Stanislava Pošustová (provdaná Menšíková) (* 4. ledna 1948, Praha) je česká překladatelka a knihovnice. Překládá z angličtiny, především knihy z žánrů fantasy, beletrie a literatury faktu. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získala doktorát z filozofie. V období normalizace se podílela na výrobě samizdatové literatury.
Nová grafická úprava dárkového boxu, který obsahuje všech základních pět knih Tolkienova eposu. Naleznete zde nejen Hobita a trilogii Pán prstenů, ale také Silmarillion, bez něhož by příběh nebyl kompletní. Komplet obsahuje vázaná vydání s ilustracemi. Na přední straně boxu naleznete první část obrázku z obálky Nedokončených příběhů, který po přiložení k druhému boxu s Tolkienovým dílem vytvoří ucelený obrázek.
Souborné vydání nejslavnější fantasy trilogie všech dob v novém kabátě a v jediném svazku zahrnuje Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále.
J.R.R. Tolkien se narodil v roce 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, ale dětství strávil v Anglii, kde také studoval. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se stal profesorem. Jeho prvními publikacemi byly Slovník střední angličtiny (1922) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (1925). Čtenářský úspěch však přišel až s pohádkovým příběhem Hobit (1937). Po čtrnáctileté práci, která začala před vydáním Hobita, dokončil v koncem 40. let 20. století trilogii Pán prstenů (1954–1955), která vzbudila mohutný zájem, zejména mezi západní mládeží v 60. letech. Epos Silmarillion (1977), který vyšel čtyři roky po autorově smrti, se věnuje osudům národů v Ardě a jejich historii. Tolkienův literární odkaz zahrnuje také odborné literárně-historické studie a sérii drobnějších příběhů.
Tato třetí a poslední část, Pána prstenů, bude vyprávět o střetnutí Gandalfovy a Sauronovy strategie až po konečnou katastrofu a konec Velké tmy.
Síly dobra a zla se utkávají v rozhodující bitvě. Statečný hobit Frodo, jemuž byl svěřen kouzelný Prsten, a všichni jeho přátelé bojující na straně dobra se zúčastní obrovské Války o Prsten. Bude mít více síly Sauron, nebo Gandalf? jak skončí Velká tma? A skončí vůbec? Ocitne se překrásná Středozemě se všemi svými trpaslíky, elfy, hobity, enty a dalšími pozoruhodnými bytostmi v područí temných sil Mordoru – nebo se skutečně navrátí spravedlivý král a usedne na trůn svých předků?
Je tomu již více než půl století od chvíle, kdy poprvé vyšel Tolkienův Pán prstenů. První díl se objevil roku 1954, poslední vyšel v Anglii roku 1956. Dočkal se vesměs pochvalných recenzí, ale čtenářský úspěch přišel až v uvolněných šedesátých letech, kterým snad více konvenovala fantazie s jakou profesor Tolkien jakoby odnikud vyčaroval svou Středozemi.
Pán prstenů je sága volně navazující na Hobita, který vyšel už v roce 1937. Teprve v této fascinující trilogii autor odkryl, kolik toho vlastně ví o tajemném světě, který tolik připomíná ten náš, a přece je něčím zvláštní. Dramatická historie spjatá s prstenem temné Moci by asi nebyla tak účinná, kdyby se neodehrávala ve světě s vlastní historií, osídleném mnoha národy s vlastními jazyky, s osobitým viděním světa, a především vlastními příběhy. Historie války o prsten, tvrdí stvořitel Středozemě, je jen jedním z těchto příběhů, sice důležitým, ale přesto zůstává jen epizodou v tisíciletých dějinách světa, v němž lidé ještě nehrají tak podstatnou roli a dělí se o historický i životní prostor s elfy, trpaslíky, hobity, skřety... Snad právě tušení hloubky Tolkienova světa čtenáře na jeho knihách tak fascinuje.
Čtvrtý případ středověkého detektiva, benediktinského mnicha Cadfaela. Je předvečer svátku svatého Petra. Do Shrewsbury se sjíždějí kupci z Anglie a Walesu na věhlasný jarmark, který opatství pořádá každý rok a nad nímž má záštitu sám král Štěpán...
Po Velikonocích v roce 1140 zažije klášter vzrušení: svatebčané ze zlatníkova domu tu chtějí zlynčovat potulného kejklíře. Opat Radulfus samozvaný soud přeruší a uprchlíkovi udělí azyl. Navíc pověří Cadfaela, aby vyšetřil okolnosti údajného zločinu. Stopy vedou do zlatníkova domu a Cadfael si po vraždě zlatníkova nájemníka musí pospíšit, aby zabránil spáchání další, ještě bestiálnější vraždy.
V srpnu 1141 přijíždějí do benediktinského opatství sv. Petra a Pavla v anglickém Shrewsbury dva noví bratři, které válka mezi králem a císařovnou vyhnala z domácího kláštera v Hyde Meadu. Starší z nich, jenž umírá na dávné zranění, je bývalý křižák Godfrid Marescot, pocházející z panství ležícího poblíž Shrewsbury; mladší, němý Fidelis, mu oddaně slouží. Poté co je mniši přijmou mezi sebe, přibude do města mladý rytíř Nicholas Harnage, bývalý Marescotův důstojník. Přichází si pro svolení oženit se s Julianou Cruceovou, dívkou, které se jeho velitel při vstupu do řádu vzdal. Dostane souhlas a jede si pro nevěstu; na jejím rodném statku se však dozví, že i ona si před lety zvolila klášter. Ve snaze přesvědčit se o jejím zdraví ji hledá, ale nenajde: abatyše mu přísahá, že dívka toho jména se nikdy benediktinkou nestala. Mladík pro to má jediné vysvětlení: Julianu na cestě do kláštera někdo zavraždil – nejspíš její starý sluha Heriet. Šerif Beringar sluhu neprodleně zatkne, ale Cadfael obvinění tak docela nevěří. A jeho nedůvěra se nakonec potvrdí: ničivá letní bouře, do níž se Humilis s Fidelisem dostanou, odkryje úplně jinou, zároveň strašnou i dojemnou pravdu.