Franz Werfel
10. září 1890 – 26. srpen 1945
Franz Viktor Werfel (10. září 1890, Praha – 26. srpna 1945, Beverly Hills, Kalifornie) byl český, německy píšící židovský spisovatel. Stejně jako Franz Kafka či Max Brod byl členem spolku spisovatelů Pražský kruh.Z hlediska uměleckých směrů bývá Werfel považován za jednoho z čelných představitelů expresionismu.
Franz Werfel (10.9.890 – 26.8.1945) byl spisovatel a dramatik. Do kategorie "český spisovatel" patří jen málo - sám o tom řekl: "Moji předkové patřili k židovské komunitě německy hovořících Čechů." Přátelil se v Franzem Kafkou, obdivoval Verdiho, jehož arie zpíval po pražských lokálech a přátelé mu přezdívali Caruso.
Narodil se v Praze v bohaté židovské rodině, jeho otec byl zámožný židovský podnikatel, v jehož továrníě se vyráběly rukavice. V Praze strávil jen dětství a dobu studií. Velký vliv na něj měla jeho česká chůva, zbožná křesťanka Barbora Šimůnková. Naučil se od ní trochu česky a brávala ho s sebou do katolického kostela, ač byl obřezán a s otcem chodíval do synagogy. Toto spojení židovství a katolicismu v něm zanechalo silný dojem a vytvořilo celoživotní přesvědčení, že obě náboženství jsou jen dvě podoby téže víry. Později napsal o své chůvě román.
Jako žák a student nebyl nijak vynikající, učení ho nebavilo, propadal a často střídal školy. Nejraději se pohyboval ve společnosti německých literátů v kavárně Arco. Maturitu složil s velkými obtížemi. Krátce nato debutoval knihou expresionických básní, která způsobila senzaci a Werfel byl oslavován jako jeden z pilířů expresionismu.
V roce 1912 odešel k zasilatelské firmě do Hamburku a pak jako lektor do lipského nakladatelství Kurta Wolffa. Po vypuknutí 1. světové války narukoval na haličskou frontu. Po čase se mu podařilo dostat do Vídně, do tiskového oddělení. V roce 1929 se oženil s Almou Mahlerovou a toto bouřlivé manželství vydrželo až do spisovatelovy smrti.
Když v roce 1938 obsadil Hitler Rakousko, byl Werfel na Capri a mohl odejít do Francie. Tam ale nenašel bezpečí a v roce 1940 prchal pěšky přes Pyreneje do Španělska a odtud do USA. Cesta ho vedla přes poutní městečko Lurdy, kde údajně slíbil světici sv. Bernadettě, že o ní napíše román, pokud se do USA dostane živ a zdráv. To také splnil.
Poslední roky života strávil v Kalifornii. Dočkal se i konce války, ale v srpnu 1945 podlehl těžkému infarktu.