Josef Hiršal Pořadí knih

Literární archiv č. 53 vychází k 100. výročí narození Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Sborník reflektuje dílo této autorské dvojice z různých úhlů a odhaluje málo známé skutečnosti důležité pro interpretaci jejich práce. Příspěvky se zaměřují na jejich první překlad, Šibeniční písně Christiana Morgensterna, a na tvůrčí linie Hiršala a Honyse, stejně jako na vizuální poezii obou autorů v 60. letech. Dále se věnují jejich spolupráci a lidské spřízněnosti. Z Grögerové samostatného díla jsou blíže představeny rozhlasové hry, včetně dvou z 70. let: Dokud se nade mnou nezavře voda a Už jenom dýchat. Dalším tématem je recepce jejich textů v německojazyčném prostředí, zejména ve vztahu k teoretickým textům Siegfrieda J. Schmidta a korespondence s Friederikou Mayröckerovou. Odborné příspěvky doplňují reflexe a vzpomínky blízkých osobností. Samostatný oddíl se zaměřuje na experimentální literaturu a její reflexi v Památníku národního písemnictví. Obsahuje také soupis souvisejících výstav a videozáznamů, včetně významné výstavy experimentální poezie 60. let. Zprávy informují o přírůstcích v roce 2020 a vybraných fondech. Číslo uzavírají vzpomínky Jiřího Sedláčka a nekrolog za Helenu Mikulovou, doplněné bohatou tematickou obrazovou přílohou.

Dílo E. A. Poea je známé především díky detektivním až hororovým povídkám. Poe však vydal také několik skvělých sbírek básní, z nichž největšího ohlasu se dostalo Havranovi. Tento výběr z Poeovy poezie je rozdělený do tří částí podle období jejich vzniku. Převažuje v nich lyrika, častý je motiv protikladu života a smrti. V nejrozsáhlejší básni Al-Aaraf se autor pokouší vyjádřit ideál krásy a estetiky. Dílo přeložili Josef Hiršal a Zdeněk Hron, báseň Havran je uvedena v původním překladu Jaroslava Vrchlického.

Po kolejích jede vláček, rychlý vláček – náklaďáček. Od nádraží k nádraží různé zboží rozváží. Leporelo s dlouhým nákladním vlakem Kamila Lhotáka zaujme každého malého kluka. A protože jde o vlak s parní lokomotivou, určitě zaujme i tatínky, kteří svým potomkům jistě rádi vysvětlí, že dnes už takový vlak uvidí na kolejích jen výjimečně, protože technika se od prvního vydání této knížky (rok 1954!) velmi výrazně zdokonalila a zmodernizovala. Obrázky doprovázejí verše Josefa Hiršala.

Výběr z experimentální poezie šedesátých let. Šest barevných serigrafií a ručně tištěná struktura razítky Zdeněk Sýkora; autorská spolupráce Lenka Sýkorová.

Výbor z rozsáhlého Hiršalova básnického díla pro děti je první prací svého druhu, a proto dává prostor různorodosti básníkova stylu: zahrnuje říkadla a popěvky, groteskní a jazykově hravý verš, dále básnického průvodce po dřevařských řemeslech i poezii určenou starším dětem. Do výboru je rovněž zařazeno několik samostatných básnických čísel z textů O zatoulaném kotěti (realizovaného jako »hra o dětech a pronděti«) a Kocourkov. Knižně vůbec poprvé jsou tu představeny básně psané na rubndvanácti černobílých pohlednic Slávy Štochla (Orbis, 1963). Knížku výtvarně doprovodil Petr Nikl, který ponechal ilustrace tak, aby si je mohly děti domalovat. Knížka se tak stává jedinečným a skutečným skicákem.

V padesátých letech napsal Josef Hiršal k pobavení hrstky svých přátel, kteří se pravidelně scházeli v kavárně Slavii, řadu básnických nápodob. Jejich tématem byl všední, nenápadný, byť užitečný hrdina: párkař. Pro lyrické vyjádření představitelů poetických škol a směrů od počátků novočeského básnictví bylo to téma přímo groteskní. Zapadlo však dobře do doby, kdy uzeniny byly ještě na lístky. Ilustroval Jiří Slíva.

Básník Christian Morgenstern (1871–1914) pojímal humor jako hru fantazie. Výbor s názvem Estetická lasička obsahuje texty ze sbírek Šibeniční písně, Palma Kužel a Šlasi, které byly česky otištěny v knize Beránek měsíc (Odeon, 1990). Podle překladatele Josefa Hiršala vznikly Morgensternovy skvosty groteskní lyriky jako předobraz budoucích německých kabaretů a scén Maxe Reinharta a zásadně ovlivnily i další literární velikány například Joachima Ringelnatze, Ericha Kästnera či Ernsta Jandla. Ačkoli sám Morgenstern přikládal této linii své tvorby jen malou váhu, jsou to právě básně „duševního ráje oddychu“, které se svým poetickým humorem nesmazatelně zapsaly do dějin poezie.

První úplné vydání rozsáhlého memoárového díla, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře let 1952–1968. Text spojující deníkové zápisy a vzpomínky dvou výjimečných spisovatelů a překladatelů (Josef Hiršal & Bohumila Grögerová) s desítkami básní, próz, dopisů, dokumentů a se stovkami citací z dobového tisku je nejen jedinečným pramenem k poznání české literatury a výtvarného umění daného dvacetiletí, ale i strhujícím beletristickým dvojhlasem, skutečným literárním skvostem. Kniha podrobně zachycuje nejen českou kulturu padesátých let, ale též bohatou kulturní výměnu mezi experimentujícími autory z Čech, Německa, Rakouska, Brazílie a dalších zemí v letech šedesátých, která jsou zde zachycena s mimořádnou detailností a působivostí. Kniha je doplněna rozsáhlým jmenným rejstříkem, doslovem, zevrubnou ediční poznámkou a více než šedesáti unikátními fotografiemi.

Básnická sbírka. Juvenilie a verše z posledních let Josefa Hiršala.

Samizdatový almanach, sestavený v roce 1956, v němž poprvé vedle sebe vystoupila významná generace mladých básníků a spisovatelů, odrážející se zásadně od tehdy vládnoucího socialistického realismu.