Barnett Newman
29. leden 1905 – 4. červenec 1970
Americký malíř Barnett Newman se narodil 29. ledna 1905 v domě na 480 Cherry Street na Manhattanu v New Yorku v rodině židovských emigrantů z Ruska. V roce 1915 se manželé Newmanovi a jejich čtyři děti (Barnett, George, Gertrude a Sarah) přestěhovali do nového domu na 1820 Belmont Avenue v Bronxu. Během posledního roku na střední škole Newman docházel šest dní v týdnu na hodiny kreslení na Art Students League, kde se seznámil s Adolphem Gottliebem, se kterým rád navštěvoval různá newyorská musea.
Newman původně v roce 1927 vystudoval filosofii na City College of New York v Harlemu a poté pracoval v obchodě na šicí stroje na 37 East Broadway na Manhattanu, který patřil jeho otci. Toto uspořádání bylo nabídkou jeho otce, který Newmanovi nabídl, že ho může zaměstnávat, dokud si neušetří dost peněz, aby se později mohl sám živit jako umělec. V této době Newman také maloval expresionistické malby, které však nakonec zničil, znovu také studoval na Art Students League. Pracoval také jako zastupující učitel výtvarné výchovy, s výdělkem sedm a půl dolaru denně.
V roce 1931 se Newman seznámil s Miltonem Averym, který ho představil tehdy ještě Marcusi Rothkowitzovi, pozdějšímu Marku Rothkovi. Společně pak vytvořili malou skupinku mladých malířů, kteří se pravidelně scházeli v Averyho domově, aby tam studovali jeho díla, debatovali o umění a četli poezii. V únoru 1932 se Newman stal učitelem umění na střední škole Grovera Clevelanda v Ridgewoodu v Queens, kde se seznámil s učitelkou těsnopisu Annalee Greenhousovou, která se 30. června 1936 stala jeho manželkou.
Newman původně učil a psal umělecké kritiky a předmluvy ke katalogům různých umělců, nicméně koncem 40. let 20. století ho konečně potkalo dost štěstí, aby začal vystavovat své práce v Betty Parsons Gallery v New Yorku, kde se také 23. ledna 1950 konala jeho první samostatná výstava, s jejímž uspořádáním mu pomáhal Mark Rothko a architekt Tony Smith. Výstava nebyla příliš úspěšná a jeden z jeho obrazů byl dokonce poškozen vandalem. Po odečtení nákladů pro galerii byl Newmanův zisk z výstavy osmdesát čtyři dolary a čtrnáct centů. Ani jeho druhá výstava, která se konala 23. dubna 1951 a se kterou mu pomáhali Jackson Pollock a Lee Krasnerová, nebyla úspěšná, a tak Newman z galerie Betty Parsonsové nakonec odešel.
Jako výřečný spisovatel se Newman stal jedním z obhájců a mluvčích nastupujícího hnutí abstraktního expresionismu. Stal se blízkým přítelem umělců Clyfforda Stilla, Jacksona Pollocka a Lee Krasnerové, které představil Betty Parsonsové, jež se stala jejich galeristkou.
Newman se k abstrakci dostal přes surrealistické kresby, které vytvářel ve 40. letech, od té doby tvořil obrazy se svým charakteristickým znakem – vertikální zipovitou čárou. Celá řada Newmanových obrazů byla čistě abstraktní a neměla jména, Newman je pojmenoval později podle specifických událostí, které se k nim vázaly. Jeho díla se často zabývala různými židovskými a starozákonními tématy.
Sám Newman byl středem uměleckého života v New Yorku a byl také hlavním hybným článkem při vzniku hnutí abstraktního expresionismu na počátku 50. let, nicméně i když v počátcích skupiny abstraktního expresionismu hrál velmi významnou roli, byl kritiky příznivě přijat až po desetiletích neúspěchů – prví samostatné výstavy v muzeu se dočkal až 20. dubna 1966, kdy byla jeho díla vystavena v Guggenheimově museu v New Yorku.
V 60. letech byl Newman také jakousi otcovskou figurou nastupující generaci minimalistů a konceptuálních umělců. Newman je považován za jednoho z nejvlivnějších malířů konce 20. století, byl mistrem v objevování prostorových efektů a bohatých barev, byl průkopníkem umění, které bylo nekompromisně abstraktní a zároveň obsahovalo silné emoce.
V listopadu 1957 Newman utrpěl první infarkt, který pravděpodobně také vyvolal změnu v jeho tvorbě – od této doby až do roku 1964 maloval hlavně série černobílých obrazů, které bývají považovány za vrchol jeho tvorby. Podtónem těchto jeho maleb byla tématika obětí holocaustu. Pozdější Newmanovy malby opět obsahovaly jasné a zářivé barvy: červenou, žlutou a modrou, byly malovány převážně akryly místo původních olejů.
Newman zemřel na infarkt 4. července 1970 v New Yorku. Devět let po jeho smrti byla jeho manželkou Annalee Newmanovou založena jeho nadace Barnett Newman Foundation, která podporuje studia Newmanova díla a porozumění jeho života a práce.