John Ernst Steinbeck [Stajnbek] byl americký spisovatel, představitel moderního amerického románu. Je nositelem Pulitzerovy ceny za román Hrozny hněvu (1940). V roce 1962 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu za realistické a nápadité prózy, které kombinují sympatický humor a pronikavé společenské vnímání. Patří mezi klasiky světové literatury, jeho díla byla přeložena do více než 45 jazyků.
Román amerického spisovatele, představující dlouhou rodinnou kroniku, sahající od války Severu proti Jihu až do první světové války. Ústředním motivem díla je rozporný vztah dvou bratří z údolí Salinas v Severní Kalifornii, který se opakuje ve dvou generacích a který je částečně inspirován biblickým příběhem Kaina a Ábela.
Dva nemajetní zemědělští dělníci přicházejí ve 30. letech 20. století pracovat na farmu do salinaského údolí. Každý z nich má jinou povahu, oba však spřádají sny a iluze, že jednou se jim podaří mít své vlastní hospodářství a budou tam chovat králíky. Doba je hodně zlá - a nejhorší se teprve rýsuje. Ochranářský a prozíravý George správně tuší, že slaboduchý silák Lennie by nechtě mohl způsobit katastrofu... Světoznámá novela přináší působivý příběh, vystavěný na dialozích hrdinů, v němž osudové zlo nenávratně zničí idylickou touhu po klidném životě.
O myších a lidech patří k nejhodnotnějším kratším prózám Johna Steinbecka. Toto dílo bylo úspěšně zfilmováno a odneslo si řadu nejvyšších ocenění.
Novela známého amerického autora líčí baladický příběh dvojice potulných zemědělských dělníků, jejich sen o malém hospodářství, na které si chtějí vydělat a ušetřit nádenickou prací na ranči...
Dvě novely, v nichž se dokonale obráží spisovatelovo porozumění pro člověka a schopnost proniknout k jeho nejvlastnější lidské podstatě. První (O myších a lidech, 1937) vypráví o dvojici přátel, kteří putují za prací i nakonec za tragicky rozbitým životním snem, druhá (Na plechárně, 1945) je vlastně pestrým sledem obrázků ze života obyvatel ulice v konzervárenské čtvrti města na kalifornském pobřeží.
Svazek obsahuje dvě Steinbeckovy novely (O myších lidech, 1937; Plameny zářivé, 1950). O myších a lidech: Dva nemajetní zemědělští dělníci přicházejí ve 30. letech 20. století pracovat na farmu do salinaského údolí. Každý z nich má jinou povahu, oba však spřádají sny a iluze, že jednou se jim podaří mít své vlastní hospodářství a budou tam chovat králíky. Doba je hodně zlá; a nejhorší se teprve rýsuje. Ochranářský a prozíravý George správně tuší, že slaboduchý silák Lennie by nechtě mohl způsobit katastrofu... Plameny zářivé: Joe Saul je muž v nejlepších letech, jemuž ke štěstí chybí jen to jediné dítě. Kvůli své neplodnosti prožívá hlubokou lidskou krizi. V době, kdy neexistovali anonymní dárcové a spermobanky, je pouze jedna možnost, jak se dočkat vysněného potomka náhradní partner. Je to cesta nejprostší, ale zároveň i nejtěžší. Jak se s nesnadnou situací vyrovnají Joe, jeho žena Mordeen a „plemenný býk“ Viktor?
Obsahem knihy jsou rané Steinbeckovy povídky, v nichž se odvíjejí životní příběhy několika farmářských rodin. Spojuje je motiv osudu, zatíženého kletbou, která vnáší do díla zvláštní přídech tajemnosti.
Román světoznámého spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu, je volným pokračováním románu Na plechárně. Kaleidoskopický řetěz legračních i smutných, napínavých i tragikomických příhod spojený postavou myslitelského doktora, prolíná stále přítomný zahloubaný filozofický nadhled, který jako by s sebou na každou stránku nesl jakési vnitřní motto: hleďte, jaké je to hemžení, prosté a ubohé, ale lidské; takový je život, a děkujme mu za to, že jej můžeme s těmi prostými, drsnými, ale v jádru čistými lidmi žít, neboť oni jsou tou pravou solí země.
John Steinbeck se na stará kolena rozhodl „prohlédnout si Ameriku“, o které celý život psal ve svých románech. Pořídil si obytný náklaďáček, dal mu donkichotské jméno Rosinanta, vzal s sebou svého „modrého“ pudla Charleyho a vyrazil od Atlantiku k Pacifiku, odtud na jihozápad až do „Dixies“ a zase zpátky do New Yorku. Tato kniha je fascinujícím cestopisem. Vypráví o Spojených státech v době kdy studená válka spěla k vrcholu a kdy americký Jih ještě sto let po občanské válce tonul až po uši v rasismu. Autor nám předkládá mozaiku zážitků, rozhovorů s lidmi, které na svých cestách potkal, i vlastních vzpomínek a reminiscencí na místa a události dávno minulé. V dnešní době je to v podstatě vzácný historický dokument.
Dva romány, které prostředím, postavami i dějem na sebe těsně navazují, zachycují život ulice Na plechárně v kalifornském přímořském městě, život ulice, jíž vládne rybí konzervárna zvaná Plechárna a její pravidelný pracovní rytmus. Pestrý obraz života drobných lidiček, konzervárenských dělníků, vojáků, prostitutek, povalečů, obchodníka - příběhů veselých, vážných i tragikomických - je zde spojen postavou myslitelského doktora, postavou, v níž vstupuje do děje, jak se říká v doslovu, sám autor. V tomto doslovu se o knize říká: "V příbězích samotářského, přemýšlivého a citlivého doktora a jeho přátel z ulice Na plechárně ... vyznal se Steinbeck s jedinečnou přímočarostí a upřímností ze svého vztahu k prostému člověku a k stovkám ulic Na plechárně, v nichž zapadlé kouty Ameriky žijí.