Ján Kollár

Ján Kollár, slovenský básník, sběratel lidové slovesnosti, estetik, jazykovědec a evangelický kněz, se narodil 29. července 1793 v Mošovcích v rodině rolníka. Jeho otec neměl porozumění pro Kollárovu touhu po vzdělání. V letech 1807–1809 studoval mladý Kollár v Kremnici, po návratu domů ho dal otec vyučit řezníkem. To se však Jánu Kollárovi nelíbilo, proto odešel z domova.

Ján Kollár studoval v Mošovcích, Kremnici, Banské Bystrici a v letech 1812–1815 na evangelickém lyceu v Bratislavě. Studium ukončil v letech 1817–1819 v německém městě Jena. Pobyt v Německu ovlivnil jeho život. Kromě získaných vědomostí z oblasti filozofie, historie, estetiky, teologie a přírodovědy si upevnil slovanské povědomí. Velký dojem na něho udělala slavnost na hradě Wartburg konaná na oslavu 300. výročí vystoupení M. Luthera. V Německu také poznal svoji budoucí ženu Frederiku Wilhelminu Schmidtovou, dceru německého pastora.

Ze studií se vrátil Ján Kollár do tehdejšího Uherska a nastoupil na místo evangelického faráře v Pešti. Zde působil až do roku 1849, kdy se stal profesorem slovanské archeologie na vídeňské univerzitě.

Ján Kollár debutoval sbírkou Básně, ze které byly po zásahu cenzury vyřazeny některé vlastenecké básně.

Ján Kollár nesouhlasil se snahou osamostatnit slovenštinu. Vycházel z myšlenky o existenci jediného československého kmene, který by měl podle Kollára používat jako spisovný jazyk češtinu, která měla přijmout i mnohé prvky slovenského nářečí. Tímto svým postojem se dostal do sporu s mladší generací slovenských spisovatelů, které vedl Ľudovít Štúr. Spor vyvrcholil v roce 1848, kdy byl Ján Kolár svými odpůrci zajat. Osvobodit ho musela císařská vojska.

Ján Kollár zemřel 24. ledna 1852 ve Vídni.l