Lešehrad Emanuel Knihy

Zpěvy „Věčný milenec“ byly napsány v letech 1913-1926 a jsou třetí částí básnického kruhu Slunovrat Bibliofilie. „Sbírku Věčný milenec, která poprvé vyšla v roce 1927, autor o čtyři roky později zařadil do šestého svazku (s názvem Slunovrat) svého Básnického díla, a to se sbírkami Člověk a země (1920) a Květiny na okně (1931).“ (z ediční poznámky Kompletních básnických spisů)

Podtitul: Historie a úvahy Z cyklu „Cestami umění a života“. Vznikly v letech 1919–1934 a byly upraveny pro souborné vydání za redakce Josefa Volfa.

Překlady veršů a próz Mallarméových vznikly v letech 1898-1918 prací Em. Lešehrada.

Schodiště přeludů jsou povídky poutavě dějové a vzrušující, jak je Emanuel Lešehrad, známý autor četných básnických a esejistických knih a badatel v oboru okultních věd, buď sám prožil nebo z prožití jiných osob seznal. Líčí v nich tajemné, nevšední bytosti lidské i události, jež zasahují neviditelně do podvědomí lidského nebo do neobjevených dosud tajů duchévé říše. Jsou zde řešena tajemství všeho druhu, většinou na podkladě posledních výzkumů z oboru metafysiky a metempsychosy a vůbec opírá se autor ve svých vypravováních více o vědu než o fantasii. Je to zajímavá komposice učených dohadů a obrazotvornosti. Spisovatele zajímá především to, co je v životě lidském výjimečného a nevysvětlitelného. Autor vypravuje své příběhy způsobem poutavým a přece s jistou samozřejmostí a nenuceností. Jsou to vesměs všeobecně zajímavá témata. Samotářský profesor vynalézá houbu nezmar, potravinu budoucnosti; sochař jde za svým cílem výtvarným až k vraždě svých modelů, aby vystihl pravdivost výrazu jejích tváří; lidé mají souboje s drahokamy jako s živými tvory; zelený had tresce cynického revolucionáře, jenž za francouzské revoluce drancuje hroby francouzských králů. Je zde líčen případ sugesce, kdy sklenice čisté vody se může stát nejprudším jedem. Jinde opět autor líčí spojení lidského mozku s životy na jiné planetě, historie o zjevech strašidelných, o moderních čarodějnicích a čarodějích.