Ján Kollár Knihy

Základem výboru je sbírka Slávy dcera ve vydání z r. 1824. Svazek doplňují ,,menší básně" Vlastenec, Cesta, Příteli P. J. Šafaříkovi k Čechům do Prahy odcházejícímu a Slovanka k bratřím a sestrám (Elegie, óda a píseň), sonety ze Slávy dcery z r. 1832 (Znělky), představující milostnou a politickou lyriku, a epigramy (Nápisy). Výbor uspořádal, medailón o autorovi napsal a chronologii o životě a díle sestavil Mojmír Otruba. Vydání první.

Mnohý jazyk, znělky milé, laje vám jak upýpavým hříšnicem, že jste jeho útlým žvanicem košík daly, k tanci s vámi maje.

Sbírka sonetů, v níž se vzájemně prostupují dva ideály - láska k ženě a láska k národu. Autor podřídil svůj osobní prožitek nadosobním vlasteneckým a humanistickým hodnotám. V alegorickém obraze slovanské mytologie vyzvedl myšlenku slovanské vzájemnosti, která posilovala naději a sebevědomí malých národů, podřízených tehdejší vládě habsburské monarchie. Pod vlivem dřívějších autorů, Danta, Byrona či Komenského, je využit motiv putování. Básník je na své cestě po slovanské pravlasti doprovázen bůžkem Mílkem Mílkem a bohyní Mínou. Vystupující slovanští bohové jsou tvořeni po vzoru antického panteonu. Mílekk představuje poslovanštělého Amora, syna bohyně Lady (Venuše), a Mína, dcera bohyně Slávy, zosobňuje ideální symbol slovanské budoucnosti.