Knihobot

Strom beze jména

Hodnocení knihy

Více o knize

Román předního slovinského autora Draga Jančara (*1948) vypráví příběh archiváře Janeze Lipnika, který se prostřednictvím historických svědectví vrací do vlastní minulosti i k traumatickým událostem moderní slovinské historie. Prvním spouštěčem těchto vzpomínek se stávají memoáry důstojníka a erotomana Aleksije Grgureviće, jehož mezinárodní „donchuanská“ kariéra začala během druhé světové války ve Slovinsku. Tím druhým pak jsou paměti prosté uklízečky Ivanky K. z psychiatrické léčebny Studenec. Janez Lipnik si svým usilovným pátráním v archivu doplňuje historické informace a dozvídá se, že ani učitelka Zala, jeho poválečná dětská láska, nebyla domobranci Alexijovi Grgurevićovi neznámá. Explicitnost archivních materiálů společně s Lipnikovou bujnou fantazií tvoří osu románu, kolem níž se proplétají jeho rodinné osudy (otec Anton Lipnik přežil koncentrační tábor Osvětim) s tragickým osudem rozdělených Slovinců bojujících za druhé světové války proti sobě, ale i s válečným konfliktem v 90. letech.

Nákup knihy

Strom beze jména, Drago Jančar

Jazyk
Rok vydání
2020
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Jakmile se objeví, pošleme e-mail.

Doručení

Platební metody

3,5
Dobrá
9 Hodnocení

Tady nám chybí tvá recenze.

Titul
Strom beze jména
Jazyk
česky
Vydavatel
Altenberg
Rok vydání
2020
Vazba
pevná
Počet stran
397
ISBN10
8090755992
ISBN13
9788090755994
Série
První vydání
2008
Původní název
Drevo brez imena
Hodnocení
3,45 z 5
Anotace
Román předního slovinského autora Draga Jančara (*1948) vypráví příběh archiváře Janeze Lipnika, který se prostřednictvím historických svědectví vrací do vlastní minulosti i k traumatickým událostem moderní slovinské historie. Prvním spouštěčem těchto vzpomínek se stávají memoáry důstojníka a erotomana Aleksije Grgureviće, jehož mezinárodní „donchuanská“ kariéra začala během druhé světové války ve Slovinsku. Tím druhým pak jsou paměti prosté uklízečky Ivanky K. z psychiatrické léčebny Studenec. Janez Lipnik si svým usilovným pátráním v archivu doplňuje historické informace a dozvídá se, že ani učitelka Zala, jeho poválečná dětská láska, nebyla domobranci Alexijovi Grgurevićovi neznámá. Explicitnost archivních materiálů společně s Lipnikovou bujnou fantazií tvoří osu románu, kolem níž se proplétají jeho rodinné osudy (otec Anton Lipnik přežil koncentrační tábor Osvětim) s tragickým osudem rozdělených Slovinců bojujících za druhé světové války proti sobě, ale i s válečným konfliktem v 90. letech.