Výbor z povídkové tvorby Bič boží představuje českému čtenáři Zamjatinovo dílo v reprezentativním výběru. Od jinotajných pohádek přes obrázky líčící „odcházející Rus“ až ke klíčovým novelám (Povídka o tom nejhlavnějším) a baladickému vyprávění. Kniha byla nazvána podle fragmentu historického románu o Atillově mládí prožitém v Římě, kde upadající Impérium drželo jako rukojmí syny okolních barbarských náčelníků. Přeložil Josef Sedlák.
Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení.... celý text
Soubor tří próz z různých období tvorby jednoho z nejvýznamnějších ruských prozaiků dvacátého století. Kritická novela Zapadákov (1914), odhalující poměry v carské armádě, líčí tragickou lásku mladého důstojníka na zapadlé vojenské posádce. Novela Psí život (1912) vypráví o venkovském zlodějíčkovi a chudákovi, který se po svízelném životě stává policejním strážmistrem. Poslední z nich, ponurá novela Vysoká voda (1929), je mistrným vyprávěním o ženě, jež si při porodu vzpomíná na zločin, který spáchala na životě své schovanky.
Set in a dystopian 26th century, the narrative explores a society devoid of individual freedom, where people are identified by numbers rather than names. D-503, a mathematician, documents his experiences while supervising the construction of a spaceship for a strictly governed urban city-state. His life takes a turn when he encounters I-330, a rebellious figure who awakens his suppressed individuality and emotions. This encounter challenges the rigid logic of his world, leading him to confront the essence of his humanity and the dangers of conformity.
With the Introductory Chapter, The Revolution and Famine in Russia By H. G. Wells
Set in a future totalitarian society, the story follows D-503, a mathematician who begins to awaken to his individual soul amidst a passionless existence dictated by the 'Benefactor.' This groundbreaking dystopian novel, which inspired Orwell's 1984, critiques oppressive regimes and explores themes of individuality and freedom. Originally banned by Soviet censors, it remains a significant work in speculative fiction. The modern edition includes an introductory chapter by H. G. Wells, enhancing its historical context.
Before Brave New World... Before 1984...There was... WE In the One State of the great Benefactor, there are no individuals, only numbers. Life is an ongoing process of mathematical precision, a perfectly balanced equation. Primitive passions and instincts have been subdued. Even nature has been defeated, banished behind the Green Wall. But one frontier remains: outer space. Now, with the creation of the spaceship Integral, that frontier -- and whatever alien species are to be found there -- will be subjugated to the beneficent yoke of reason. One number, D-503, chief architect of the Integral, decides to record his thoughts in the final days before the launch for the benefit of less advanced societies. But a chance meeting with the beautiful 1-330 results in an unexpected discovery that threatens everything D-503 believes about himself and the One State. The discovery -- or rediscovery -- of inner space...and that disease the ancients called the soul. A page-turning SF adventure, a masterpiece of wit and black humor that accurately predicted the horrors of Stalinism, We is the classic dystopian novel. Its message of hope and warning is as timely at the end of the twentieth century as it was at the beginning.
This collection features a series of short stories by the acclaimed author of We, showcasing previously untranslated works alongside familiar narratives. Each story offers a glimpse into the author's distinctive style and thematic explorations, enriching the reader's understanding of his literary contributions. The collection is a valuable addition for fans and newcomers alike, highlighting the depth and creativity of the author's storytelling.
"Wir" spielt im "Nummern-Einheitsstaat", einem durch eine hohe Mauer geschützten futoristischen Polizeistaat mit Menschen, die als Nummern bezeichnet werden. Heerscharen von "Beschützern" wachen über das "Wohl" der Nummern, deren Leben bis zum kleinsten Handgriff reglementiert ist. Der Einzelne zählt nicht, was zählt, ist das Kollektiv. Individualität wird nicht geduldet. Wer sich nicht regelkonform verhält, wird öffentlich hingerichtet. Wie die anderen lebt D-503, der Konstrukteur der Rakete Integral, aus Überzeugung regelkonform. Bei einem Spaziergang lernt er eine Frau namens I-330 kennen, deren Verhalten nach den offiziellen Regeln höchst illegal ist. Nach und nach enthüllt ihm I-330, dass sie mit den MEPHI zu tun hat, einer Organisation, die den Umsturz des Systems anstrebt. Das stürzt D-503 in einen heftigen inneren Konflikt. "Wir" (1921) beeinflusste das Aufkommen der Dystopie als literarisches Genre. George Orwell behauptete, dass Aldous Huxleys "Schöne neue Welt" von 1931 zum Teil von "Wir" abgeleitet sein müsse. Ayn Rands "Anthem" (1938) weist ebenfalls viele signifikante Ähnlichkeiten mit "Wir" auf. Robert Russell kommt zu dem Schluss, dass "1984 so viele Züge mit Wir gemeinsam hat, dass es keinen Zweifel an der generellen Verwandtschaft mit Wir geben kann". Diese neue Übersetzung von "Wir" ist ein Werk, das man gelesen haben muss.