Heda Margoliová–Kovályová, známá též jako Heda Margolius Kovály (15. září 1919 Praha – 5. prosince 2010 Praha) byla česká spisovatelka a překladatelka.
V knize Na vlastní kůži zachycuje Heda Kovályová-Margoliová, manželka Rudolfa Margolia, popraveného v politických procesech r. 1952, své životní vzpomínky od 2. světové války až do roku 1968: útěk z koncentračního tábora, posléze život v dusné atmosféře padesátých let, krutý úděl po mužově popravě v roce 1952.
Kniha uvádí téměř doslovný přepis rozhovoru známé filmové dokumentaristky Heleny Třeštíkové s překladatelkou a spisovatelkou Hedou Margoliovou Kovályovou (1919–2010), který se odehrál v srpnu roku 2000 ve spisovatelčině bytě v Praze během natáčení filmového dokumentu o ní. Zachycuje její autentické vzpomínky, někdy nepředstavitelně kruté a neuvěřitelné, na dobu mládí a pobyt v koncentráku, na porevoluční zmatky a na události kolem popravy jejího prvního muže Rudolfa Margolia. V rozhovoru je mnoho informací, které nebyly uvedeny v autobiografii Na vlastní kůži, kterou Heda Margoliová Kovályová napsala v americkém exilu v 70. letech. Velmi přínosná je též forma rozhovoru – otázky zkušené dokumentaristky vedou vyprávění k tématům, o kterých by dotazovaná sama asi neměla odvahu mluvit. Jedná se o silný a čtivý příběh zajímavé a výrazné ženy, která odpovídá s velkým nadhledem daným bohatými životními zkušenostmi, díky nimž dospívá k pozoruhodné vyrovnanosti.
Marlowe se dostane k naprosto rutinnímu případu - hromotlucký Zubr Malloy, který právě opustil vězení, hledá svou starou lásku, krásnou Velmu. Události se vyvíjejí tak nepříznivě, že se detektiv pomalu chystá pátrání vzdát, ale pak se octne ve správnou dobu na špatném místě a nechá se zatáhnout do vraždy, která vede k zlodějům šperků, jiné vraždě, věštkyni, dalším několika vraždám a ke korupci větší, než je průměrný hřbitov.
Jeden z nejznámějších detektivů na světě, ostrý hoch ale stále dobrák Phil Marlowe, má další případ: jde o bohatou pasadenskou vdovu nevalného charakteru, zmizelou snachu s pochybnou minulostí a zlaté mince mající hodnotu malého jmění. Dohromady to nedává žádný smysl, potom ale objevíMarlowe důkazy o vraždě, znásilnění, únosu a nejhorším zneužívání lidské bytosti.
Hlavní protagonistkou detektivního příběhu známého autora drsné školy je mladá nesmělá žena, marně pátrající po údajně zmizelém bratrovi. Ačkoliv nabízí směšný honorář, Marlowovi se jí zželí a případu se ujme.Samozřejmě netrvá dlouho a narazí na bratrovy stopy. Při té příležitosti se mu připletou do cesty další nebezpečně krásné a ne nedostupné mladé ženy i několik mrtvol. Podezřelých přibývá, policie skřípe zuby a vše směřuje do jednoho místa - do Hollywoodu.
Satirický román o skupině rafinovaných záletníků zesměšňuje nejen řadu lidských vlastností a diletantství, ale především anglického měšťáka. Děj se rozvíjí kolem založení tzv. Egyptologické společnosti skupinkou pánů středních let, jimiž má tato společnost sloužit jako zástěrka pro jejich zálety. Je to pro ně zároveň i hra a únik ze šedivé skutečnosti, protože vybrušováním pravidel a chodu celé společnosti věnují veškerou svou vynalézavost a energii. Kniha vyniká situační komikou a anglickým humorem.... celý text
2. české vydání. Román o velkoměstském lakomci, jenž je posedlý neukojitelnou touhou po výdělku a chorobnou šetrností...
Psychologický román amerického spisovatele, zachycující zneklidněný duševní život amerického intelektuála, znaveného a zbrklého profesora Herzoga. Autor provádí svého hrdinu peklem dnešní civilizační desiluze, peklem uvědomování si strastiplného postavení dnešního člověka ve světě, přivádí ho na pokraj nervového zhroucení a nechává ho bojovat o znovunalezení duševní rovnováhy.
Románová prvotina anglického spisovatele (básníka, romanopisce a dramatika), která získala autorovi přední místo nejen v současné anglické, ale i ve světové tvorbě. Román, který autor (jako všechny své prózy) nazývá bájí nebo mýtem a pro který autor doslovu navrhuje termín symbolické podobenství. Příběh zasazený do utopistického rámce ne příliš vzdálené budoucnosti. Na pustém ostrově se zachrání část chlapců, kteří byli při letecké evakuaci z atomicky zasažené Británie vojensky napadeni. Chlapci čekají na vysvobození a pokoušejí se žít v nějaké životaschopné organizaci. Nejprve si vybudují jakousi ideální společnost na základě demokratických principů, vštípených rodinou a školou, ale vše se začne hroutit, jakmile je třeba, aby se vydělili „lovci“ symbolizující barbarskou živočišnou touhu po krvi. Autor zde předvádí svou vizi společnosti a odvěký svár dobra se zlem v lidském nitru.
Ocitáme se v Praze v 50. letech 20. století, v blíže neurčeném roce. V úzké uličce před malým pražským kinem byl zavražděn policejní kapitán. Během vyšetřování se před námi rozplétají životy žen, které kino svedlo dohromady. Pracují tu jako uvaděčky nebo pokladní a každá z nich by mohla mít k vraždě důvod... Celý příběh je prostoupen stísněnou atmosférou tehdejší doby, strachem a podezíravostí, která mezi lidmi vládla.
