Básník Jakub Deml v Tasově
Autoři
Parametry
Kategorie
Více o knize
Stanislav Vodička je znám jako autor přírodních básnických próz z okolí Tasova: Tam, kde usínají motýlové (1978), Planina ticha (1983) a Jepičí okamžiky (1990). Tyto prózy v době svého vydání zaznamenaly mimořádný čtenářský i kritický ohlas. Kniha Básník Jakub Deml v Tasově je jedinečným svědectvím o životě velkého českého básníka. Její autor v úvodu k ní říká: „Když mi bylo třicet pět roků, seděli jsme s Jakubem Demlem v mé dílně, a když jsem mu sdělil své výročí, tak se hlasitě rozesmál a řekl: „To dyž mně bylo tolik let, tak jsem sekal kolem sebe hlava nehlava. Jen se hlavy kutálely.“ Čtenáři jeho knih to znají. Zaznamenávám krátký úsek jeho života. Není to nic víc než vzpomínky na Jakuba Demla v Tasově, a jestliže přece jenom někdy zabrnknu o jeho pero, potom je to proto, že když jsem ho doprovázel domů a zastavili jsme se na té lávce ze dvou otesaných trámů, která vedla přes tasovský potok, a on se zadíval do vody, kde se projížděly rybky, tak jenom jako by povzdechl: „Běličky, rybičky". Byla to neoddělitelná součást našich kroků. S takovým záměrem vzpomínám.“
Nákup knihy
Básník Jakub Deml v Tasově, Stanislav Vodička
- Jazyk
- Rok vydání
- 2001
Doručení
Platební metody
2021 2022 2023
Navrhnout úpravu
- Titul
- Básník Jakub Deml v Tasově
- Jazyk
- česky
- Autoři
- Stanislav Vodička
- Vydavatel
- Torst
- Rok vydání
- 2001
- Vazba
- pevná s přebalem
- ISBN10
- 8072151312
- ISBN13
- 9788072151318
- Kategorie
- Životopisy a myšlenky
- Hodnocení
- 4 z 5
- Anotace
- Stanislav Vodička je znám jako autor přírodních básnických próz z okolí Tasova: Tam, kde usínají motýlové (1978), Planina ticha (1983) a Jepičí okamžiky (1990). Tyto prózy v době svého vydání zaznamenaly mimořádný čtenářský i kritický ohlas. Kniha Básník Jakub Deml v Tasově je jedinečným svědectvím o životě velkého českého básníka. Její autor v úvodu k ní říká: „Když mi bylo třicet pět roků, seděli jsme s Jakubem Demlem v mé dílně, a když jsem mu sdělil své výročí, tak se hlasitě rozesmál a řekl: „To dyž mně bylo tolik let, tak jsem sekal kolem sebe hlava nehlava. Jen se hlavy kutálely.“ Čtenáři jeho knih to znají. Zaznamenávám krátký úsek jeho života. Není to nic víc než vzpomínky na Jakuba Demla v Tasově, a jestliže přece jenom někdy zabrnknu o jeho pero, potom je to proto, že když jsem ho doprovázel domů a zastavili jsme se na té lávce ze dvou otesaných trámů, která vedla přes tasovský potok, a on se zadíval do vody, kde se projížděly rybky, tak jenom jako by povzdechl: „Běličky, rybičky". Byla to neoddělitelná součást našich kroků. S takovým záměrem vzpomínám.“