Erwin Panofsky byl německý historik umění, jehož akademická kariéra se téměř zcela odehrávala v USA po nástupu nacistického režimu. Jeho práce zůstává vysoce vlivná v moderním akademickém studiu ikonografie. Panofsky se zabýval uměním renesance a jeho vliv sahá až k moderním teoretikům vkusu.
Svazek otevírá Panofského úvaha o podstatě humanitních disciplín (dějin umění zvláště) a rozdílech mezi humanitním a přírodovědným bádáním. Následující texty se věnují mimo jiné ikonologické metodě, kterou Panofsky metodologicky propracoval a ukotvil, dějinám renesančního i středověkého umění, vztahu italské renesance ke středověké tradici či vztahu Albrechta Dürera k antické kultuře. Texty shromážděné v publikaci dokládají neobyčejnou erudici autora, pro nějž byl obor dějiny umění součástí širšího proudu humanistické kultury.
Idea je prvním významným dílem Erwina Panofského, slavného historika umění, který se věnoval převážně ikonografii a ikonologii. Tato kniha vychází z přednáškového cyklu pořádaného E. Cassirerem na Warburg Institute v Londýně a zabývá se proměnami platónského pojmu „idea“ od antického umění až po Michelangela a Dürera. Mapuje hlavní milníky vývoje estetických teorií a na textech antických i renesančních teoretiků umění i umělců samotných ukazuje, jak se tento pojem postupně začal používat zcela proti Platónově původní intenci.
Kniha Saturn a melancholie je dnes již kultovním textem propojujícím dějiny umění, duchovní dějiny a dějiny kultury. Tato kniha, která se zrodila z tradice založené německým historikem umění Aby Warburgem, od svého prvního vydání v angličtině v roce 1964 hluboce ovlivnila chápání vzájemných vztahů mezi humanitními obory. Trojice autorů – Ryamond Klibansky, Erwin Panofsky a Fritz Saxl – zde překládá jedinečné zkoumání původu a vývoje filosofických a lékařských teorií, na nichž se zakládalo antické pojetí lidských temperamentů, a rozebírá jejich souvislosti s astrologickými a náboženskými představami. Sleduje také zobrazení melancholie v literatuře a umění až do 16. století a vrcholí přelomovou analýzou Dürerovy nejslavnější rytiny Melencolia I.České vydání vychází z nové, rozšířené anglické edice z roku 2019. Obsahuje mj. úvod Raymonda Klibanského k německému vydání z roku 1990 a další dodatky, jež objasňují složitý příběh vzniku této průkopnické knihy, která dodnes fascinuje další a další generace čtenářů.
Die Wirkung Erwin Panofskys auf das kunstgeschichtliche Denken des 20. Jahrhunderts ist enorm. Als Mitbegründer der Ikonologie entwickelte er eine der einflussreichsten Methoden zur Interpretation großer Kunstwerke. In dieser Sonderausgabe wird sein grundlegender Text, in dem er sein dreistufiges Interpretationsmodell erläutert, erstmals separat veröffentlicht. Panofskys Ansatz umfasst drei Stufen: Zunächst erfolgt die Beschreibung von Form und Gegenstand, wobei alltägliche Erfahrungen und Kenntnisse stilistischer Entwicklungen in der Kunst erforderlich sind. Darauf folgt die Analyse der dargestellten Bedeutung, die Kenntnisse von Textquellen, wie biblischen Attributen der Heiligen, voraussetzt. Schließlich wird der „Wesenssinn“ entschlüsselt, was zur ikonologischen Analyse führt. Hierbei verbindet der Betrachter das Gesehene mit allgemeinen kultur- und geistesgeschichtlichen Kenntnissen zu einer umfassenden Synthese. Panofskys Modell war bahnbrechend, da es ein konsequentes, logisches Vorgehen vorschlug, das Anschauung und historische Fakten vereint und somit die Grundlage für Begriffs- und Theoriebildung in der Kunstwissenschaft bildet. Die anschließenden Kontroversen um die Gültigkeit seines Analysemodells verdeutlichen seine scharfsinnige und weitblickende Herangehensweise.
Erwin Panofsky's Perspective as Symbolic Form is one of the great works of
modern intellectual history, the legendary text that has dominated all art
historical and philosophical discussions on the topic of perspective in this
century. Finally available in English, it is an unrivaled example of
Panofsky's early method that placed him within broader developments in
theories of knowledge and cultural change. Here, drawing on a massive body of
learning that ranges over Antique philosophy, theology, science, and optics as
well as the history of art, Panofsky produces a type of archaeology of Western
representation that far surpasses the usual scope of art historical studies.
Perspective in Panofsky's hands becomes a central component of a Western will
to form, the expression of a schema linking the social, cognitive,
psychological, and especially technical practices of a given culture into
harmonious and integrated wholes. Yet the perceptual schema of each historical
culture or epoch is different, and each gives rise to a different but equally
full vision of the world. Panofsky articulates these different spatial
systems, demonstrating their particular coherence and compatibility with the
modes of knowledge, belief, and exchange that characterized the cultures in
which they arose. Our own modernity, Panofsky shows, is characterized by its
peculiarly mathematical expression of the concept of the infinite, within a
space that is necessarily both continuous and homogeneous.
Pandora was the "pagan Eve," and she is one of the rare mythological figures to have retained vitality up to our day. Glorified by Calderón, Voltaire, and Goethe, she is familiar to all of us, and "Pandora's box" is a household word. In this classic study Dora and Erwin Panofsky trace the history of Pandora and of Pandora’s box in European literature and art from Roman times to the present.
The rediscovery of Erwin Panofsky's manuscript reveals his in-depth thesis on Michelangelo, originally submitted in 1920 and thought lost. This work, now available in English, offers a comprehensive analysis of Michelangelo's artistic style, contrasting it with Raphael's, and situating both within the broader context of Western art. It highlights Panofsky's early intellectual development and reflects a pivotal moment in art history when formalist interpretations began to dominate over biographical analyses, providing fresh insights into the High Renaissance.
