Stanislava Pošustová Pořadí knih (chronologicky)

Píše se červenec, léta Páně 1139 a do Shrewsbury se sjíždějí kupci z Anglie a Walesu na věhlasný jarmark, který opatství pořádá každý rok a nad nímž má záštitu sám král Štěpán. Přípravy však naruší v předvečer svátku svatého Petra zástupci cechů se starostou v čele. Město je po loňském obléhání v neutěšeném stavu, a proto požadují po klášteru, aby poskytl desetinu výtěžku z pronájmu stánků na opravu rozbitých ulic. Neshody se vyhrotí, když se starostův syn Philip vydá jednat přímo s trhovci a dojde ke rvačce. Obchodník Thomas z Bristolu uštědří Philipovi jedinou ponižující ránu a mladík přísahá, že se mu pomstí. Když je pak mistr Thomas v noci zavražděn, o vrahovi pochybuje jen málokdo. Bratru Cadfaelovi je ale celá situace podezřelá a s pomocí Thomasovy neteře Emmy se pouští do pátrání. Když dojde ke druhé vraždě, Cadfael začíná tušit, že v sázce je víc než podíl z jarmareční daně. Možná i samotný královský trůn…

KDYŽ NĚKDO LŽE A KRADE, MŮŽE BÝT SCHOPEN I VRAŽDY?Brzy z jara léta Páně 1144 opatství svatého Petra a Pavla v Shrewsbury postihnou záplavy. Když se řeka vrátí do svých břehů, zděšení bratři zjistí, že zmizely ostatky svaté Winifredy, patronky kláštera. Vzala je snad velká voda? Nebo má v té záhadě prsty některý z návštěvníků opatství?A že se jich tam v ten nevlídný čas sešla opravdu pestrá sbírka. Dva putující benediktinští mniši, hrabě z Leicesteru, postarší trubadúr se svým podkoním a zpěvačkou… Zkušený znalec lidských povah bratr Cadfael má hned od začátku podezření, že ne každý z nich je takový, jak se na první pohled jeví. Stín podezření se rychle usadí na ramenou neupřímně působícího benediktina Tutila. Jeho vinu či nevinu by mohl potvrdit očitý svědek, než však dostane příležitost promluvit, je úkladně zavražděn. Někdo se zjevně snaží zamést stopy…

Druhá část třetího svazku lovecraftovský spisů Volání Cthulhu přináši vedle všemi již jistě napjatě očekávaného dokončení novely Případ Charlese Dextera Warda další povídky a příběhy z let 1927–1930. V dubnu 1926 se Lovecraft vrací z nemilovaného New Yorku zpět do rodné Providence a s novou tvůrčí energií píše jedny ze svých nejpůsobivější a čtenářsky nejpřitažlivější příběhů: Barva z kosmu je výjimečným propojením horou a science fiction, jejíž objevnost oceňoval i Stanisław Lem, Tamtéž představuje velmi vtipnou mystifikační hříčku, zatímco Hrůza v Dunwichi či Šepot v temnotách obohacují žánr strašidelných povídek o „mytický“ rozměr, který později jeho vydavatelé proslaví pod jménem mýtus Cthulhu. Svazek doplňuje i překlad studie Produktivní hnus od J. M. Fischera.

Dopisy psané typickým třaslavým písmem a končící podpisem Děda Mráze přicházely dětem J. R. R. Tolkiena každé vánoce počínaje rokem 1920, kdy byly nejstaršímu synu Johnovi tři roky. Ze skromných počátků se postupně vyvinuly v podrobná líčení Dědova domu, jeho přátel a veselých i dramatických událostí, k nimž v uplynulém roce došlo na severním pólu, a obsáhly mnoho dalších postav – Dědova věrného druha Ledního medvěda a jeho dva synovce, sněžné elfy, trpaslíky i dotěrné skřety, skrývající se v jeskyních pod Dědovým domem. Výběr z těchto okouzlujících dopisů, jež Johnovi a dalším třem Tolkienovým dětem chodily více než dvacet let, včetně reprodukcí barevných ilustrací a obálek k nim obsahuje tento svazek, připravený k vydání autorovou snachou Baillie Tolkienovou.

Osmnáctý příběh bratra Cadfaela spadá, stejně jako ty předešlé, do doby podivné, vleklé války mezi císařovnou Matyldou a jejím bratrancem, králem Štěpánem. Na jaře roku 1144 sice přetrvával dočasný klid zbraní, ale křehké příměří zdaleka nedávalo naději na trvalý mír v Anglii. Nejisté poměry svádějí k nepravostem a zločinnosti, země je vypleněná, zpustošená válkou a cesty nebezpečné. V té době se má z podmětu canterburského arcibiskupa uskutečnit zvláštní církevní mise na podporu jistého normanského biskupa dosazeného do úřadu v Llanelwy z necitlivosti v velšskému obyvatelstvu. Biskup de Clinton jí z dobře uvážených důvodů pověřil nejmladšího diákona ze své diecéze, bratra Marka, ale zároveň vyloučil, že by mladý muž mohl podstoupit dlouhou cestu mezi třemi biskupstvími v neklidném Severním Walesu bez doprovodu. A tím doprovodem se stane právě postarší benediktinský mnich z kláštera svatého Petra a Pavla v Shrewsbury, zcestovalý bratr Cadfael, který podobná poselství nikdy neodmítal. Miluje sice svou bylinkovou zahradu a práci mezi nemocnými, ale stejně rád se občas aspoň nakrátko vydá za brány kláštera, do okolního světa, který před mnoha lety dobrovolně opustil. Úkol doprovázet bratra Marka na cestách přijme s obzvláštním potěšením jednak proto, že překrásné počasí prvních květnových dnů slibuje mimořádně příjemný zážitek, jednak se těší, že po dlouhé době, možná naposled, uvidí svůj rodný Gwynedd. Navzdory obavám, že na dva osamělé mnichy v místy opuštěné krajině číhá možná nejedna nástraha, probíhá jejich mise zdárně a navíc se jim dostane té výsady, že smějí větší kus cesty putovat v ozbrojeném průvodu knížete Owaina, pána Gwyneddu, což jim zajišťuje nejen téměř dokonalou ochranu, ale i pohodlný nocleh a štědré pohostinství v knížecím domě. Proti všemu očekávání ale právě pod střechou panovnického sídla skončila idyla jejich putování a oba muži církve jsou zavlečeni do krvavého dobrodružství, při němž se dokonce sám bratr Cadfael ocitne v ohrožení života.

Sebrané spisy Howarda Phillipse Lovecrafta III/1 Příběhy a novely z let 1926 - 1927 Třetí svazek souborného beletristického díla H. P. Lovecrafta obsahuje povídky a romány z let 1926 - 1930, z autorova nejproduktivnějšího období. Vzhledem k jeho obsáhlosti je svazek rozdělen do dvou částí. Zároveň se čtenář mimo jiné seznámí s povídkou Volání Cthulhu, která stojí na počátku neutuchajícího zájmu o lovecraftovskou mytologii, jež ovlivňuje novou generaci autorů, pokračující v rozvíjení Lovecraftových bizarních motivů. Příběh Případ Charlese Dextera Warda, je přibližně v polovině přerušen, aby si i dnešní Lovecraftův obdivovatel mohl vychutnat rozpoložení čtenáře magazínu Weird Tales v roce 1941, který tehdy našel román rovněž rozdělený do dvou čísel a musel si celé dva měsíce počkat na pokračování.

Souborné vydání nejslavnější fantasy trilogie všech dob v novém kabátě a v jediném svazku zahrnuje Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat krále. J.R.R. Tolkien se narodil v roce 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, ale dětství strávil v Anglii, kde také studoval. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom v oboru staroanglického jazyka a literatury a po pěti letech se stal profesorem. Jeho prvními publikacemi byly Slovník střední angličtiny (1922) a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř (1925). Čtenářský úspěch však přišel až s pohádkovým příběhem Hobit (1937). Po čtrnáctileté práci, která začala před vydáním Hobita, dokončil v koncem 40. let 20. století trilogii Pán prstenů (1954–1955), která vzbudila mohutný zájem, zejména mezi západní mládeží v 60. letech. Epos Silmarillion (1977), který vyšel čtyři roky po autorově smrti, se věnuje osudům národů v Ardě a jejich historii. Tolkienův literární odkaz zahrnuje také odborné literárně-historické studie a sérii drobnějších příběhů.

V srpnu 1141 přijíždějí do benediktinského opatství sv. Petra a Pavla v anglickém Shrewsbury dva noví bratři. Poté, co je mniši přijmou mezi sebe, přibude do města mladý rytíř Nicholas Harnage. Přichází si pro svolení oženit se s Julianou Cruceovou, dívkou, které se jeho velitel při vstupu do řádu vzdal. Dostane souhlas a jede si pro nevěstu; na jejím rodném statku se však dozví, že i ona si před lety zvolila klášter, tam ji ale nenajde. Má jediné vysvětlení: Julianu na cestě do kláštera někdo zavraždil – nejspíš její starý sluha Heriet. Šerif Beringar sluhu neprodleně zatkne, ale Cadfael obvinění tak docela nevěří. A jeho nedůvěra se nakonec potvrdí: ničivá letní bouře odkryje úplně jinou, zároveň strašnou i dojemnou pravdu.

V r. 1999 vyšlo pod názvem Romance u moře. Mladá a bystrá dívka Charlotta přijíždí strávit léto do přímořského městečka Sanditon. Brzy pronikne mezi místní smetánku - dobrosrdečné lidi i pokrytecké snoby, kteří by z ospalého Sanditonu rádi vybudovali věhlasné lázně. Během dopoledních vycházek a odpoledních čajových sedánků, jež často představují jediné povyražení, jaké může městečko nabídnout, se Charlotta seznamuje také s lázeňskými hosty. Poznává sira Edwarda, žvanivého seladona se šlechtickým titulem, krásnou a tajemnou dívku Kláru, která dělá společnici pohádkově bohaté a vrtošivé lady Denhamové, hypochondrické sourozence Parkerovy, podivína Henryho, jenž se přijel léčit do Sanditonu z nešťastné lásky... A protože je Charlotta vybavena neobyčejnou inteligencí, pozorovacím talentem a smyslem pro ironii, dokáže pod slupkou nudných lázeňských dní vidět strhující dramata. Jedno z nich se rozpoutá přímo v jejím srdci, když se objeví muž, díky němuž Charlotta pozná dosud neznámý cit – lásku...

Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě jsou souborem vyprávění, jež pokrývají celé časové pásmo od prehistorických Starých časů Středozemě, detailně popisovaných v Silmarillionu, až po Válku o Prsten, již vrcholí v trilogii Pán prstenů. Netvoří ucelený dějový proud, ale nabízejí čtenáři ojedinělou možnost seznámit se s pozdějšími či podrobnějšími verzemi příběhů, s nimiž se již setkal v předchozích dílech, nahlédnout do procesu Tolkienovy tvorby a znalost již známých dějů obohatit o dosud nepublikovaná pojednání a zlomky vyprávění. „Ti, kterým se kniha líbí jen jako ‚historický román‘ a ‚neobjasněné pohledy‘ pro ně připívají k literárnímu účinku, dodatky prostě nevezmou na vědomí a učiní dobře,“ napsal r. 1955 J. R. R. Tolkien o závěrečné části trilogie Pán prstenů. Nedokončené příběhy lze naopak doporučit těm, kteří si se zájmem přečtou Gandalfovo vyprávění o tom, jak se stalo, že poslal trpaslíky na slavný dýchánek u Bilba Pytlíka v Dně pytle, fascinující líčení povstání Pána Vod Ulma z moře ve Vinyamaru nebo detailní popis Bitev u Brodů přes Želíz a vojenské organizace Rohanských jezdců. Obsáhlý svazek, zahrnující rovněž podrobnou verzi legendy o Túrinu Turambarovi, příběh Aldariona a Erendis, který se jako jediný zachoval z dob před Pádem Númenoru, či pozoruhodná pojednání o Řádu čarodějů a palantírech, z autorovy pozůstalosti uspořádal a komentářem a poznámkami vybavil Tolkienův syn Christopher, který je také autorem rozsáhleho informativního rejstříku a zdokonalené velké mapy Středozemě.

V tomto případu pátrá Cadfael, detektiv v mnišské kutně, po nebezpečném, ke všemu odhodlaném vrahovi, posedlém nenávistí i láskou. Nedlouho po Velikonocích roku 1140 přerušil poklidnou mši benediktinů ryk divoké noční honičky, jenž skončila až u samého oltáře. Svatební hosté, kteří se večer účastnili veselky v domě zlatníka Aurifabera, uspořádali štvanici na potulného kejklíře s úmyslem pověsit ho na nejbližší strom, neboť podle nich srazil zlatnického mistra zákeřnou ranou a uprchl s obsahem rodinné pokladnice. Opat Radulfus samozvaný soud překazí a udělí běženci čtyřicetidenní azyl. Šetření okolností zločinu je pověřen Cadfael, který brzy přijde na to, že zpěvák, žonglér a artista Liliwin sice není neviňátko, ale ani násilník. Stopy po pachateli totiž nesměřují ven, ale naopak do středu zlatníkovy domácnosti. Kam tajně odchází pod rouškou noci novopečený, nezodpovědný ženich Daniel? Jaké neplechy kuje jeho choť Markéta, mladá paní domu, kterou nikdo neuznává? A co všechno ví stařičká paní Juliána, nenáviděná hlava rodiny? Napětí v domě kulminuje zardoušením mistra Peche, nájemníka, který tak dlouho do všechno strkal nos, až se mu to nevyplatilo. Cadfael si musí pospíšit, aby nedošlo k další, ještě bestiálnější vraždě.

Kniha s nezvyklým názvem byla vydána v roce 1937, a to bez většího zájmu. Autor pravděpodobně netušil, že se stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla v eposu o Prstenu moci. Ten si získal miliony oddaných čtenářů, zejména mezi mladými lidmi, a tím přivedl k cti i neprávem opomíjený příběh. Svět Středozemě během těch dvaceti let nabyl celistvější podobu, včetně historie, mytologie, jazyků a písní, které oživily různé národy a nárůdky. U kořenů tohoto tajemného světa stojí příběh o hobitovi jménem Bilbo, jehož život rozvrátí kouzelník Gandalf. Spolu s družinou trpaslíků se vydává na výpravu, na níž ho čeká dobrodružství mezi obry, elfy a skřety. Malý, nenápadný hobit na této cestě nejen získá pohádkové bohatství, ale také dokáže, že není takový budižkničemu – zachrání své druhy, unikne nepřátelům, oklame draka a zažehná hrozící válku. Barvité vyprávění, které obstojí jako samostatný příběh, nese poselství, že každý, i ten zdánlivě méně schopný, má své místo a příležitost ukázat, co v něm skutečně je.

Je předvečer svátku svatého Petra. Do Shrewsbury se sjíždějí kupci z Anglie a Walesu na věhlasný jarmark, který opatství pořádá každý rok a nad nímž má záštitu sám král Štěpán. Radostné přípravy a sváteční náladu však naruší zástupci cechů se starostou v čele – město je po loňském obléhání v neutěšeném stavu, a tak požadují po klášteru, jenž požívá ochrany městské posádky, aby poskytl desetinu výtěžku z pronájmu stánků na opravu rozbitých ulic. Opat Radulfus však odmítne. Neshody se vyhrotí, když se starostův syn Philip vydá jednat o daň přímo s trhovci. Strhne se rvačka a mistr Thomas z Bristolu, obchodník s exotickým cukrovím, skolí Philipa jednou ranou své hole. Prchlivý mladík mu přísahá pomstu, a skutečně – mistr Thomas je v noci zavražděn. O viníkovi pochybuje málokdo – chystá se přelíčení. Bratru Cadfaelovi je však věc krajně podezřelá; s pomocí Thomasovy neteře Emmy se pouští do pátrání. Následuje druhá vražda a Cadfael začíná tušit, že tajemné zločiny souvisejí s vysokou politikou země; v sázce může být i královský trůn.

Třetí případ důvtipného a světaznalého mnicha-bylinkáře bratra Cadfaela. Nyní řeší zákeřnou vraždu bohatého statkáře, který odkázal opatství svůj majetek výměnou za poklidné dožití za branami kláštera. Přitom musí rozplétat složitou síť rodinných vztahů i se pokusit obhájit neprávem obviněného.

V prvním svazku románové tetralogie, zasazené do dramatické éry velšského středověku, rozvíjí známá britská prozaička životní příběh prvního velšského knížete Llewelyna, charismatického sjednotitele velšských panství v bouřlivém období bojů s anglickou korunou. Llewelyn, vnuk legendárního vládce gwyneddského panství Llewelyna Velkého (1173 - 1240), je odhodlán uskutečnit svůj sen o sjednocení země, dosud rozdělené na malá samostatná území, a prosazení její nezávislosti na rozpínavé anglické moci, v cestě za vytouženým cílem však stojí vedle silného protivníka a sporů mezi jednotlivými velšskými náčelníky i ambice jeho bratrů Owena, Davida a Rhodriho... Podobně jako v předchozích prózách zůstává Pargeterová i v novém cyklu věrná dobovým faktům, čtenáře si však nepochybně znovu získá především barvitým historickým obrazem zalidněným množstvím skutečných i fiktivních postav, jejichž spletité vztahy se v autorčině podání spojují se širším dějinným příběhem velšského národního sebeuvědomování v mimořádně poutavý a přesvědčivý románový celek. První kniha tetralogie.

Obrazový průvodce filmem Pán prstenů: Návrat Krále.

Při příležitosti uložení ostatků patronky kláštera, svaté Winifredy, se do opatství sjíždějí vzácní hosté. Zcela nečekaně přijíždí i mladík Elave a přiváží s sebou tělo zemřelého bohatého mecenáše kláštera k pohřbení. Oslava je narušena nejen touto událostí. Dochází k nepochopitelné vraždě místního písaře. Elave je obviněn z kacířství a podílu na celé zvláštní události. Podaří se otci Cadfaelovi nalézt opravdového viníka dříve, než bude mladík neprávem odsouzen?

Při rozorávání Hrnčírova pole darovaného klášteru je objevena kostra tajně pohřbené ženy. Posledním nájemcem pole byl hrnčíř, nyní mnich, který pro klášter opustil svou ženu po patnácti letech manželství. Ta zmizela, podle pověsti snad s milencem. Kdo je mrtvá z Hrnčířova pole a jak zemřela? Co s tím má společného mladší syn šlechtice, který pole daroval? Na tyto otázky společně hledají odpověďi šerif Hugh Beringar a bratr Cadfael.

Zatímco síla zla, které přivedli na svět vládcové Dvou věží, pustoší zemi a ničí národy Středozemě, zbylí členové rozpadlého Společenstva se musejí pokusit dostát svému závazku zničit Prsten navzdory drtivé přesile. Osud celého světa se ocitá na ostří nože...

Tolkienův Silmarillion popisuje První věk světa – jeho samozřejmou součástí je tedy vyprávění o vzniku Středozemě, o její mytologii, nejstarší historii a v neposlední řadě také o národech, jež ji obývaly v dobách předcházejících ději trilogie Pán prstenů. K vydání připravil Christopher Tolkien.

Pán prstenů zůstává jednou z největších knih, jaké kdy byly napsány. Mohu nabídnout jen jeho interpretaci, ale doufám, že se tak podaří pozvednout fantastický film na zcela novou úroveň dobrodružství a věrohodnosti. Peter Jackson Oficiální průvodce k filmu Pán prstenů je vydáván na počest trojice filmů, je bohatě ilustrován a uvádí čtenáře do zákulisí natáčení. Obsahuje barevné fotografie hereckého obsazení, plenérů, dekorací, netvorů, kostýmů a také exkluzivní rozhovory s Peterem Jacksonem a představiteli všech hlavních rolí. Podává rovněž poutavý přehled o tom, jak vznikla koncepce, jak se během uplynulých pěti let trilogie plánovala a natáčela, a tím čtenáři poskytuje výsadní informace o tom, jak vznikala nejzávažnější trilogie desetiletí.

Britský autor několika knih o díle klasika světové fantasy J. R. R. Tolkiena provází čtenáře v přibližně pěti stovkách abecedně řazených hesel přehlednou a čtivou formou po základních lokalitách, národech, osobnostech a flóře a fauně Tolkienovy Středozemě. Praktickou příručku poskytující orientaci ve složitém předivu klíčových textů Tolkienova fantastického světa - Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu - i dalších děl a umožňující jejich lepší pochopení, doprovází výběr ilustrací šesti výtvarníků, chronologický přehled Tolkienova života a díla a rejstřík pramenů.

Pána prstenů lze číst na mnoho způsobů. Někdo si tohoto díla cení jako studnice imaginativní lingvistiky, jiný vnímá raději jakousi rovinu mýtu, skryté náboženské vyznání anebo novodobou podobu oslavy hrdinství. Co je však jednoznačné, Pán prstenů je především velké literární dílo s pevnou strukturou, přesným vyobrazením postav, tematiky, prostředí a syžetu, tedy próza napsaná s profesionální bravurou, jejíž dopad pokrývá neuvěřitelný věkový rozsah čtenářské veřejnosti. Hobiti, elfové a čarodějové Michaela N. Stantona jsou proto neocenitelnou pomůckou všem, které Tolkienovo dílo okouzlilo, a kteří se nechtějí spokojit jen s vlastním, ryze subjektivním vhledem. Byla by totiž věčná škoda skončit přečtením poslední věty Tolkienovy knihy; jeho postavy si zaslouží setrvat v jejich společnosti ještě o něco déle…

V této knize vypráví autorka příběh o vině a trestu, na jehož počátku stojí katastrofální následky automobilové nehody. Její původce chce po návratu z vězení odškodnit penězi chlapce, který při nehodě přišel o oba rodiče a vybere si hrdinku k tomu, aby doručila jeho šek. Vzápětí se však rozpoutá série násilností a vražd, které s tímto případem souvisejí. Překvapivé vyústění zápletky je dramatické a logicky zdůvodnitelné.

První erudovaná kniha věnovaná inspiračním zdrojům Tolkienova nejslavnějšího díla (Hobit a navazující trilogie Pán prstenů), které se řadí k základům světové fantasy literatury. Seznamuje čtenáře s množstvím mýtů a legend z různých historických období a regionů i s lingvistickými prameny, které Tolkienovi posloužily jako zdroj klíčových motivů. Kniha zároveň přibližuje historii a vývoj fantasy literatury do doby, kdy Tolkien začal na svém díle pracovat. Předjímá i vliv, který následně měl a má na autory fantasy, i nepolevující oblibu všech jeho knih.

Nechte se okouzlit strhujícím příběhem kouzelného prstenu, který hraje klíčovou roli v boji dobra a zla v dávné Středozemi. Přidejte se ke Společenstvu prstenu, složeného z hobitů, lidí, kouzelníka, elfa i trpaslíka, kteří se vydávají do země Mordoru s jediným cílem – zničit kouzelnýprsten a tak porazit moc Sarumana, pána zla. Společně s nimi prožijete mnohá dobrodružství, stanete se svědky nelítostných bitev a navštívíte kouzelné kraje, kde se setkáte s obry, draky a dalšími dobrými i zlými kouzelnými tvory. Dotisk tohoto vydání, se stejným ISBN i obálkou, proběhl v roce 1999 a v roce 2002.

Čtyři povídky anglicky píšících ženských autorek z 19. a první poloviny 20. století, spojené výskytem nadpřirozeného prvku. Tím, že těžiště všech leží spíše v psychologii postav než v křiklavé hrůze, nám možná připomenou podobně pojatý výbor z amerických autorů Komu se to dostane do rukou (Odeon, 1990). Ze známých spisovatelek je zde zastoupena např. Angličanka George Eliotová novelou o muži stíhaném nedobrovolným odposlechem myšlenek druhých lidí a Američanka Edith Whartonová povídkou, kde se nadpřirozený prvek projeví až dodatečně, čímž se zpětně změní atmosféra celého příběhu. Zato Violet Huntovou nebo Lanoe Falcnerovou zná dnes už jen pár odborníků, a přece nacházíme v jejich fantastických povídkách přesvědčivost a podmanivost, a paradoxně i věcnost, jakou bychom těžko hledali v naší literatuře přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Může být pro soukromého detektiva snazší případ než vypátrat pohřešovanou osobu? Kinsey Millhoneová se domnívá, že nikoli, a souhlasí, že najde bohatou vdovu Elaine Boldtovou, která se zdánlivě jen rozhodla změnit bydliště a odjela z Kalifornie na Floridu. Jenže do Boca Raton nikdy nedorazila, a i když cestou po sobě zanechávala výrazné stopy, všechny míří do ztracena. Svědkové si nemohli nevšimnout ženy za volantem v luxusním kožichu za 12 tisíc dolarů, jenže malý problém pro Kinsey je v tom, že Elaine neměla řidičský průkaz. Pak následuje jedno vloupání, i když jeho předmětem jsou zcela bezcenné papíry, potom zničující požár, a když se nakonec na scéně objeví mrtvola Elaininy přítelkyně a Kinsey se dostane do rukou i onen luxusní kožich, jenže prázdný, bez majitelky, je jasné, že nicneříkající B ze záhlaví případu se proměnilo ve V - ve vraždu.

V eseji Tři Guineje, která vznikla roku 1938, se Woolfová myšlenkově vyrovnává s hrozbou války a s otázkou, jak se má v dané situaci zachovat žena. Její nečekaná, pro mnohé provokativní odpověď, která odmítá přijmout zhoubnou dualitu fronty a týlu, se snaží proniknout klamavými zástěrkami onoho míru, jenž je pouze pokračováním války jinými prostředky, a vede k rozboru oné agresivity, jež hluboce proniká i sférami kultury a vzdělanosti a vybíjí se v ponižování žen. Vlastní pokoj, text přednášek pronesených roku 1928 na dvou anglických dívčích vysokých školách, se řadí ke klasickým dílům feministického myšlení. Otázka vztahu žen a literatury se stala Woolfové příležitostí k zamyšlení, ve kterém obratně využívala žánry literární analýzy, společenské kritiky, vyprávění a meditace a spojila vážnost s úsměvným nadhledem. Čtenář cítí, že i u Woolfové je tvůrčí duch onou „žhavou tavnou směsí“ prostou zloby a slučující obě pohlaví, již nachází u Shakespeara, a právě proto její eseje zůstávají nadčasové.

Kolik hobitích členů měla Družina Prstenu? Jakou barvu má skřetí kůže? Proč se Gandalfovi nedařilo otevřít Západní dveře Morie? Který z Noldor byl tvůrcem silmarilů? Co Bilbo nejdříve ukradl z dračího pokladu? Kdo vyzradil Berena a Lúthien Thingolovi? Na 1200 podobných otázek a odpovědí, umožňujících vyzkoušet a doplnit si vlastní znalost díla J. R. R. Tolkiena, nabízí kniha přehledných a tematicky uspořádaných kvízů, kterou uvítají všichni milovníci fascinujícího světa Tolkienovy Středozemě.

Výbor z povídek prvního anglicky píšícího nositele Nobelovy ceny za literaturu.

Čtrnáctý případ bratra Cadfaela začíná zcela nenápadně za občanské války roku 1142. Richard, desetiletý žák ve škole kláštera svatého Petra a Pavla, je synem a dědicem právě zemřelého lorda Eytona. O moc ho chce připravit jeho babička Dionysia. Na chlapcovu stranu se postaví opat Radulfus, ale ani on ho nedovede ochránit před sveřepou stařenou a jejím podezřelým společníkem Hyacintem: jednoho dne se po Richardovi slehne zem. Tím, kdo je pověřen ho najít, ať živého či mrtvého, je samozřejmě Cadfael.... celý text

Koncem roku 1141 přivedl opat Rudulfus farníkům z Předklášteří nového kněze, přísného otce Ailnotha, který hned začal zavádět nové pořádky, rychle si dělal nepřátele a pomalu rozpoutával tichou válku s polovinou farnosti. Jednu mladou ženu dokonce dohnal k sebevraždě. A tak nikdo neplakal, když ho na Boží hod nalezli s rozbitou hlavou na dně mlýnského rybníka. Mezitím získal bratr Cadfael nového pomocníka. Benet se má čile k světu a jeho píle a dobrá nálada přichází starému bylinkáři vhod – do chvíle, než Cadfael zjistí, že mladík svou prostotu hraje a že je někým jiným, než za koho se vydává. Po farářově smrti na něho padne podezření z vraždy, ale zároveň se ukáže, že nevyřízené účty s fanatickým knězem měl leckdo. Jak se stopy po zákeřném zločinu vyjasňují, začíná Cadfael chápat, že všechno mohlo být také jinak: do osudu nelítostného božího služebníka možná zasáhla sama Prozřetelnost.

Válka mezi králem Štěpánem a císařovnou je v plném proudu, a Cadfael opět musí použít svůj um a zkušenosti, aby vyřešil záhadnou vraždu. V osmém příběhu bratra Cadfaela se blízko Shrewbury ztratí vyslanec biskupa z Winchesteru a ve stejnou dobu se v klášteře objeví novic Meriet, který se zdá být posedlý ďáblem. O mladíka se začne zajímat Cadfael a spolu se svým přítelem, zástupcem šerifa Hughem, vypátrá spojení mezi novicem a zmizelým klerikem. Je nalezena ohořelá mrtvola s zlatým křížem a vypadá to, že v případu hraje hlavní roli spiknutí proti králu Štěpánovi.

Na jaře 1141 dojde ve Winchesteru k podivné události: významný klerik z tábora rytířů císařovny Matyldy je zavražděn příslušníkem téže strany, když čestně brání život svého protivníka, stoupence uvězněného krále Štěpána. Hned po incidentu zmizí z panství probodnutého klerika jeho chráněnec Lukáš Meverel. Tím, kdo se ho vydává hledat po celé Anglii, je Oliver de Bretagne, mladý rytíř oddaný Matyldě a neobyčejně blízký Cadfaelovu srdci. Detektiv v mnišské kutně se zatím v Shrewsbury připravuje na velký květnový svátek svaté Winifredy, ošetřuje nemocné poutníky a spolu s novopečeným šerifem Hughem Beringarem dává pozor na zlodějíčky, kteří si brousí zuby a nože na jejich měšce. V davu proudícím na klášterní slavnosti jsou též dva pozoruhodní mladí muži z jihu – trpící kajícník Ciaran a jeho věrný nohsled Matouš -, jejichž nerozlučné přátelství budí všeobecný obdiv. Jen Cadfaelovu zkušenému oku se jejich vztah jeví v jiném, zlověstném světle; mnich začne tušit souvislost s winchesterskou vraždou v nejvyšší čas, aby společně s Hughem a Olivierem zabránil dalšímu krveprolití…

Dílo americké kartografky, poprvé vydané roku 1981 a později podrobené důkladné revizi s ohledem na vydání nových textů z pozůstalosti J. R. R. Tolkiena, je nepostradatelnou publikací pro každého milovníka Tolkienova díla. Na několika stovkách dvoubarevných map a plánů zobrazuje geografii Středozemě a jejích jednotlivých oblastí, sleduje historické děje a události v průběhu Prvního až Čtvrtého věku a detailně ilustruje putování hrdinů Hobita a Pána prstenů i jednotlivá dějiště příběhů. Nechybějí ani tematické mapy věnované podnebí, obyvatelstvu či jazykům středozemského teritoria. Doprovodné texty atlasu výstižně doplňují mapovou část a rekapitulují historické události a příběhy.

Pokračování slavného příběhu Jany Eyrové. Po deseti letech blaženého manželství se nám představuje šťastná Jana Rochesterová, někdejší Jana Eyrová. Šťastně vdaná Jana Rochesterová žije s manželem Edwardem a synem v malé vesničce. Až jednoho dne se Edward rozhodne zrekonstruovat Thornfield. Strašidelné a staré sídlo, které před deseti lety vyhořelo. Když se odstěhují zpět do svého nového sídla přijede do města záhadná paní Rolandová, sestra Berty Masonové, bývalé ženy pana Rochestera, která zahynula při požáru. Také se vrátí rozmazlená Adéla Varensová ze školy ve Švýcarsku a bude veřejně prohlašovat, že je Edward jejím pravým otcem. Jana zjistí, že je těhotná a někdo se ji bude pokoušět zabít. Adéla uteče do Londýna a Edward se musí vydat za ní. Odjede k Adélině matce Celině, která jak se Jana dozví byla celá dlouhá léta živa. Když se Adéla s Rochesterem po velmi dlouhé době vrátí z Londýna, uspořádají ples. Při něm někdo zapálí Thornfield a pokusí se Janu zabít...

„Říše pohádek leží daleko a hluboko a je plná mnoha rozličných věcí: lze tu nalézt všelijaká zvířata a ptáky, bezbřehá moře a nespočetně hvězd, krásu, jež očarovává, a na každém kroku nebezpečí, radost i smutek.“ Píše J. R. R. Tolkien v úvodu svého eseje O pohádkách, ve kterém si klade základní otázky o původu a povaze tohoto žánru a jenž vypovídá o Tolkienově vztahu k němu a k fantazii vůbec. Podmanivé příběhy próz List od Nimrala a Kovář z Velké Lesné, obsažených spolu s esejem a dalšími texty v tomto svazku, jsou výstižnou ilustrací Tolkienova přesvědčení, že skutečně pohádky není možné omezovat jen na příběhy pro děti a nelze je zaměňovat se snovými příběhy či povídkami o zvířatech. Třetí z próz, Sedlák Jiljí z Oujezda, původně psaná pro pobavení Tolkienových dětí a nejspíše i vlastní potěšení, je vtipným příběhem z dávných dob o překvapivých událostech, jež následují poté, co na pole nepříliš odvážného, ale chytrého sedláka zabloudí nemotorný obr. Svazek doplňuje cyklu Příhody Toma Bombadila, strhující veselé i melancholické básně a písně, „které se zdají být dílem hobitů, zvláště pak Bilba a jeho přátel nebo jejich nejbližších potomků“, a dramatická báseň Návrat Beorhtnothe, syna Beorththelmova, jež popisuje drobnou epizodu následující po bitvě Angličanů s vikingy u Maladonu roku 991 a stejně jako verše souboru Příhody Toma Bombadila vychází v češtině poprvé.

Soubor devíti povídek britského spisovatele indického původu v překladu Pavla Dominika a Stanislavy Pošustové s linoryty Michala Cihláře.

Barevná mapa Středozemě vytvořená dvorním ilustrátorem Tolkienova světa Johnem Howem a doplněná textem Briana Sibleyho.

V jednom londýnském činžovním domě vedle sebe žijí zajímaví nájemníci: středoškolská učitelka Jane a mladý pár Ruth a Harry...

Některé postřehy o Shakespearově díle z různých aspektů.

Při mimořádné operaci deformace obličeje neumírá pacientka, ale věhlasný lékař. Novinář James Kincaid, který se zajímá o osud operované pacientky, však naráží na podivné okolnosti a překážky.

Více než šestina světové populace vyznává muslimskou víru, že „není boha kromě Boha a Muhammad je jeho posel“. Michael Cook podává pronikavý pohled na muže, který tuto víru inspiroval, a čerpá z tradičních muslimských zdrojů, aby přiblížil Muhammadův život a učení.

Přestože díla J. R. R. Tolkiena (1892–1973) upoutala v uplynulých desetiletích milióny dětských i dospělých čtenářů na celém světě, o životě a mimoliterární kariéře slavného klasika žánru fantasy bylo donedávna známo jen málo. Anglický literární vědec a žurnalista Humphrey Carpenter nabízí ve své autorizováné biografii poprvé detailní pohled na okolnosti vzniku legendárního Hobita a sleduje několikaletý proces tvorby trilogie Pán prstenů i pozvolný růst mytologického cyklu příběhů a legend Silmarillionu, jehož vydání se již autor nedožil. Podrobně a přitažlivou formou líčí také Tolkienův život od dětství v Jižní Africe a Anglii přes birminghamská a oxfordská studia, službu v armádě za první světové války a akademickou kariéru až po poslední léta v Bournemouthu a Oxfordu. Carpenterova kniha, pečlivě připravená na základě rozhovorů se samotným Tolkienem, členy jeho rodiny a přáteli a studia literární pozůstalosti, deníků a korespondence, je vzrušujícím příběhem neobyčejně lidské a tvůrčí osobnosti i cenným zdrojem informací o Tolkienově životě a díle.... celý text

Ve třetím svazku Pána prstenů propuká válka. Její první dějství se odehraje před hlavním městem lidského království Gondoru, Minas Tirith. Město oblehnou vojska Nepřítele, ale v nouzi nejvyšší mu přijíždí na pomoc vojsko Rohanských a proti proudu Velké řeky připluje s posilami Aragorn. První bitva je vyhrána a spojená vojska se pod Aragornovým velením vydávají k braná Mordoru vyzvat Temného pána k boji, aby odpoutala jeho pozornost od hobitů putujících s Prstenem moci k Hoře osudu. Frodo přes všemožné nesnáze a nebezpečí pokračuje se Samem v cestě. Vyčerpán dojde k výhni v Hoře osudu, ale nemá již sílu vzdorovat temné moci Prstenu... Tolkienova trilogie je ovšem příběh, ve kterém má obětavost, hrdinství a smysl pro dobro vždy navrch. Historie války o prsten končí epizodami, ve kterých se zdánlivě všichni a všechno vrací na svá místa. Ale po osudovém střetu světla a temnoty už není nic jako dřív: Třetí věk Středozemě končí, elfové odcházejí a vládu nad budoucím světem přebírají lidé a jejich navrácený král. Třetí díl obsahuje kromě vlastního vyprávění též četné dodatky, jež uspokojí i ty nejzvídavější obdivovatele Tolkienova díla. Dozvíme se mnoho dosud neznámých detailů z historie Středozemě, seznámíme se s rodokmeny králů i hobitů, najdeme zde výslovnost veškerých slov a jmen a v neposlední řadě pojednání o písmu a jazycích používaných v bájných končinách, jimiž jsme společně s hrdiny tohoto příběhu putovali.... celý text

Společenstvem prstenu se čtenářům dostává do rukou první ze tří svazků Pána prstenů, díla, jež se v uplynulých třech desetiletích dočkalo desítek vydání v mnoha zemích světa a poplárního filmového zpracování. Tolkienův dramatický a spletitý příběh o kouzelném prstenu, kterýhraje klíčovou roli v boji mezi silami dobra a zla v dávnověké Středozemi, volně navazuje na populárního Hobita a zavede mladé i dospělé milovníky fantazie znovu do světa tajemných krajů a pohádkových bytostí. Kniha nabízí strhující příběh i pozoruhodné myšlenkové a jazykové bohatství. Dotisky tohoto vydání, se stejným ISBN i obálkou, proběhly v letech 1998, 2001, 2002 a 2004.