Stanislava Pošustová Knihy

Souborné vydání nejslavnější fantasy trilogie všech dob v novém kabátě a v jediném svazku zahrnuje Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. J.R.R. Tolkien se narodil v roce 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, ale dětství strávil v Anglii, kde také studoval. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se stal profesorem. Jeho prvními publikacemi byly Slovník střední angličtiny (1922) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (1925). Čtenářský úspěch však přišel až s pohádkovým příběhem Hobit (1937). Po čtrnáctileté práci, která začala před vydáním Hobita, dokončil v koncem 40. let 20. století trilogii Pán prstenů (1954–1955), která vzbudila mohutný zájem, zejména mezi západní mládeží v 60. letech. Epos Silmarillion (1977), který vyšel čtyři roky po autorově smrti, se věnuje osudům národů v Ardě a jejich historii. Tolkienův literární odkaz zahrnuje také odborné literárně-historické studie a sérii drobnějších příběhů.

Tato třetí a poslední část, Pána prstenů, bude vyprávět o střetnutí Gandalfovy a Sauronovy strategie až po konečnou katastrofu a konec Velké tmy. Síly dobra a zla se utkávají v rozhodující bitvě. Statečný hobit Frodo, jemuž byl svěřen kouzelný Prsten, a všichni jeho přátelé bojujícína straně dobra se zúčastní obrovské Války o Prsten. Bude mít více síly Sauron, nebo Gandalf? Jak skončí Velká tma? A skončí vůbec? Ocitne se překrásná Středozemě se všemi svými trpaslíky, elfy, hobity, enty a dalšími pozoruhodnými bytostmi v područí temných sil Mordoru – nebo se skutečně navrátí spravedlivý král a usedne na trůn svých předků? Dotisk druhého vydání

Tato knižní sada obsahuje epickou fantasy trilogii od J. R. R. Tolkiena, která se odehrává v imaginárním světě Středozemě. Hlavním motivem příběhu je boj o moc a záchranu světa před temným pánem Sauronem, který usiluje o získání Prstenu, mocného artefaktu, jenž mu umožní ovládnout všechny ostatní. Hlavní postavou je hobit Frodo Pytlík, který se vydává na nebezpečnou cestu, aby Prsten zničil v ohních Hory osudu. Na této cestě ho doprovází skupina různorodých postav, známá jako Společenstvo Prstenu, která zahrnuje Aragorna, dědice trůnu, Legolase, elfa, Gimliho, trpaslíka, a další. Trilogie se zabývá tématy přátelství, oběti, zla a dobra, a také otázkami moci a odpovědnosti. Čtenář sleduje, jak jednotlivé postavy čelí svým vnitřním démonům a jak jejich rozhodnutí ovlivňují osudy celého světa. Příběh je protkán bohatou mytologií, jazykem a kulturou Středozemě, což přispívá k jeho hloubce a komplexnosti.

Pán prstenů zůstává jednou z největších knih, jaké kdy byly napsány. Mohu nabídnout jen jeho interpretaci, ale doufám, že se tak podaří pozvednout fantastický film na zcela novou úroveň dobrodružství a věrohodnosti. Peter Jackson Oficiální průvodce k filmu Pán prstenů je vydáván na počest trojice filmů, je bohatě ilustrován a uvádí čtenáře do zákulisí natáčení. Obsahuje barevné fotografie hereckého obsazení, plenérů, dekorací, netvorů, kostýmů a také exkluzivní rozhovory s Peterem Jacksonem a představiteli všech hlavních rolí. Podává rovněž poutavý přehled o tom, jak vznikla koncepce, jak se během uplynulých pěti let trilogie plánovala a natáčela, a tím čtenáři poskytuje výsadní informace o tom, jak vznikala nejzávažnější trilogie desetiletí.

V srpnu 1141 přijíždějí do benediktinského opatství sv. Petra a Pavla v anglickém Shrewsbury dva noví bratři, které válka mezi králem a císařovnou vyhnala z domácího kláštera v Hyde Meadu. Starší z nich, jenž umírá na dávné zranění, je bývalý křižák Godfrid Marescot, pocházející z panství ležícího poblíž Shrewsbury; mladší, němý Fidelis, mu oddaně slouží. Poté co je mniši přijmou mezi sebe, přibude do města mladý rytíř Nicholas Harnage, bývalý Marescotův důstojník. Přichází si pro svolení oženit se s Julianou Cruceovou, dívkou, které se jeho velitel při vstupu do řádu vzdal. Dostane souhlas a jede si pro nevěstu; na jejím rodném statku se však dozví, že i ona si před lety zvolila klášter. Ve snaze přesvědčit se o jejím zdraví ji hledá, ale nenajde: abatyše mu přísahá, že dívka toho jména se nikdy benediktinkou nestala. Mladík pro to má jediné vysvětlení: Julianu na cestě do kláštera někdo zavraždil – nejspíš její starý sluha Heriet. Šerif Beringar sluhu neprodleně zatkne, ale Cadfael obvinění tak docela nevěří. A jeho nedůvěra se nakonec potvrdí: ničivá letní bouře, do níž se Humilis s Fidelisem dostanou, odkryje úplně jinou, zároveň strašnou i dojemnou pravdu.

Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...

Píše se červenec, léta Páně 1139 a do Shrewsbury se sjíždějí kupci z Anglie a Walesu na věhlasný jarmark, který opatství pořádá každý rok a nad nímž má záštitu sám král Štěpán. Přípravy však naruší v předvečer svátku svatého Petra zástupci cechů se starostou v čele. Město je po loňském obléhání v neutěšeném stavu, a proto požadují po klášteru, aby poskytl desetinu výtěžku z pronájmu stánků na opravu rozbitých ulic. Neshody se vyhrotí, když se starostův syn Philip vydá jednat přímo s trhovci a dojde ke rvačce. Obchodník Thomas z Bristolu uštědří Philipovi jedinou ponižující ránu a mladík přísahá, že se mu pomstí. Když je pak mistr Thomas v noci zavražděn, o vrahovi pochybuje jen málokdo. Bratru Cadfaelovi je ale celá situace podezřelá a s pomocí Thomasovy neteře Emmy se pouští do pátrání. Když dojde ke druhé vraždě, Cadfael začíná tušit, že v sázce je víc než podíl z jarmareční daně. Možná i samotný královský trůn…

KDYŽ SE DAROVANÉ POLE STANE DANAJSKÝM DAREM… Při obdělávání Hrnčířova pole darovaného klášteru objeví mniši z opatství svatého Petra a Pavla ostatky neznámé ženy. Kosti nenesou známky násilné smrti, a osud dotyčné je tudíž stejnou záhadou jako její totožnost. Bratr Cadfael se spolu se šerifem Hughem Beringarem pouštějí do vyšetřování a rychle se ocitají ve velmi choulostivé situaci. Posledním nájemcem půdy byl totiž Ruald, bývalý hrnčíř a nyní mnich. Mohl by být vrahem? Ruald se složením řeholního slibu vzdal všeho světského, včetně své krásné manželky Generys, která následně zmizela. Lidé si šuškali, že uprchla s milencem, jenže co když ji potkalo něco horšího? Co když celou tu dobu ležela v nevysvěceném hrobě a čekala na spravedlnost? A kdo je tajemný Sulien Blount, který má prý důkaz, že je žena živá a zdravá?

Jednoho slunného podzimního dne L. P. 1140 dorazí do Shrewsbury novina, že nedaleko města se beze stopy ztratil Petr Clemence, vyslanec biskupa z Winchesteru. V téže době vstoupí do shrewsburského kláštera mladík jménem Meriet Aspley a od začátku dělá jen potíže. V noci naříká za spaní, ve dne se straní ostatních bratří a pak při prudké rozmíšce málem zardousí převorova důvěrníka Jeronýma. O ďáblem posedlého novice se začne zajímat Cadfael a brzy se zástupcem šerifa Hughem Beringarem vypátrá, že mezi nezdárným mnichem a tajemným zmizením významného klerika existuje souvislost. Vše se zdá vyřešeno, když je v milíři poblíž aspleyského sídla nalezena ohořelá mrtvola se zlatým křížem na prsou. Cadfael však zjistí, že motiv vraždy je ještě spletitější, než by si kdo dovedl představit: hlavní roli v něm hraje podlé spiknutí proti králi Štěpánovi....

KDYŽ NĚKDO LŽE A KRADE, MŮŽE BÝT SCHOPEN I VRAŽDY?Brzy z jara léta Páně 1144 opatství svatého Petra a Pavla v Shrewsbury postihnou záplavy. Když se řeka vrátí do svých břehů, zděšení bratři zjistí, že zmizely ostatky svaté Winifredy, patronky kláštera. Vzala je snad velká voda? Nebo má v té záhadě prsty některý z návštěvníků opatství?A že se jich tam v ten nevlídný čas sešla opravdu pestrá sbírka. Dva putující benediktinští mniši, hrabě z Leicesteru, postarší trubadúr se svým podkoním a zpěvačkou… Zkušený znalec lidských povah bratr Cadfael má hned od začátku podezření, že ne každý z nich je takový, jak se na první pohled jeví. Stín podezření se rychle usadí na ramenou neupřímně působícího benediktina Tutila. Jeho vinu či nevinu by mohl potvrdit očitý svědek, než však dostane příležitost promluvit, je úkladně zavražděn. Někdo se zjevně snaží zamést stopy…

Nechte se okouzlit strhujícím příběhem kouzelného prstenu, který hraje klíčovou roli v boji dobra a zla v dávné Středozemi. Přidejte se ke Společenstvu prstenu, složeného z hobitů, lidí, kouzelníka, elfa i trpaslíka, kteří se vydávají do země Mordoru s jediným cílem – zničit kouzelnýprsten a tak porazit moc Sarumana, pána zla. Společně s nimi prožijete mnohá dobrodružství, stanete se svědky nelítostných bitev a navštívíte kouzelné kraje, kde se setkáte s obry, draky a dalšími dobrými i zlými kouzelnými tvory. Dotisk tohoto vydání, se stejným ISBN i obálkou, proběhl v roce 1999 a v roce 2002.

BRATR CADFAEL MUSÍ VYŘEŠIT VRAŽDU SPÁCHANOU POMOCÍ JEDU, KTERÝ SÁM UMÍCHAL... Píše se prosinec roku 1138 a shrewsburský klášter se připravuje na příchod nového opata. Ještě předtím se však za jeho zdi stěhuje statkář Gervase Bonel, který benediktinskému řádu přislíbil odkázat svůj majetek výměnou za poskytnutí malého domku a zaopatření na stáří. Převor Robert mu jako dar na přivítanou pošle polovinu pečené koroptve. Stačí ale pár soust a Bonelovi se udělá natolik zle, že mu nedokáže pomoct ani bylinkář bratr Cadfael a ošetřovatel Edmund. Oba mniši záhy dojdou k závěru, že pokrm byl otráven, a to ničím jiným než omějovou mastí, kterou vyrobil sám Cadfael. K případu je povolán královský vyšetřovatel Will Warden, jehož podezření okamžitě padá na Bonelova nevlastního syna Edwina. Ten měl nejen přístup k jedovaté masti a přímo se účastnil večeře, ale navíc je kvůli pozastaveným transakcím kláštera stále ještě jediným Bonelovým dědicem. Cadfael, který se zamlada důvěrně znal s jeho matkou Richildis, však v jeho vinu nevěří…

Společenstvem prstenu se čtenářům dostává do rukou první ze tří svazků Pána prstenů, díla, jež se v uplynulých třech desetiletích dočkalo desítek vydání v mnoha zemích světa a poplárního filmového zpracování. Tolkienův dramatický a spletitý příběh o kouzelném prstenu, kterýhraje klíčovou roli v boji mezi silami dobra a zla v dávnověké Středozemi, volně navazuje na populárního Hobita a zavede mladé i dospělé milovníky fantazie znovu do světa tajemných krajů a pohádkových bytostí. Kniha nabízí strhující příběh i pozoruhodné myšlenkové a jazykové bohatství. Dotisky tohoto vydání, se stejným ISBN i obálkou, proběhly v letech 1998, 2001, 2002 a 2004.

Třetí svazek souborného beletristického díla H. P. Lovecrafta obsahuje povídky a romány z let 1926-1930, z autorova nejproduktivnějšího období. Příběh Případ Charlese Dextera Warda, je přibližně v polovině přerušen, aby si i dnešní Lovecraftův obdivovatel mohl vychutnat rozpoložení čtenáře magazínu Weird Tales v roce 1941, který tehdy našel román rovněž rozdělený do dvou čísel a musel si celé dva měsíce počkat na pokračování.

Osmnáctý příběh bratra Cadfaela se odehrává v období válečného konfliktu mezi císařovnou Matyldou a králem Štěpánem. V jarním roce 1144 panuje křehké příměří, které však nevytváří podmínky pro trvalý mír. V zemi zdecimované válkou se chystá církevní mise na podporu normanského biskupa v Llanelwy, což vyžaduje doprovod. Biskup de Clinton pověřil mladého diákona bratra Marka, ale ten potřebuje zkušeného průvodce. Tím se stává bratr Cadfael, benediktinský mnich, který rád opouští klášter, aby se vydal do světa, který kdysi opustil. Těší se na krásné jarní počasí a možnost navštívit rodný Gwynedd. I přes obavy z nebezpečí na cestě probíhá jejich mise úspěšně, a dokonce se připojují k ozbrojenému průvodu knížete Owaina, což jim zajišťuje bezpečnost a pohodlné ubytování. Avšak pod střechou panovnického sídla se jejich putování mění v krvavé dobrodružství, které ohrožuje i samotného bratra Cadfaela.

Vánoční dopisy svým dětem psal J. R. R. Tolkien od roku 1920, kdy byly jeho prvorozenému synkovi Johnovi právě tři roky, do roku 1943, kdy bylo jeho nejmladšímu dítěti, dceři Priscille, čtrnáct let. V roli Otce Vánoc jim každoročně sděloval, že dostal jejich dopisy se seznamem vánočních přání, a vyprávěl o událostech na severním pólu; o vánočních přípravách, o svých pomocnících, o vítězných bojích se skřety. Svoje líčení obvykle doprovázel kresbami, do jeho dopisů čas od času zasahoval jeho hlavní pomocník Lední medvěd či tajemník elf Ilbereth. Díky půvabným kresbám, vtipu, i motivům, které připomenou Tolkienovy romány, jsou Dopisy Otce Vánoc víc než jen soukromým dokumentem rodinného života. Poprvé vyšly v omezeném výběru nedlouho po Tolkienově smrti; z této edice vychází i první české vydání z roku 1994 (Dopisy Děda Mráze). Pro vydání v Argu už byla k dispozici nová edice, přinášející faksimile a přepisy víceméně všech dopisů a ilustrací. Toto půvabné dílko se tak poprvé dostává k českým čtenářům v úplnosti.

Výbor z povídek prvního anglicky píšícího nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Druhá část třetího svazku lovecraftovský spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů: Barva z kosmu je výjimečným propojením horou a science fiction, jejíž objevnost oceňoval i Stanisław Lem, Tamtéž představuje velmi vtipnou mystifikační hříčku, zatímco Hrůza v Dunwichi či Šepot v temnotách obohacují žánr strašidelných povídek o „mytický“ rozměr, který později jeho vydavatelé proslaví pod jménem mýtus Cthulhu. Svazek doplňuje i překlad studie Produktivní hnus od J. M. Fischera.

Dílo americké kartografky, poprvé vydané roku 1981 a později podrobené důkladné revizi s ohledem na vydání nových textů z pozůstalosti J. R. R. Tolkiena, je nepostradatelnou publikací pro každého milovníka Tolkienova díla. Na několika stovkách dvoubarevných map a plánů zobrazuje geografii Středozemě a jejích jednotlivých oblastí, sleduje historické děje a události v průběhu Prvního až Čtvrtého věku a detailně ilustruje putování hrdinů Hobita a Pána prstenů i jednotlivá dějiště příběhů. Nechybějí ani tematické mapy věnované podnebí, obyvatelstvu či jazykům středozemského teritoria. Doprovodné texty atlasu výstižně doplňují mapovou část a rekapitulují historické události a příběhy....

Obrazový průvodce filmem Pán prstenů: Návrat Krále.

Při příležitosti uložení ostatků patronky kláštera, svaté Winifredy, se do opatství sjíždějí vzácní hosté. Zcela nečekaně přijíždí i mladík Elave a přiváží s sebou tělo zemřelého bohatého mecenáše kláštera k pohřbení. Oslava je narušena nejen touto událostí. Dochází k nepochopitelné vraždě místního písaře. Elave je obviněn z kacířství a podílu na celé zvláštní události. Podaří se otci Cadfaelovi nalézt opravdového viníka dříve, než bude mladík neprávem odsouzen?

Při mimořádné operaci deformace obličeje neumírá pacientka, ale věhlasný lékař. Novinář James Kincaid, který se zajímá o osud operované pacientky, však naráží na podivné okolnosti a překážky.

Některé postřehy o Shakespearově díle z různých aspektů.

V eseji Tři Guineje, která vznikla roku 1938, se Woolfová myšlenkově vyrovnává s hrozbou války a s otázkou, jak se má v dané situaci zachovat žena. Její nečekaná, pro mnohé provokativní odpověď, která odmítá přijmout zhoubnou dualitu fronty a týlu, se snaží proniknout klamavými zástěrkami onoho míru, jenž je pouze pokračováním války jinými prostředky, a vede k rozboru oné agresivity, jež hluboce proniká i sférami kultury a vzdělanosti a vybíjí se v ponižování žen. Vlastní pokoj, text přednášek pronesených roku 1928 na dvou anglických dívčích vysokých školách, se řadí ke klasickým dílům feministického myšlení. Otázka vztahu žen a literatury se stala Woolfové příležitostí k zamyšlení, ve kterém obratně využívala žánry literární analýzy, společenské kritiky, vyprávění a meditace a spojila vážnost s úsměvným nadhledem. Čtenář cítí, že i u Woolfové je tvůrčí duch onou „žhavou tavnou směsí“ prostou zloby a slučující obě pohlaví, již nachází u Shakespeara, a právě proto její eseje zůstávají nadčasové.

Čtrnáctý případ bratra Cadfaela začíná zcela nenápadně za občanské války roku 1142. Richard, desetiletý žák ve škole kláštera svatého Petra a Pavla, je synem a dědicem právě zemřelého lorda Eytona. O moc ho chce připravit jeho babička Dionysia. Na chlapcovu stranu se postaví opat Radulfus, ale ani on ho nedovede ochránit před sveřepou stařenou a jejím podezřelým společníkem Hyacintem: jednoho dne se po Richardovi slehne zem. Tím, kdo je pověřen ho najít, ať živého či mrtvého, je samozřejmě Cadfael....

Zatímco síla zla, které přivedli na svět vládcové Dvou věží, pustoší zemi a ničí národy Středozemě, zbylí členové rozpadlého Společenstva se musejí pokusit dostát svému závazku zničit Prsten navzdory drtivé přesile. Osud celého světa se ocitá na ostří nože...

Tolkien zasvětil svůj život vytváření Středozemě; kromě Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu se k ní váže i řada jiných příběhů. Mezi ně patří i Příhody Toma Bombadila, cyklus básní a písní o této tajemné bytosti. Součástí svazku je ale i několik povídek, které vznikaly vedle středozemského cyklu - Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Tulák Rover.

Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa – jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů. Název knihy je odvozen od jména tří vzácných klenotů, silmarilů, které zhotovil nejnadanější z elfů Fëanor. Úkolem těchto klenotů bylo uchovávat vzácné Světlo Dvou stromů blažené říše Valinoru. Všech silmarilů se však zmocnil Morgoth, první Temný pán, a v pevnosti Angband si jimi ozdobil svou železnou korunu. Fëanor a jeho druhové s ním vedli dlouhou válku, jejímž cílem bylo získat cenné klenoty zpět. Quenta Silmarillion (Historie silmarilů), ústřední část knihy odehrávající se v Prvním věku, je doplněna Ainulindalë (Hudbou Ainur), úvodním mýtem pojednávajícím o Stvoření světa v Hlubinách času, a Valaquentou (Zprávou o Valar), což je vyprávění o božských mocnostech Valar a Maiar a jejich temných protějšcích Sauronovi a Melkorovi. Součástí knihy jsou ještě další dva oddíly: Akallabeth (Pád Númenoru) a Vyprávění o Prstenech moci a Třetím věku – zde se děj ostává až k událostem, jimiž vrcholí trilogie Pán prstenů. Text Silmarillionu je beze zbytku dílem J. R. R. Tolkiena, vydání se však dočkal až po spisovatelově smrti. Největší zásluhu na jeho uveřejnění má autorův syn Christopher.

Carpenterův životopis J. R. R. Tolkiena vyšel poprvé v roce 1977 a dočkal se řady reedic. Je považován za autorizovanou biografii, protože vznikal v osobním kontaktu se samotným Tolkienem a jeho rodinou. Autor měl přístup k pozůstalosti, Tolkienovým zápiskům a korespondenci, hovořil s jeho přáteli. Díky tomu jeho kniha poprvé zpřítomnila čtenářům do té doby spíše záhadnou osobnost autora Hobita a Pána prstenů, knih, které se v době práce na tomto životopisu už dávno staly klasikou známou po celém světě. Carpenter podrobně a čtivě líčí Tolkienovy kořeny v Jižní Africe, studia v Británii, službu v armádě za první světové války, akademickou kariéru i rodinný život, ale současně i Tolkienovu spisovatelskou dráhu, která začala odbornými pracemi, vedle nichž však postupně rostla mytologická říše, z níž se zrodil Hobit i Pán prstenů.

Kolik hobitích členů měla Družina Prstenu? Jakou barvu má skřetí kůže? Proč se Gandalfovi nedařilo otevřít Západní dveře Morie? Který z Noldor byl tvůrcem silmarilů? Co Bilbo nejdříve ukradl z dračího pokladu? Kdo vyzradil Berena a Lúthien Thingolovi? Na 1200 podobných otázek a odpovědí, umožňujících vyzkoušet a doplnit si vlastní znalost díla J. R. R. Tolkiena, nabízí kniha přehledných a tematicky uspořádaných kvízů, kterou uvítají všichni milovníci fascinujícího světa Tolkienovy Středozemě.

Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě zahrnují vyprávění od prehistorických Starých časů po Válku o Prsten, jak je popsáno v Silmarillionu a trilogii Pán prstenů. Tato sbírka nenabízí ucelený děj, ale umožňuje čtenářům poznat pozdější a podrobnější verze příběhů, které již znají, a nahlédnout do Tolkienova tvůrčího procesu. Obsahuje dosud nepublikovaná pojednání a zlomky vyprávění, které obohacují známé příběhy. Tolkien sám v roce 1955 poznamenal, že ti, kteří knihu vnímají jako „historický román“, by měli dodatky ignorovat. Naopak, čtenáři, kteří se zajímají o Gandalfovo vyprávění o trpaslících u Bilba Pytlíka, povstání Pána Vod Ulma nebo Bitev u Brodů, si zde přijdou na své. Svazek obsahuje podrobnou verzi legendy o Túrinu Turambarovi, příběh Aldariona a Erendis, a pojednání o Řádu čarodějů a palantírech. Christopher Tolkien, autor uspořádání a komentářů, také přidal rozsáhlý rejstřík a vylepšenou mapu Středozemě, čímž přispěl k obohacení této fascinující sbírky.

Po Velikonocích v roce 1140 zažije klášter vzrušení: svatebčané ze zlatníkova domu tu chtějí zlynčovat potulného kejklíře. Opat Radulfus samozvaný soud přeruší a uprchlíkovi udělí azyl. Navíc pověří Cadfaela, aby vyšetřil okolnosti údajného zločinu. Stopy vedou do zlatníkova domu a Cadfael si po vraždě zlatníkova nájemníka musí pospíšit, aby zabránil spáchání další, ještě bestiálnější vraždy.

V jednom londýnském činžovním domě vedle sebe žijí zajímaví nájemníci: středoškolská učitelka Jane a mladý pár Ruth a Harry...

Na jaře 1141 dojde ve Winchesteru k podivné události: významný klerik z tábora rytířů císařovny Matyldy je zavražděn příslušníkem téže strany, když čestně brání život svého protivníka, stoupence uvězněného krále Štěpána. Hned po incidentu zmizí z panství probodnutého klerika jeho chráněnec Lukáš Meverel. Tím, kdo se ho vydává hledat po celé Anglii, je Oliver de Bretagne, mladý rytíř oddaný Matyldě a neobyčejně blízký Cadfaelovu srdci. Detektiv v mnišské kutně se zatím v Shrewsbury připravuje na velký květnový svátek svaté Winifredy, ošetřuje nemocné poutníky a spolu s novopečeným šerifem Hughem Beringarem dává pozor na zlodějíčky, kteří si brousí zuby a nože na jejich měšce. V davu proudícím na klášterní slavnosti jsou též dva pozoruhodní mladí muži z jihu – trpící kajícník Ciaran a jeho věrný nohsled Matouš -, jejichž nerozlučné přátelství budí všeobecný obdiv. Jen Cadfaelovu zkušenému oku se jejich vztah jeví v jiném, zlověstném světle; mnich začne tušit souvislost s winchesterskou vraždou v nejvyšší čas, aby společně s Hughem a Olivierem zabránil dalšímu krveprolití…

Je předvečer svátku svatého Petra. Do Shrewsbury se sjíždějí kupci z Anglie a Walesu na věhlasný jarmark, který opatství pořádá každý rok a nad nímž má záštitu sám král Štěpán. Radostné přípravy a sváteční náladu však naruší zástupci cechů se starostou v čele – město je po loňském obléhání v neutěšeném stavu, a tak požadují po klášteru, jenž požívá ochrany městské posádky, aby poskytl desetinu výtěžku z pronájmu stánků na opravu rozbitých ulic. Opat Radulfus však odmítne. Neshody se vyhrotí, když se starostův syn Philip vydá jednat o daň přímo s trhovci. Strhne se rvačka a mistr Thomas z Bristolu, obchodník s exotickým cukrovím, skolí Philipa jednou ranou své hole. Prchlivý mladík mu přísahá pomstu, a skutečně – mistr Thomas je v noci zavražděn. O viníkovi pochybuje málokdo – chystá se přelíčení. Bratru Cadfaelovi je však věc krajně podezřelá; s pomocí Thomasovy neteře Emmy se pouští do pátrání. Následuje druhá vražda a Cadfael začíná tušit, že tajemné zločiny souvisejí s vysokou politikou země; v sázce může být i královský trůn.

Sue Graftonová ve svém dosud nejznepokojivějším románu nazvaném T jako tabu konfrontuje hrdinku se silami zla opravdu hodně zblízka. Její nový detektivní příběh sice zpočátku přenáší čtenáře do každodenního života soukromého očka Kinsey Millhoneové, ale už vzápětí se z vyprávění její hlas vytrácí a slova se ujímá Solana Rojasová, zvrácená sociopatka, s níž se čtenář seznamuje opravdu důvěrně. Rojasová není její pravé jméno. Je to falešná totožnost, ukradené příjmení, pod kterým se nechává najímat jako pečovatelka. To, co je na příběhu tak děsivé, je fakt, že čtenář dopředu tuší hrůzy, ke kterým se schyluje. Hoří napětím, jestli to vytuší i Millhoneová, aby mohla dostatečně včas zakročit. Autorka odhaluje děsivou, ale o to skutečnější trhlinu v předivu sociálních vztahů. Vstupuje na nezmapované území, což přinese překvapivé výsledky.

Koncem roku 1141 přivedl opat Radulfus farníkům z Předklášteří nového kněze, přísného otce Ailnotha, který hned začal zavádět nové pořádky: tvrdě trestal drobné přestupky a odmítal dát rozhřešení za hřích, rychle si dělal nepřátele a pomalu rozpoutával tichou válku s polovinou farnosti. Jednu mladou ženu dokonce dohnal k sebevraždě. A tak nikdo neplakal, když ho na Boží hod nalezli s rozbitou hlavou na dně mlýnského rybníka. Mezitím získal bratr Cadfael nového pomocníka, příbuzného Ailnothovy hospodyně. Benet se má čile k světu a jeho píle a dobrá nálada přichází starému bylinkáři vhod – do chvíle, než Cadfael zjistí, že mladík svou prostotu hraje a že je někým jiným, než za koho se vydává. Po farářově smrti na něho padne podezření z vraždy – pokud se Ailnoth dověděl, že ho Benet klame, jistě si to s ním šel rovnou vyřídit a zřejmě narazil na tvrdý odpor -, ale zároveň se ukáže, že nevyřízené účty s fanatickým knězem měl leckdo, např. křivě obviněný pekař nebo otec dítěte, které Ailnoth odmítl pokřtít. Jak se stopy po zákeřném zločinu vyjasňují, začíná Cadfael chápat, že všechno mohlo být také úplně jinak: do osudu nelítostného božího služebníka možná zasáhla sama Prozřetelnost…...

V prvním svazku románové tetralogie, zasazené do dramatické éry velšského středověku, rozvíjí známá britská prozaička životní příběh prvního velšského knížete Llewelyna, charismatického sjednotitele velšských panství v bouřlivém období bojů s anglickou korunou. Llewelyn, vnuk legendárního vládce gwyneddského panství Llewelyna Velkého (1173 - 1240), je odhodlán uskutečnit svůj sen o sjednocení země, dosud rozdělené na malá samostatná území, a prosazení její nezávislosti na rozpínavé anglické moci, v cestě za vytouženým cílem však stojí vedle silného protivníka a sporů mezi jednotlivými velšskými náčelníky i ambice jeho bratrů Owena, Davida a Rhodriho... Podobně jako v předchozích prózách zůstává Pargeterová i v novém cyklu věrná dobovým faktům, čtenáře si však nepochybně znovu získá především barvitým historickým obrazem zalidněným množstvím skutečných i fiktivních postav, jejichž spletité vztahy se v autorčině podání spojují se širším dějinným příběhem velšského národního sebeuvědomování v mimořádně poutavý a přesvědčivý románový celek. První kniha tetralogie.

První erudovaná kniha věnovaná inspiračním zdrojům Tolkienova nejslavnějšího díla (Hobit a navazující trilogie Pán prstenů), které se řadí k základům světové fantasy literatury. Seznamuje čtenáře s množstvím mýtů a legend z různých historických období a regionů i s lingvistickými prameny, které Tolkienovi posloužily jako zdroj klíčových motivů. Kniha zároveň přibližuje historii a vývoj fantasy literatury do doby, kdy Tolkien začal na svém díle pracovat. Předjímá i vliv, který následně měl a má na autory fantasy, i nepolevující oblibu všech jeho knih.

Barevná mapa Středozemě vytvořená dvorním ilustrátorem Tolkienova světa Johnem Howem a doplněná textem Briana Sibleyho.

Britský autor několika knih o díle klasika světové fantasy J. R. R. Tolkiena provází čtenáře v přibližně pěti stovkách abecedně řazených hesel přehlednou a čtivou formou po základních lokalitách, národech, osobnostech a flóře a fauně Tolkienovy Středozemě. Praktickou příručku poskytující orientaci ve složitém předivu klíčových textů Tolkienova fantastického světa - Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu - i dalších děl a umožňující jejich lepší pochopení, doprovází výběr ilustrací šesti výtvarníků, chronologický přehled Tolkienova života a díla a rejstřík pramenů.

V této knize vypráví autorka příběh o vině a trestu, na jehož počátku stojí katastrofální následky automobilové nehody. Její původce chce po návratu z vězení odškodnit penězi chlapce, který při nehodě přišel o oba rodiče a vybere si hrdinku k tomu, aby doručila jeho šek. Vzápětí se však rozpoutá série násilností a vražd, které s tímto případem souvisejí. Překvapivé vyústění zápletky je dramatické a logicky zdůvodnitelné.

Pokračování slavného příběhu Jany Eyrové. Po deseti letech blaženého manželství se nám představuje šťastná Jana Rochesterová, někdejší Jana Eyrová. Šťastně vdaná Jana Rochesterová žije s manželem Edwardem a synem v malé vesničce. Až jednoho dne se Edward rozhodne zrekonstruovat Thornfield. Strašidelné a staré sídlo, které před deseti lety vyhořelo. Když se odstěhují zpět do svého nového sídla přijede do města záhadná paní Rolandová, sestra Berty Masonové, bývalé ženy pana Rochestera, která zahynula při požáru. Také se vrátí rozmazlená Adéla Varensová ze školy ve Švýcarsku a bude veřejně prohlašovat, že je Edward jejím pravým otcem. Jana zjistí, že je těhotná a někdo se ji bude pokoušět zabít. Adéla uteče do Londýna a Edward se musí vydat za ní. Odjede k Adélině matce Celině, která jak se Jana dozví byla celá dlouhá léta živa. Když se Adéla s Rochesterem po velmi dlouhé době vrátí z Londýna, uspořádají ples. Při něm někdo zapálí Thornfield a pokusí se Janu zabít...

V r. 1999 vyšlo pod názvem Romance u moře. Mladá a bystrá dívka Charlotta přijíždí strávit léto do přímořského městečka Sanditon. Brzy pronikne mezi místní smetánku - dobrosrdečné lidi i pokrytecké snoby, kteří by z ospalého Sanditonu rádi vybudovali věhlasné lázně. Během dopoledních vycházek a odpoledních čajových sedánků, jež často představují jediné povyražení, jaké může městečko nabídnout, se Charlotta seznamuje také s lázeňskými hosty. Poznává sira Edwarda, žvanivého seladona se šlechtickým titulem, krásnou a tajemnou dívku Kláru, která dělá společnici pohádkově bohaté a vrtošivé lady Denhamové, hypochondrické sourozence Parkerovy, podivína Henryho, jenž se přijel léčit do Sanditonu z nešťastné lásky... A protože je Charlotta vybavena neobyčejnou inteligencí, pozorovacím talentem a smyslem pro ironii, dokáže pod slupkou nudných lázeňských dní vidět strhující dramata. Jedno z nich se rozpoutá přímo v jejím srdci, když se objeví muž, díky němuž Charlotta pozná dosud neznámý cit – lásku...

Kniha Východ, Západ je v díle Salmana Rushdieho tak trochu raritou: ačkoliv spisovatel proslul především jako autor rozsáhlých románů, v roce 1994 vydal soubor krátkých povídek. V mistrně napsaných textech, rozčleněných do tří oddílů, nahlíží s odstupem i zblízka na dva světy, které tvoří součást jeho identity – na východní a západní civilizaci. Z pozice vyděděnce či nomáda, jenž zdánlivě nikam nepatří, sleduje jejich společnou historii a komická i tragická nedorozumění, jimiž jsou spojeny. V povídkách, které dokazují mimořádnou šíři Rushdieho talentu, se spisovatel – podobně jako jeho hrdinové – nechává s jímavou něhou přitahovat střídavě jedním i druhým směrem, ale nakonec tvrdohlavě setrvává ve své dvojdomosti a navzdory všemu si mezi Západem a Východem odmítá vybrat. Tento svůj postoj konečně autor sám nejpřiléhavěji vyjádřil, když prohlásil, že „nejdůležitější částí názvu knihy Východ, Západ je ona čárka. Zdá se mi, že tou čárkou jsem právě já.“...

Více než šestina světové populace vyznává muslimskou víru, že „není boha kromě Boha a Muhammad je jeho posel“. Michael Cook podává pronikavý pohled na muže, který tuto víru inspiroval, a čerpá z tradičních muslimských zdrojů, aby přiblížil Muhammadův život a učení.

Čtyři povídky anglicky píšících ženských autorek z 19. a první poloviny 20. století, spojené výskytem nadpřirozeného prvku. Tím, že těžiště všech leží spíše v psychologii postav než v křiklavé hrůze, nám možná připomenou podobně pojatý výbor z amerických autorů Komu se to dostane do rukou (Odeon, 1990). Ze známých spisovatelek je zde zastoupena např. Angličanka George Eliotová novelou o muži stíhaném nedobrovolným odposlechem myšlenek druhých lidí a Američanka Edith Whartonová povídkou, kde se nadpřirozený prvek projeví až dodatečně, čímž se zpětně změní atmosféra celého příběhu. Zato Violet Huntovou nebo Lanoe Falcnerovou zná dnes už jen pár odborníků, a přece nacházíme v jejich fantastických povídkách přesvědčivost a podmanivost, a paradoxně i věcnost, jakou bychom těžko hledali v naší literatuře přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Pána prstenů lze číst na mnoho způsobů. Někdo si tohoto díla cení jako studnice imaginativní lingvistiky, jiný vnímá raději jakousi rovinu mýtu, skryté náboženské vyznání anebo novodobou podobu oslavy hrdinství. Co je však jednoznačné, Pán prstenů je především velké literární dílo s pevnou strukturou, přesným vyobrazením postav, tematiky, prostředí a syžetu, tedy próza napsaná s profesionální bravurou, jejíž dopad pokrývá neuvěřitelný věkový rozsah čtenářské veřejnosti. Hobiti, elfové a čarodějové Michaela N. Stantona jsou proto neocenitelnou pomůckou všem, které Tolkienovo dílo okouzlilo, a kteří se nechtějí spokojit jen s vlastním, ryze subjektivním vhledem. Byla by totiž věčná škoda skončit přečtením poslední věty Tolkienovy knihy; jeho postavy si zaslouží setrvat v jejich společnosti ještě o něco déle…

Nová grafická úprava dárkového boxu, který obsahuje všech základních pět knih Tolkienova eposu. Naleznete zde nejen Hobita a trilogii Pán prstenů, ale také Silmarillion, bez něhož by příběh nebyl kompletní. Komplet obsahuje vázaná vydání s ilustracemi. Na přední straně boxu naleznete první část obrázku z obálky Nedokončených příběhů, který po přiložení k druhému boxu s Tolkienovým dílem vytvoří ucelený obrázek.