Stanislava Pošustová Knihy

Tento knižní soubor obsahuje tři klíčové díla J. R. R. Tolkiena, která se odehrávají ve fiktivním světě Středozemě. V "Hobitovi" sledujeme dobrodružství hobita Bilba Pytlíka, který se zaplete do výpravy s trpaslíky a čarodějem Gandalfem, aby získali zpět trpasličí království a poklad střežený drakem Smaugem. Příběh se zaměřuje na témata odhodlání, přátelství a odvahy. "Silmárilion" podává komplexní přehled o stvoření Středozemě a jejích mytologických postavách, včetně Valar a Maiar. Děj se soustředí na konflikty mezi dobrem a zlem, přičemž klíčovými prvky jsou silmarily, kouzelné klenoty, které vyvolávají vášnivé spory a tragédie. Trilogie "Pán prstenů" sleduje osudy Frodona Pytlíka, který se vydává na nebezpečnou cestu, aby zničil Jeden prsten, mocný artefakt, který ohrožuje celou Středozem. Spolu s přáteli a spojenci, včetně Aragorna, Legolase a Gimliho, čelí mnoha překážkám a nepřátelům, což podtrhuje témata přátelství, oběti a naděje. Celý soubor nabízí hluboký pohled na Tolkiena's svět, jeho postavy a složité příběhy, které zkoumají univerzální lidské hodnoty a konflikty.

Souborné vydání nejslavnější fantasy trilogie všech dob v novém kabátě a v jediném svazku zahrnuje Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. J.R.R. Tolkien se narodil v roce 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, ale dětství strávil v Anglii, kde také studoval. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se stal profesorem. Jeho prvními publikacemi byly Slovník střední angličtiny (1922) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (1925). Čtenářský úspěch však přišel až s pohádkovým příběhem Hobit (1937). Po čtrnáctileté práci, která začala před vydáním Hobita, dokončil v koncem 40. let 20. století trilogii Pán prstenů (1954–1955), která vzbudila mohutný zájem, zejména mezi západní mládeží v 60. letech. Epos Silmarillion (1977), který vyšel čtyři roky po autorově smrti, se věnuje osudům národů v Ardě a jejich historii. Tolkienův literární odkaz zahrnuje také odborné literárně-historické studie a sérii drobnějších příběhů.

Tato třetí a poslední část, Pána prstenů, bude vyprávět o střetnutí Gandalfovy a Sauronovy strategie až po konečnou katastrofu a konec Velké tmy. Síly dobra a zla se utkávají v rozhodující bitvě. Statečný hobit Frodo, jemuž byl svěřen kouzelný Prsten, a všichni jeho přátelé bojující na straně dobra se zúčastní obrovské Války o Prsten. Bude mít více síly Sauron, nebo Gandalf? jak skončí Velká tma? A skončí vůbec? Ocitne se překrásná Středozemě se všemi svými trpaslíky, elfy, hobity, enty a dalšími pozoruhodnými bytostmi v područí temných sil Mordoru – nebo se skutečně navrátí spravedlivý král a usedne na trůn svých předků?

Je tomu již více než půl století od chvíle, kdy poprvé vyšel Tolkienův Pán prstenů. První díl se objevil roku 1954, poslední vyšel v Anglii roku 1956. Dočkal se vesměs pochvalných recenzí, ale čtenářský úspěch přišel až v uvolněných šedesátých letech, kterým snad více konvenovala fantazie s jakou profesor Tolkien jakoby odnikud vyčaroval svou Středozemi. Pán prstenů je sága volně navazující na Hobita, který vyšel už v roce 1937. Teprve v této fascinující trilogii autor odkryl, kolik toho vlastně ví o tajemném světě, který tolik připomíná ten náš, a přece je něčím zvláštní. Dramatická historie spjatá s prstenem temné Moci by asi nebyla tak účinná, kdyby se neodehrávala ve světě s vlastní historií, osídleném mnoha národy s vlastními jazyky, s osobitým viděním světa, a především vlastními příběhy. Historie války o prsten, tvrdí stvořitel Středozemě, je jen jedním z těchto příběhů, sice důležitým, ale přesto zůstává jen epizodou v tisíciletých dějinách světa, v němž lidé ještě nehrají tak podstatnou roli a dělí se o historický i životní prostor s elfy, trpaslíky, hobity, skřety... Snad právě tušení hloubky Tolkienova světa čtenáře na jeho knihách tak fascinuje.

Čtvrtý případ středověkého detektiva, benediktinského mnicha Cadfaela. Je předvečer svátku svatého Petra. Do Shrewsbury se sjíždějí kupci z Anglie a Walesu na věhlasný jarmark, který opatství pořádá každý rok a nad nímž má záštitu sám král Štěpán...

Po Velikonocích v roce 1140 zažije klášter vzrušení: svatebčané ze zlatníkova domu tu chtějí zlynčovat potulného kejklíře. Opat Radulfus samozvaný soud přeruší a uprchlíkovi udělí azyl. Navíc pověří Cadfaela, aby vyšetřil okolnosti údajného zločinu. Stopy vedou do zlatníkova domu a Cadfael si po vraždě zlatníkova nájemníka musí pospíšit, aby zabránil spáchání další, ještě bestiálnější vraždy.

Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci… Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka...

Barevná mapa Středozemě vytvořená dvorním ilustrátorem Tolkienova světa Johnem Howem a doplněná textem Briana Sibleyho.

Tato knižní sada obsahuje epickou fantasy trilogii od J. R. R. Tolkiena, která se odehrává v imaginárním světě Středozemě. Hlavním motivem příběhu je boj o moc a záchranu světa před temným pánem Sauronem, který usiluje o získání Prstenu, mocného artefaktu, jenž mu umožní ovládnout všechny ostatní. Hlavní postavou je hobit Frodo Pytlík, který se vydává na nebezpečnou cestu, aby Prsten zničil v ohních Hory osudu. Na této cestě ho doprovází skupina různorodých postav, známá jako Společenstvo Prstenu, která zahrnuje Aragorna, dědice trůnu, Legolase, elfa, Gimliho, trpaslíka, a další. Trilogie se zabývá tématy přátelství, oběti, zla a dobra, a také otázkami moci a odpovědnosti. Čtenář sleduje, jak jednotlivé postavy čelí svým vnitřním démonům a jak jejich rozhodnutí ovlivňují osudy celého světa. Příběh je protkán bohatou mytologií, jazykem a kulturou Středozemě, což přispívá k jeho hloubce a komplexnosti.

V srpnu 1141 přijíždějí do benediktinského opatství sv. Petra a Pavla v anglickém Shrewsbury dva noví bratři, které válka mezi králem a císařovnou vyhnala z domácího kláštera v Hyde Meadu. Starší z nich, jenž umírá na dávné zranění, je bývalý křižák Godfrid Marescot, pocházející z panství ležícího poblíž Shrewsbury; mladší, němý Fidelis, mu oddaně slouží. Poté co je mniši přijmou mezi sebe, přibude do města mladý rytíř Nicholas Harnage, bývalý Marescotův důstojník. Přichází si pro svolení oženit se s Julianou Cruceovou, dívkou, které se jeho velitel při vstupu do řádu vzdal. Dostane souhlas a jede si pro nevěstu; na jejím rodném statku se však dozví, že i ona si před lety zvolila klášter. Ve snaze přesvědčit se o jejím zdraví ji hledá, ale nenajde: abatyše mu přísahá, že dívka toho jména se nikdy benediktinkou nestala. Mladík pro to má jediné vysvětlení: Julianu na cestě do kláštera někdo zavraždil – nejspíš její starý sluha Heriet. Šerif Beringar sluhu neprodleně zatkne, ale Cadfael obvinění tak docela nevěří. A jeho nedůvěra se nakonec potvrdí: ničivá letní bouře, do níž se Humilis s Fidelisem dostanou, odkryje úplně jinou, zároveň strašnou i dojemnou pravdu.