Jevgenij Zamjatin
20. leden 1884 – 10. březen 1937
Jevgenij Ivanovič Zamjatin (rusky: Евгений Иванович Замятин) (* 1.2.1884, Lebeďan, Rusko, † 10.3.1937, Paříž) byl ruský spisovatel, prozaik, dramatik a publicista.
Narodil se v rodině duchovního. Studoval na petrohradské technice lodní inženýrství a po skončení studia spojoval svou profesi s literární tvorbou. Za politickou činnost v revolučním hnutí v roce 1905 byl vězněn. Za války pracoval jako lodní inženýr v Anglii. Pod jeho vedením byl postaven ruský ledoborec Alexandr Něvskij.
Po návratu do Ruska v roce 1917 byl J. I. Zamjatin významnou osobností kulturního života v Petrohradě, zakládal časopisy, redigoval vydávání anglických děl. Pro svou otevřenost a odvahu říkat pravdu za všech okolností, za skeptický pohled na sovětský totalitní systém se stal v sovětském Rusku nežádoucí osobou. Na přímluvu Maxima Gorkého získal roku 1932 povolení k vystěhování. Odjel do Paříže, kde zemřel.
Jeho dílo My (1920) bylo první z řady antiutopií využívajících dějového schématu proslaveného nejvíce Orwellem v románu 1984 - předem marné vzpoury mileneckého páru proti systému ideologické totality. České vydání románu My z roku 1927 bylo teprve druhým na světě, po anglickém vydání z roku 1925 (rusky vyšel text poprvé až v roce 1952 v USA, v Rusku až za perestrojky v roce 1987; od počátku 20. let se však šířil v samizdatu).