Marlenina sestra / Teorie hrozby
- 126 stránek
- 5 hodin čtení
Ontologický horor a transexuální rozpoznávání v prostoru palimpsestu a prázdého listu. Dvě mistrovská díla vysoké literatury v jedné paralele - kniha údivu.
Botho Strauß je německý dramatik, prozaik a esejista, jehož dílo je hluboce zakořeněno v literární tradici a filozofii. S vlivem antických klasiků, Nietzscheho a Heideggera, Strauß kriticky zkoumá moderní civilizaci a její rozpory. Jeho radikálně antiburžoazní pohled a jedinečný styl ho odlišují v německé i světové literatuře. Jeho hry patří k nejčastěji uváděným na německy mluvících scénách a jeho eseje vyvolávají významné diskuse.






Ontologický horor a transexuální rozpoznávání v prostoru palimpsestu a prázdého listu. Dvě mistrovská díla vysoké literatury v jedné paralele - kniha údivu.
Knihu tvoří samostatné povídky, monology a scény, situované především v Berlíně devadesátých let. Vznikl tak labyrint příběhů, které se někdy odehrávají na okraji existenciální izolace, jindy na rozhraní skutečnosti a snu. Od lehce načrtnutých skic až po obsáhlé povídky, od tragikomických minidramat až po brutální scény intimního násilí předkládá autor napínavé panorama neuróz dnešní doby, panoptikum postav zamotaných do vlastních lží a fixních ideí. Desiluzi a kulturní pesimismus Botho Strauße však kompenzuje svěžest jeho bezprostřední vypravěčské schopnosti, spojené s humorem a poetickou vizí.
Tato divadelní hra má hlavní postavy Sylvii Kessel a Zachariáše Wernera a dalších přibližně 100 postav.
Kritische Prosa
Dieses Buch von Botho Strauß thematisiert die Neubewertung des Vertrauten in Literatur, Malerei und Politik. Es reflektiert über den Zerfall von Formen und die Unbestimmtheit der Zukunft, während es gleichzeitig auf die Geschichte zurückblickt. "Anschwellender Bocksgesang" gilt als einflussreicher Essay der letzten siebzig Jahre.
Die absolute Beginnlosigkeit Vom ungeschaffenen, immerwährenden Kosmos schreibt Strauß in flüchtigen, sich stets wiederholenden Reflexionen. Er versucht einen Kosmos zu denken, der ohne Anfang und Ende auskommt.
Inspiriert von mittelalterlichen Vorlagen, variiert Botho Strauß in Die Ähnlichen die alten Themen auf neue Weise: Tod und Liebe, Traum und Wirklichkeit, Gut und Böse. Einerseits findet der reale Existenzkampf zwischen Ost- und Westbrüdern statt, andererseits kann alles nur noch enden wie im Märchen: Der Teufel, die Hexe und das geraubte Herz bestreiten das Spiel.
Botho Strauß thematisiert in seinem neuen Stück die gestörte Balance der Charaktere in einem Deutschland, das größer und unübersichtlicher geworden ist. Die Angst vor Veränderungen und das Ungleichgewicht von alten Verhältnissen, Wünschen und Hoffnungen stehen im Mittelpunkt.