Rosa definitiva

Básnická próza zachycuje střípky dojmů a životních prožitků, jež skládá autorka do alegorické básnické mozaiky. Ve své poetické próze vyjadřuje autorka smutek nad konzumní společností a lítost nad lidmi, zahnanými povinnostmi do kouta, lidmi bez fantazie, zahlcené moderními přístroji, bez vztahu k přírodě a poezii. Jde o knihu čirých literárních samomluv, promítnutých do podoby meditativních prozaických vyznání.