John Steinbeck Pořadí knih

Legenda o králi Artušovi leží v základech našeho povědomí a s odkazy na Artuše, Merlina, Svatý grál či Rytíře od kulatého stolu se setkáváme téměř denně, a to nejenom v souvislosti s žánrem fantasy literatury. Velkou zásluhu na tom nese kniha sira Thomase Maloryho (1416–1471) Smrt Artušova. Její vyprávění o dobrodružstvích, rytířskosti, přátelství, cti a nebezpečích fascinovalo Steinbecka již v útlém mládí, ale rozhodl se je převyprávět do moderní angličtiny až na sklonku své kariéry, v roce 1958. Zpočátku se jednalo o pouhou parafrázi, ale po dohodě s redaktorem se rozhodl dát příběhům moderní formu jak hlubším vykreslením postav tak prostředí středověké Anglie. A tak dobrodružství královny Guinervy, nejrytířštějštího z rytířů sira Lancelota od Jezera a dalších ožívají v nové podobě vytvořené jedním z největších mistrů slova. Jak ve své předmluvě píše Christopher Paolini, populární autor fantasy, „kdyby si místo Artušovy smrti Steinbeck zvolil své vlastní podobné téma, jistě by vzniklo mistrovské dílo fantasy žánru. Dokazuje to již i jeho román Pohár zlata.“

Joe Saul je muž v nejlepších letech, jemuž ke štěstí chybí jen to jediné dítě. Kvůli své neplodnosti prožívá hlubokou lidskou krizi. V době, kdy neexistovali anonymní dárcové a spermobanky, je pouze jedna možnost, jak se dočkat vysněného potomka náhradní partner. Je to cesta nejprostší, ale zároveň i nejtěžší. Jak se s nesnadnou situací vyrovnají Joe, jeho žena Mordeen a „plemenný býk“ Viktor?

První české vydání esejů, komentářů, příležitostných statí a jiných nefiktivních textů u nás stále populárního amerického spisovatele, významného literárního autora, který se zde představuje v roli novináře, válečného korespondenta, komentátora a publicisty. Text je rozdělen do osmi sekcí, z nichž nejzávažnější je část poslední, Amerika a Američané. Ovšem i v předcházejících partiích se čtenář dozvídá mnoho užitečných informací o autorovi a jeho postojích k nejrůznějším aspektům situace ve Spojených státech i k vývoji světa v dramatických údobích, která se překrývala se Steinbeckovým pestrým a bohatým životem. Vybral a uspořádal, úvodní slovo napsal Miroslav Jindra.

Román světoznámého spisovatele, nositele Nobelovy ceny za literaturu, je volným pokračováním románu Na plechárně. Kaleidoskopický řetěz legračních i smutných, napínavých i tragikomických příhod spojený postavou myslitelského doktora, prolíná stále přítomný zahloubaný filozofický nadhled, který jako by s sebou na každou stránku nesl jakési vnitřní motto: hleďte, jaké je to hemžení, prosté a ubohé, ale lidské; takový je život, a děkujme mu za to, že jej můžeme s těmi prostými, drsnými, ale v jádru čistými lidmi žít, neboť oni jsou tou pravou solí země.

Svazek obsahuje dvě Steinbeckovy novely (O myších lidech, 1937; Plameny zářivé, 1950). O myších a lidech: Dva nemajetní zemědělští dělníci přicházejí ve 30. letech 20. století pracovat na farmu do salinaského údolí. Každý z nich má jinou povahu, oba však spřádají sny a iluze, že jednou se jim podaří mít své vlastní hospodářství a budou tam chovat králíky. Doba je hodně zlá; a nejhorší se teprve rýsuje. Ochranářský a prozíravý George správně tuší, že slaboduchý silák Lennie by nechtě mohl způsobit katastrofu... Plameny zářivé: Joe Saul je muž v nejlepších letech, jemuž ke štěstí chybí jen to jediné dítě. Kvůli své neplodnosti prožívá hlubokou lidskou krizi. V době, kdy neexistovali anonymní dárcové a spermobanky, je pouze jedna možnost, jak se dočkat vysněného potomka náhradní partner. Je to cesta nejprostší, ale zároveň i nejtěžší. Jak se s nesnadnou situací vyrovnají Joe, jeho žena Mordeen a „plemenný býk“ Viktor?

Nevázané příhody hrdinů novely Na plechárně, jedné z nejoblíbenějších a nejhumornějších Steinbeckových knih, dávají jen stěží tušit, že se rodila během válečných let v Evropě, odkud se její autor v návalech osamělosti a nostalgie ohlížel za svým kalifornským domovem. Steinbeckovi, vracejícímu se k prostředí a životní filozofii zachyceným již v úspěšné novele Pláň Tortilla, se v ní zdařilo nejen živě zobrazit mikrokosmos ulice kalifornského Monterey s jejími nezapomenutelnými obyvateli, ale dotknout se i temnějších stránek lidského života a připomenout vazby osudově poutající člověka ke světu přírody. I po tolika letech od svého vzniku tak osudy Macka a jeho "mládenců", doktora, hokynáře Li Čonga, malíře Henriho i děvčat z podniku paní Dory zůstávají přesvědčivým a čtenářsky vděčným svědectvím o Steinbeckově schopnosti vcítit se do jejich světa a zachytit jej tak, "aby z nich život nevyprchal".

Dvě novely o lidech z periférie společnosti. První (Pláň Tortilla, 1935) líčí úsměvné příběhy tuláků, kteří najdou přístřeší na pokraji kalifornského městečka. Druhá (Na plechárně, 1945) kreslí pestrý obraz obyvatel konzervárenské uličky přímořského městečka v Kalifornii, lidiček, jež společnost vyvrhla.

Dva romány, které prostředím, postavami i dějem na sebe těsně navazují, zachycují život ulice Na plechárně v kalifornském přímořském městě, život ulice, jíž vládne rybí konzervárna zvaná Plechárna a její pravidelný pracovní rytmus. Pestrý obraz života drobných lidiček, konzervárenských dělníků, vojáků, prostitutek, povalečů, obchodníka - příběhů veselých, vážných i tragikomických - je zde spojen postavou myslitelského doktora, postavou, v níž vstupuje do děje, jak se říká v doslovu, sám autor. V tomto doslovu se o knize říká: "V příbězích samotářského, přemýšlivého a citlivého doktora a jeho přátel z ulice Na plechárně ... vyznal se Steinbeck s jedinečnou přímočarostí a upřímností ze svého vztahu k prostému člověku a k stovkám ulic Na plechárně, v nichž zapadlé kouty Ameriky žijí.