Krize rozumu. Evropské myšlení 1848-1914

Předmětem této pozoruhodné knihy jsou dějiny evropského myšlení druhé poloviny 19. století a éry fin de siècle. Čtenář se má stát informovaným naslouchatelem u klíčových dírek dveří, za nimiž se odehrály intelektuální konverzace minulosti. Autor nás seznamuje se složitým intelektuálním dědictvím a snaží se prozkoumat, kde leží hranice mocných a módních konceptů rozvinutých v jednotlivých oborech: vědeckého zákona, evoluce, dělby práce, soutěže, uměleckého díla, mýtu a nevědomí. Souvislosti také vyvozuje ze tří kontextů, totiž politického, společenského a kulturního. Na rovině politiky se zabývá nástupem demokracie ve smyslu reprezentativních institucí založených na širokém volebním právu pro dospělé muže. Rozebírá i úzkost, která byla posilována dvěma dalšími kontexty: prvním z nich byl růst velkoměst s jejich masami obyvatelstva, druhým pak mravní a kulturní vzduchoprázdno věku, na který začali jak vzdělanci, tak i široké masy pohlížet jako na dobu postkřesťanskou. Intelektuální slepé uličky, které rozvlnily hladinu, jsou pro autora – oxfordského historika – stejně zajímavé jako klíčové okamžiky dějin (angažmá intelektuálů v politice, rozvoj vědy, nové podněty nacionalismu, liberální ideologie a její úpadek, příchod psychologizujících teorií a dekadence) s jejich významnými osobnostmi (evropskými vědci, filozofy, ideology i šarlatány). Publikace je skutečnou čtenářskou lahůdkou, což umocňuje autorův styl, v němž nechybí pověstný anglický smysl pro humor.