Francouzi, ještě trochu úsilí, chcete-li být republikány
- 29 stránek
- 2 hodiny čtení
Markýz de Sade, celým jménem Donatien Alphonse François, markýz de Sade (2. června 1740, Paříž, Francie – 2. prosince 1814, Charenton-le-Pont, Francie) byl francouzský šlechtic, autor řady zčásti pornografických, zčásti filosofických knih. Z jeho jména byl odvozen pojem sadismus.







První verze známé Justiny. Oproti pozdějším zde chybí postava zlotřilého penězokazce, jinak je děj prakticky stejný.
Filozofický traktát, v němž známý spisovatel odvrhuje Boha a náboženství a přiklání se na stranu ateismu.
Povídky v tomto souboru jsou výběrem z francouzského originálu L’Époux complaisant et autres récits (Úslužný manžel a další příběhy), publikovaného v roce 1968. Sade vytvořil několik desítek povídek, za jeho života však vyšlo pouze osm z nich. Většinou mají formu krátkých rozverných anekdotek v lehkém tónu a objevují se v nich podobné rozmanité motivy jako v novelách — nevěrní manželé a záletné manželky, sodomie, pokrytectví zhýralých kněží (ne nadarmo Sade vystudoval jezuitskou kolej) či potměšilé prznění nevinnosti —, pouze jejich tón je zde tlumenější.
Justina a Julietta je dílo španělského komiksového kreslíře Raúla Cácerese, které vyšlo v červnu 2010. Tento 142stránkový komiks je adaptací kontroverzních děl Markýze de Sade „Justina čili prokletí ctnosti“ a „Julietta čili slasti neřesti“. Příběh sleduje život obou sester, přičemž vypravěčem je Julietta. Prvních pět kapitol vyšlo v časopisu Wet Fetish, další pokračování v Wetcomix, přičemž série byla cenzurována po šestnácté kapitole. Cáceres ukazuje Sadeho v moderním světle, jako tělesného, cynického a zvráceného, přičemž představuje autora bez iluzí, pouze pro dospělé. Cáceres nás provází Sadeovým světem, kde je vše převrácené; černé je bílé, spravedlnost se mísí s nespravedlností. Vše je podáno v syrové a skandální podobě. Klade otázku, proč je důležité znát dobro i zlo, abychom je mohli rozlišit. Seznámíme se s Justinou, dívkou procházející různými poníženími, jejíž důstojnost zůstává nedotčená. Můžeme na ni být hrdí, nebo už nedokážeme uvěřit v ctnost?
Pět kratších próz z pera známého francouzského autora 18. a počátku 19. století. Jde o texty, které Sade – na rozdíl od velké části svého díla – podepsal vlastním jménem. Člověk v jeho pojetí je předurčen ke zlu a snaha o ctnost je trestána; v povídkách shromážděných do tohoto svazku však dodává příběhům jistý moralistní rámec: útrapy způsobené nevinnosti neřestí jsou prezentovány jako výstraha. Kultivovaný styl příběhů staví markýze de Sade do zcela jiného světla, než v jakém jsme ho dosud znali. Svazek uzavírá zasvěcený doslov Jindřicha Veselého.
Jedná se o REPRINT prvorepublikového vydání (z edice Olisbos), s přebalem tištěným na ručním ozdobném papíře - zřejmě z Velkých Losin - a doslovem MUDr.Hýska.
Tři kapitoly z Filozofického románu věhlasného a celou svou tvorbou značně rozporuplného francouzského spisovatele a filozofa, předchůdce prokletých básníků a surrealistů.Příznivci markýzových zvrhlostí si však tentokrát nepříjdou na své,neboť zde markýz pouze prostřednictvím svých dvou hrdinek prezentuje své názory na tehdejší společnost - dívky se nejprve ocitají v tlupě cikánů a poté upadají do spárů inkvizice ...
Filozofující erotický dialog o sexualitě, svobodě, morálce a víře.
Ikona erotické literatury spolu s legendou erotického komiksu! V osmnáctém století napsal proslulý markýz de Sade svůj příběh o prokletí dobrých mravů – příběh, který i přes své stáří vychází stále znova a je bezpečně schovaný v mnohých knihovnách. A koncem minulého století se ho chopil italský tvůrce Guido Crepax a stvořil podle něj neméně úspěšný komiks. I když má Crepax pro SM a jiné fetiše slabost, nejde v jeho případě jen o erotiku, jde i o její umělecké ztvárnění. O důraz na postavy, na pohyb, na výraz. Guido Crepax je jeden z těch autorů, které oceníte, i když je vám jinak tento styl komiksů cizí.