými romány, zejména z prostředí italského a španělského. Jeho prvním a nejúspěšnějším dílem, které mu otevřelo cestu do světa, je román Bůh deště pláče nad Mexikem (1939). Z jeho dalších děl můžeme zmínit Johanu Neapolskou (1940), V purpuru zrozen (1943), Monteverdi (1957) či Laguny (1958).