Havran z Předklášteří

Koncem roku 1141 přivedl opat Radulfus farníkům z Předklášteří nového kněze, přísného otce Ailnotha, který hned začal zavádět nové pořádky: tvrdě trestal drobné přestupky a odmítal dát rozhřešení za hřích, rychle si dělal nepřátele a pomalu rozpoutával tichou válku s polovinou farnosti. Jednu mladou ženu dokonce dohnal k sebevraždě. A tak nikdo neplakal, když ho na Boží hod nalezli s rozbitou hlavou na dně mlýnského rybníka. Mezitím získal bratr Cadfael nového pomocníka, příbuzného Ailnothovy hospodyně. Benet se má čile k světu a jeho píle a dobrá nálada přichází starému bylinkáři vhod – do chvíle, než Cadfael zjistí, že mladík svou prostotu hraje a že je někým jiným, než za koho se vydává. Po farářově smrti na něho padne podezření z vraždy – pokud se Ailnoth dověděl, že ho Benet klame, jistě si to s ním šel rovnou vyřídit a zřejmě narazil na tvrdý odpor -, ale zároveň se ukáže, že nevyřízené účty s fanatickým knězem měl leckdo, např. křivě obviněný pekař nebo otec dítěte, které Ailnoth odmítl pokřtít. Jak se stopy po zákeřném zločinu vyjasňují, začíná Cadfael chápat, že všechno mohlo být také úplně jinak: do osudu nelítostného božího služebníka možná zasáhla sama Prozřetelnost…... celý text