Můj rok 1958

Rok 1958 byl nenápadný, ale přesto významný. Ačkoli se v této době neodehrály žádné převratné události, pamětníci vzpomínají na první náznaky svobody. Děti narozené v tomto roce vstoupily do světa, který se pomalu, ale jistě zlepšoval, což trvalo až do jejich desátých narozenin. Československo v tomto roce slavilo úspěch na výstavě Expo 58 v Bruselu, zatímco se svět po válce zotavoval a lidé opět začali naplno žít. I v Československu se zmírnily excesy raných padesátých let, ačkoli domovní důvěrníci a fronty před obchody zůstávaly běžnou realitou. Kultura se však začínala rozvíjet, lidé toužili po luxusu, móda a kosmetika přestávaly být tabu, a Pražanky si dokonce mohly nechat ušít prádlo na míru. Prodej fotografií celebrit, jako byla Gina Lollobrigida či Marilyn Monroe, sice vzbuzoval pozornost, ale celkově se bdělost a ostražitost snižovaly. V tomto roce také Mao zahájil politiku Velkého skoku, Fidelovi spolubojovníci unášeli mistra světa F1, a v USA se začala prodávat hula-hop obruč. Československo začalo vysílat televizi každý den, na brněnském výstavišti vyrostl Pavilon Z, a hospodyňky si usnadnily život pomocí oddělovače bílků. Pro ty, kteří se narodili v roce 1958, máme vzpomínky na dobu, kdy jim bylo osmnáct. Připomeňme si tedy „kristusky“, „muchy“ a „pohřebné“.