Josef Hiršal Knihy

Po kolejích jede vláček, rychlý vláček – náklaďáček. Od nádraží k nádraží různé zboží rozváží. Leporelo s dlouhým nákladním vlakem Kamila Lhotáka zaujme každého malého kluka. A protože jde o vlak s parní lokomotivou, určitě zaujme i tatínky, kteří svým potomkům jistě rádi vysvětlí, že dnes už takový vlak uvidí na kolejích jen výjimečně, protože technika se od prvního vydání této knížky (rok 1954!) velmi výrazně zdokonalila a zmodernizovala. Obrázky doprovázejí verše Josefa Hiršala.

Reprint proslulé antologie světové konkrétní a experimentální poezie, která původně vyšla v jediném vydání v roce 1967 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná. Její editoři Josef Hiršal a Bohumila Grögerová v ní soustředili ukázky z díla více než stovky autorů z dvaceti zemí světa a v doslovu napsali, že je obtížné předvídat, které z mnoha směrů, snah a metod budou výchozí pro další vývoj básnického experimentu. Někteří tvůrci se od něj odvrátili, jiní naopak postupy dříve osvojené rozvíjeli či přicházeli s metodami novými, jejichž pomocí dále zkoumali kvality a funkce jazyka, jeho manipulovatelnost a zneužitelnost. Výtvarně orientovaní autoři pracovali rovněž s vizuální stránkou textu a s typografickými prvky, jež je někdy zavedly až k obrazovému minimalismu. Často se přitom zaměřovali na svobodu jazykové i obrazové hry, humor, ironii a princip náhody. Reprint původního vydání vychází u příležitosti výstavy SETINY, pořádané ke stému výročí narození Bohumily Grögerové. K vydání připravila Helena Šantavá.

První úplné vydání rozsáhlého memoárového díla, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře let 1952–1968. Text spojující deníkové zápisy a vzpomínky dvou výjimečných spisovatelů a překladatelů (Josef Hiršal & Bohumila Grögerová) s desítkami básní, próz, dopisů, dokumentů a se stovkami citací z dobového tisku je nejen jedinečným pramenem k poznání české literatury a výtvarného umění daného dvacetiletí, ale i strhujícím beletristickým dvojhlasem, skutečným literárním skvostem. Kniha podrobně zachycuje nejen českou kulturu padesátých let, ale též bohatou kulturní výměnu mezi experimentujícími autory z Čech, Německa, Rakouska, Brazílie a dalších zemí v letech šedesátých, která jsou zde zachycena s mimořádnou detailností a působivostí. Kniha je doplněna rozsáhlým jmenným rejstříkem, doslovem, zevrubnou ediční poznámkou a více než šedesáti unikátními fotografiemi.

Výbor z německých originálů z Gesammelte Werke in drei Bänden.

21 proslulých básní ve 179 českých překladech 36 autorů

Veselá knížka vypráví prózou i veršem o strastiplném životě Kocourkovských, kteří se z vlastního rozhodnutí stali blázny, a tak se do své úlohy vžili, že prosluli svou hloupostí a popleteností i daleko za hranicemi svého města

První díl memoárového díla, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře let 1952-1968. Text spojující deníkové zápisy a vzpomínky dvou výjimečných spisovatelů a překladatelů s desítkami básní, próz, dopisů, dokumentů a se stovkami citací z dobového tisku je nejen jedinečným pramenem k poznání české literatury a výtvarného umění daného dvacetiletí, ale i strhujícím beletristickým dvojhlasem, skutečným literárním skvostem. Kniha podrobně zachycuje nejen českou kulturu padesátých let, ale též bohatou kulturní výměnu mezi experimentujícími autory z Čech, Německa, Rakouska, Brazílie a dalších zemí v letech šedesátých, která jsou zde zachycena s mimořádnou detailností a působivostí.... celý text

Známí básníci upravili historická vyprávění o Palečkovi. Vtipné básně a příběhy vedou děti k zamyšlení a rozvíjejí představivost. Knihu ilustroval Milan Grygar.

Vzpomínky na literární dění od konce 30. do začátku 50. let ve Vínku vzpomínek oživují dobovou atmosféru mj. i citacemi dopisů a básní. Této vzpomínkové knize předchází kniha Píseň mládí a následuje ji Let let, napsaný spolu s Bohumilou Grögerovou. 2. vydání

V padesátých letech napsal Josef Hiršal k pobavení hrstky svých přátel, kteří se pravidelně scházeli v kavárně Slavii, řadu básnických nápodob. Jejich tématem byl všední, nenápadný, byť užitečný hrdina: párkař. Pro lyrické vyjádření představitelů poetických škol a směrů od počátků novočeského básnictví bylo to téma přímo groteskní. Zapadlo však dobře do doby, kdy uzeniny byly ještě na lístky. Ilustroval Jiří Slíva.

Kniha, která (vedle prací Jiřího Koláře a Ladislava Nováka) představuje jeden z prvních pokusů prozkoumat možnosti tzv. umělé poezie, tvořené převážně z českého jazyka, v českém prostředí a inspirované českým kulturním zázemím. Kniha je rozdělena do těchto kapitol: Vznik textu, Gramatické texty (Hádka já: ty já: ty já: ty), Logické texty (Tam tady, někdo nikdo: Kdo je tam, není tady, kdo je tady, není tam ... Někdo není nikdo, něco není nic), Stochastické texty, Syngamické texty, Intertexty, Objektáže, Přísloví, Partitury, Portréty, Mikrogramy, Koacerváty (Zrcadlo: skok koks. Rovnice: duben-dub + hřeb=hřeben).

Tchao Jüan-ming (365–427), jeden z největších čínských básníků, žil v období Šesti dynastií, jež bylo charakterizováno všeobecným rozvratem, vnitřními boji o moc a vpády cizích barbarů. Neusiloval o kariéru ani nevyužíval možností, jaké podobné doby nabízejí těm, kdo touží po zbohatnutí. Po nepříliš úspěšném úředním působení se odebral do ústraní a žil až do smrti na své usedlosti. Básně, obsažené ve výboru Návraty, reflektují život členěný střídáním ročních dob a zemědělskými pracemi.

Básnická sbírka. Juvenilie a verše z posledních let Josefa Hiršala.

Chorvat Miroslav Krleža, jehož tvorba byla už před druhou světovou válkou oceněna Nobelovou cenou za literaturu, evokuje v Baladách Petrici Kerempuha dějiny svého národa s intelektuální otevřeností a s básnickou naléhavostí, z které stydne a zároveň vře krev. - Doslov Dušan Karpatský.

Legendární dílo Josefa Hiršala – sbírka nápodob českých básníků, dle úvodní dedikace „Vlastenci a veleváženému a známému buditeli českému Jiřímu Kolářovi připsáno“. Vyšlo u příležitosti 40 let edice Květy poezie.

Vzpomínková kniha s novátorským rozvržením tří významových rovin, v níž autor využívá formy vrstvených poznámek – poznámky k předchozímu textu a poznámky k poznámkám. 32 s. obr. příl., kterou vybral autor.

Svazek obsahuje výbor z díla jedné z nejvýznamnějších osobností íránské kultury 13. století a klasika světového písemnictví. Mimo jiné obsahuje také veršované didaktické bajky a lidové legendy.

Básník Christian Morgenstern (1871–1914) pojímal humor jako hru fantazie. Výbor s názvem Estetická lasička obsahuje texty ze sbírek Šibeniční písně, Palma Kužel a Šlasi, které byly česky otištěny v knize Beránek měsíc (Odeon, 1990). Podle překladatele Josefa Hiršala vznikly Morgensternovy skvosty groteskní lyriky jako předobraz budoucích německých kabaretů a scén Maxe Reinharta a zásadně ovlivnily i další literární velikány například Joachima Ringelnatze, Ericha Kästnera či Ernsta Jandla. Ačkoli sám Morgenstern přikládal této linii své tvorby jen malou váhu, jsou to právě básně „duševního ráje oddychu“, které se svým poetickým humorem nesmazatelně zapsaly do dějin poezie.

Antologie české experimentální poezie šedesátých let představuje tvorbu J. Hiršala a B. Grögerové, L. Nováka, Z. Barborky, E. Juliše. J. Koláře a řady dalších autorů. Vybrali, uspořádali, úvod a doslov napsali Josef Hiršal a Bohumila Grögerová.

Knížka jazykových her a rébusů, které podněcují dětskou jazykovou vynalézavost a tvořivost. Podporují také komunikaci a spolupráci mezi dětmi. Náměty lze využívat doma, ve škole, na táborech apod. Inspiraci, kterou nabízejí autoři textu, dále rozvíjí a podporuje velmi nápaditý výtvarný doprovod knížky.J. Hiršal, básník a překladatel, který ve své tvorbě hledal nové výrazové možnosti jazyka, především v tzv. konkrétní a vizuální poezii. Hravost fantazie a experimentátorskou invenci spojenou s humorem vtělil také do knih pro děti. B. Grögerová s J. Hiršalem úzce spolupracovala jak v tvorbě původní, tak překladové.

Nonsens : parafráze, paběrky, parodie, padělky EDIČNÍ POZNÁMKA Naše kratochvilná antologie nese podtitul „Parafráze – paběrky – parodie – padělky". Je sestavena z volné přebásněných (parafrázovaných) děl cizích autorů – zde je na místě poděkovat Ireně Wenigové, Josefu Forbelskému a Josefu Vohryzkovi za lingvistickou pomoc – a z původní poezie českých básníků. Za pár zajímavých typů děkujeme rovněž Ivanu Wernischovi. Navíc jsme si dovolili i několik mystifikací. Zůstává na čtenáři, aby se je pokusil odhalit. Zjistitelné prameny chráněných děl současných českých autorů jsme uvedli v obsahu. A závěrem děkujeme Českému literárnímu fondu, že nám udělením stipendia umožnil realizaci zamýšleného projektu. (J H a B G )

Výbor z rozsáhlého Hiršalova básnického díla pro děti je první prací svého druhu, a proto dává prostor různorodosti básníkova stylu: zahrnuje říkadla a popěvky, groteskní a jazykově hravý verš, dále básnického průvodce po dřevařských řemeslech i poezii určenou starším dětem, psanou v tlumeném existenciálním tónu. Do výboru je rovněž zařazeno několik samostatných básnických čísel z textů O zatoulaném kotěti (realizovaného jako „hra o dětech a pro děti“) a Kocourkov. Knižně vůbec poprvé jsou tu představeny básně psané na rub dvanácti černobílých pohlednic Slávy Štochla (Orbis, 1963). Ilustroval Petr Nikl.

Antikódy je název sbírky básní Václava Havla poprvé vydané v roce 1964 v Odeonu. Sbírka je věnována Jiřímu Kolářovi a obsahuje experimentální poezii, především kaligramy. V průběhu let se sbírce dostalo několika vydání s několika rozšířeními o další pozdější básně. V předmluvě k pozdějšímu vydání řekl další z českých experimentálních básníků Josef Hiršal, že Havlova poezie byla „protestem sociálně kritickým a v neposlední řadě i jakousi artikulací absurdity tehdejších politických poměrů.“

V pořadí třetí český výbor z mnohotvárného díla Portugalce světového věhlasu představuje po Pessoovi básníkovi a prozaikovi spisovatelskou osobnost vymezenou hlubinněji než žánrově. Editorka Pavla Lidmilová do tohoto svazku zařadila Pessoovy hermetické básně, „statické drama“ Námořník, anglicky psaný Esej o iniciaci a vybrané prozaické fragmenty a dopisy, jež všechny spojuje esoterická perspektiva. Výbor poodhaluje českému čtenáři roušku nad skrytými prameny tvorby jednoho z velikánů tohoto století, který stanul v téže řadě zasvěcenců jako svého času náš J. A. Komenský. Verše přebásnil Josef Hiršal, z portugalštiny přeložila Pavla Lidmilová, z angličtiny Šárka Grauová, předmluvu napsala Daniela Hodrová.

Výbor z veršů německého barokního básníka Johanna Christiana Günthera Krvavý rubín, který vydáváme ve svrchovaném překladu Josefa Hiršala, potvrzuje neutuchající platnost výroku, jímž Vojtěch Jirát před lety doprovodil antologii z tvorby této epochy: „V době, kdy se znovu a znovu vydává a je plně oceňováno velké umění Bridelovo a Michnovo, není proto zbytečný pokus uvést k nám také umění jejich německých druhů… a umístit Günthera v našem literárním povědomí kamsi vedle Villona a romantických vyděděnců.“

Christian Morgenstern předešel svojí sbírkou plnou svérázných, humorných a hravých veršů v mnohém svou dobu. Krátké, často graficky ztvárněné básně obsahují groteskní lyriku, v níž se potkává tragično a komično, vážnost a smích, hrůza a žert, jak ostatně napovídá sám název sbírky. Morgensternovy básně poprvé do češtiny znamenitě přeložil Josef Hiršal, pouze pět posledních básní zanechal v originále, protože se obával, že by převodem do češtiny ztratily na své poetičnosti. Některé texty byly také zhudebněny českými kapelami.

Morgensternovy texty pro dětského čtenáře - Kterak Ferda Páv loví fotografie afrických zvířat a morgensternovská poezie tentokrát ne pro dospělé. Poetické, hravé, legrační, tajuplné i hrůzostrašné verše se v ilustracích Petra Šmalce proměnily v bohatý svět plný zvířat a barev, do kterého se každé dálekmilovné dítko rádo ponoří.

Sbírka básní popularizátora experimentální poezie a jednoho z nejznámějších rakouských básníků, které vybrali a přeložili Josef Hiršal a Bohumila Grögerová.

texty z let 1975-1979. Tři prózy souboru Trojcestí usilují vedle dokumentárnosti rovněž o autenticitu uměleckou; zvláště to platí o úvodním Preludiu (útržcích výjevů, dialogů, myšlenek, vzpomínek apod., které oba autoři zaznamenávali každodenně od 9. 2. do 30. 3. 1975); v Kolotoči, závěrečné próze souboru, vytěžené ze zájezdu do Paříže, spočívá důraz na střídání nejrozmanitějších modernistických a experimentálních postupů.

Josef Hiršal, narozený v Chomuticích v roce 1920, byl významným představitelem české experimentální poezie, ovlivněným surrealismem a Skupinou 42. Jeho nejplodnější období, spojené s Bohumilou Grögerovou, trvalo od roku 1962 do 1970. Společně reagovali na devalvaci slova a snažili se obnovit jeho energii a význam. Hiršalovy překlady od 50. let zahrnují široké spektrum autorů od čínských traktátů po renesanční a moderní básníky, čímž vytvořil dvoutisíciletý oblouk literárních vlivů. Jeho vlastní tvorba se pohybuje od surrealistické avantgardy k experimentální klasice, přičemž v „Písni mládí“ otevírá „rodinnou almaru“ plnou paměti a metafor, které odrážejí složitost světa. Bohumila Grögerová, narozená v roce 1921, vyrostla v rodině vojáka a od roku 1945 pracovala v tiskovém oddělení ministerstva národní obrany. Od roku 1956 publikovala své texty, básně a překlady, zejména z němčiny. Spolu s Hiršalem napsala několik básnických próz a ve svých dílech zkoumá hranice mezi literaturou, hudbou a výtvarným uměním, přičemž se zaměřuje na významové a audiovizuální kořeny slov a myšlení.

Prvního velkého amerického básníka Edgara Allana Poea, jenž zásadním způsobem ovlilnil svého francouzského překladatele Charlese Baudailera a jeho prostřednictvím pak celé zaměření evropské avantgardní poezie, předkládáme ve svazku Sen ve snu v suverénním přebásnění Josefa Hiršala. Svazek je doplněn básní Havran, kterou přeložil Vítězslav Nezval.

Básnická skladba norského básníka 19. století, doplněno citacemi z uměnovědných encyklopedií, text paralelně v norském a českém jazyce.

Výbor z básní jednoho z nejvýznamnějších moderních portugalských básníků. Obsahuje básně tří fiktivních spisovatelských osobností s odlišnou estetickou a filosofickou koncepcí tvorby, a to Alberta Caeira, Alvara de Campos a Ricarda Reise, jímž autor říkal heteronyma, a dále pak básně podepisované vlastním básníkovým jménem. Verše vyjadřující drama osamělého člověka, zcela oddaného poezii.

Básnická sbírka maďarského básníka, prozaika a dramatika.

Výbor z lidové poezie bosenských a hercegovských muslimů.

Samizdatový almanach, sestavený v roce 1956, v němž poprvé vedle sebe vystoupila významná generace mladých básníků a spisovatelů, odrážející se zásadně od tehdy vládnoucího socialistického realismu.

Tajemství světa je hlavním tématem Pessovy subjektivní tragédie Faust, kterou Eduardo Lourenço označil za básnické a duchovní dobrodružství, jež bylo koncipováno a uskutečněno jako elegie i epopej Ztroskotání.

V básnické sbírce Básně – třásně – rohypnol tematizuje Hiršal stáří a vědomí konce života. Melancholii a sebeironii formálně vyvažuje jazykovou hrou, experimentem a úmyslně naivní dikcí.

Pro mládež upravená lidová knížka o Enšpíglovi vypráví o jeho cestách z kraje do kraje a o jeho kouscích, které provádí řemeslníkům, měšťanům, bohatým kupcům a šlechticům. Jeho kousavý vtip míří na nafoukance a chamtivce. Napadá nespravedlnost, bezpráví, křivdu i lidskou hlouposta tropí své šprýmy s úmyslem varovat, napravit i potrestat. Marginálie

Baron Prášil: o strachu i udatenství, o přízni i protivenství, o lovu i cestování, o boji i hodování, řada příhod, jimiž strašil nebojácné. Převyprávění slavné knihy o ještě slavnějším baronovi a jeho příhodách. Podle Gottfrieda Augusta Bürgera zpracovali Jiří Kolář a Josef Hiršal, doslov napsala Bohumila Grögerová.

V knize je velice poutavě popsán životní příběh Marie Stuartovny (8. prosince 1542 – 8. února 1587) a dopodrobna zobrazena psychologie jejího jednání. Marie Stuartovna byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Byla francouzskou (1559–1560) avládnoucí skotskou (1542–1567) královnou. Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel na choleru. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Francouzskou královnou se stala jakožto manželka krále Františka II., s nímž jakožto čtrnáctiletým uzavřela 24. dubna 1558 ve věku 15 let plánovaný sňatek. Necelé dva měsíce po tomto sňatku Král Jindřich II. tragicky zemřel a František nastoupil na trůn. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. V osmnácti letech ovdověla, opustila svoji milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska. Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala za právoplatnou anglickou královnu její nevlastní sestru Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna, neboť byla pravnučkou krále Jindřicha VII. Tudora. O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila.

Románový životopis italského národního hrdiny, který zahájil boj za sjednocení Itálie a svržení cizí nadvlády. Německá spisovatelka s vřelým zaujetím vyvolává před čtenářem obraz hrdiny, jehož život a boje nabyly rysů až legendárních, i společensky a politicky složitého prostředí, v němž žil a svou osobností a činy spolutvořil.

texty z let 1975-1979. Tři prózy souboru Trojcestí usilují vedle dokumentárnosti rovněž o autenticitu uměleckou; zvláště to platí o úvodním Preludiu (útržcích výjevů, dialogů, myšlenek, vzpomínek apod., které oba autoři zaznamenávali každodenně od 9. 2. do 30. 3. 1975); v Kolotoči, závěrečné próze souboru, vytěžené ze zájezdu do Paříže, spočívá důraz na střídání nejrozmanitějších modernistických a experimentálních postupů.

Velmi pěkná knížka pro malé čtenáře. Krásné ilustrace Olgy Pavalové.

Poezie z let 1947–1954. Ve sbírce, která tvoří v Hiršalově tvorbě předěl od klasických východisek k experimentálnímu výrazu, jsou hlavním inspiračním zdrojem jeho vzpomínky, lásky, snové vize a úvahy nad smrtí jako logickým završením lidského života. Prozaickou i básnickou formou objevuje nové oblasti poezie. Zážitky z dětství přepisuje jazykem odpovídajícím prostředí, střídá citové prožitky se záznamem drobných postřehů nad osudy, které ho míjely.

Literární archiv č. 53 vychází k 100. výročí narození Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Sborník reflektuje dílo této autorské dvojice z různých úhlů a odhaluje málo známé skutečnosti důležité pro interpretaci jejich práce. Příspěvky se zaměřují na jejich první překlad, Šibeniční písně Christiana Morgensterna, a na tvůrčí linie Hiršala a Honyse, stejně jako na vizuální poezii obou autorů v 60. letech. Dále se věnují jejich spolupráci a lidské spřízněnosti. Z Grögerové samostatného díla jsou blíže představeny rozhlasové hry, včetně dvou z 70. let: Dokud se nade mnou nezavře voda a Už jenom dýchat. Dalším tématem je recepce jejich textů v německojazyčném prostředí, zejména ve vztahu k teoretickým textům Siegfrieda J. Schmidta a korespondence s Friederikou Mayröckerovou. Odborné příspěvky doplňují reflexe a vzpomínky blízkých osobností. Samostatný oddíl se zaměřuje na experimentální literaturu a její reflexi v Památníku národního písemnictví. Obsahuje také soupis souvisejících výstav a videozáznamů, včetně významné výstavy experimentální poezie 60. let. Zprávy informují o přírůstcích v roce 2020 a vybraných fondech. Číslo uzavírají vzpomínky Jiřího Sedláčka a nekrolog za Helenu Mikulovou, doplněné bohatou tematickou obrazovou přílohou.

Sbírka veršů německého básníka (1871-1914), jež se v jeho vlasti dočkaly desítek vydání. Budí obecný zájem i mimo ni svou groteskní komikou a virtuozitou, s níž ve zdánlivých nesmyslech útočí na zmechanizování života a zevšednění světa.

Výbor ze dvou básnických sbírek (Sarmatský čas, Proudy země stínů) východoněmeckého básníka a prozaika (nedávno u nás vyšel jeho román Levinův mlýn). Verše ryzí přírodní lyriky se střízlivými názvy elementárních přírodních jevů, jako je "les", "proud", "moře", "mrak", "vítr", "dům", verše, jejichž těžištěm je rodná litevská krajina opředená tajemstvím. Poezie, která věří ve skutečnost a ve svět, v němž se dá žít.

Básnická skladba španělského autora z období tzv. ,,zlatého věku" španělské poezie. Verše, jejichž největší část naplňují popisy a líčení krajiny, rostlin, živočichů, lidské práce a zábavy, podávají kypivý obraz tehdejšího světa. Básník v nich zintenzivňuje a zhutňuje své estetické postupy natolik, že vytváří nový směr zvaný góngorismus. (http://books.google.cz/)

Knížka veršů vybraných ze čtyř sbírek lyrických básní, jež vyšly v letech 1926-1933. Ukazují méně obvyklou tvář německého pokrokového spisovatele, známého u nás především svými humoristickými romány a pracemi pro děti.

Výbor z lyriky soudobého německého básníka, jenž sám vyzvedá úsilí svých veršů o aktuálnost a zdůrazňuje, že jeho „básně jsou užitné předměty, nikoli dárkové zboží v užším smyslu“. Nové vydání rozšiřuje rozsáhlá „letní báseň“, inspirovaná mimo jiné i autorovými pobyty v Praze, a řada básní ze Slepeckého písma. Výbor ze sbírek [lyriky] vybral a [z něm.] přel. Josef Hiršal; pozn. o autorovi naps. Vladimír Kafka.

K estetice kultury technického věku Antologie, sborník: Výběr z esejů, manifestů a uměleckých programů druhé poloviny 20. století. Uspořádali a úvod napsali Josef Hiršal společně s Bohumilou Grögerovou. Doslov Jiří Levý. Praha.

Sbírka teskné a přírodní lyriky. V chladných a šedivých obrazech zachycují verše šedivá zimní jitra, letící vrány a ustydlé půvaby krajiny za nedělního odpoledne.

Výbor z poezie. Tři básnické sbírky (Muž bez cesty, Suity, Zimní oběť) předního autora současné švédské literární generace. Muž bez cesty zachycuje otřesné politické události z let 1939–1940, sbírka, v níž „se odehrává hamletovské drama ztroskotané víry ve vitální energii“. V Suitách „se stav permanentních explozí střídá s chvílemi – nebo spíš prodlouženými okamžiky – klidu a kontemplace, i když i tady zaznívá ... životní extáze, jako vyvrcholení erotického zážitku, nebo jako okamžik vzepětí vitálních sil“. V Zimní oběti hamletovský rozpor umlká a básník nalézá více pochopení pro člověka, jaký je.

Tři veršované dramatizace pro loutkovou scénu. Sůl nad zlato / Jan Alda -- O kocouru, kohoutu a kose / Josef Hiršal -- Smolíček a jezinky / Milena Marková

Vyprávění o nové poštovní schránce, kterou listonoš při dopravě na poštovní úřad zapomněl v lese a když se pro ni druhý den vrátil, nalezl v ní dopisy rozmanitých obyvatelů lesní říše.

Vyprávění o tom, jak malá Janička ráno vstává, jak se obléká, jak jde s maminkou do školky, co vidí cestou na ulicích, za výklady obchodů, s kým se na cestě potkává a čím se zabývá ve školce. Vyprávění, často prokládané veršíky, je doprovázeno barevnými obrázky.

Komickohrdinská epická báseň o příbězích mladého muže určeného rodiči pro kněžství a skončivšího po pestré životní pouti jako ponocný v rodném městě. Dílko, dnes jedna z nejčtenějších německých knih 18. století, ukazuje druhou složku nadání spisovatele, jenž byl povoláním lékař a napsal větší počet odborných lékařských prací.

Postavit vejce po Kolumbovi : poezie 20. století z celého světa Antologie moderní poezie, která nechce být „čítankou se zdviženým ukazovákem“. Zahrnuje básníky španělské, brazilské, francouzské, německé, švýcarské, polské, československé, severoamerické, japonské, sovětské, anglické, švédské, kubánské, irské, jugoslávské, belgické, italské, turecké, rakouské a rumunské, představující nejrozličnějsí školy a směry. Sbírku doplňují reprodukce z děl významných moderních malířů. Uspořádali a úvod napsali Antonín Brousek a Josef Hiršal; výtvarný doprovod vybral Libor Fára. Na titulním listu použito kresby Pabla Picassa, na obálce a předsádkách kreseb Hanse Arpa a Paula Kleea. 1. vydání

Výběr z experimentální poezie šedesátých let. Šest barevných serigrafií a ručně tištěná struktura razítky Zdeněk Sýkora; autorská spolupráce Lenka Sýkorová.