Sny, mýty a pohádky z Japonska

Hajao Kawai (1928–2007), první jungiánský psychoanalytik v Japonsku, byl významnou osobností japonské kultury a školství, známý svými publikacemi, jako je oceňované Japanese Psyche. Věnoval se vztahům mezi zenovým buddhismem a psychoterapií. V přednáškách pro sdružení Eranos v Asconě, z nichž tato kniha čerpá, se snažil přiblížit východní chápání světa Západu, zamýšlejíc nad koncepty bytostného Já a individuace v kontextu východních pojetí duše. Kawaiova práce zahrnuje pohádkové, snové a mytologické motivy z klasických japonských příběhů a teogonických textů ze středověkých kronik, které popisují složité vztahy mezi božstvy. Autor identifikuje klíčové prvky, jako zahrnutí skutečnosti do pojmu džinen, kosmologický princip jüan-čchi, koncept „prázdného středu“ a pojetí krásy založené na vyváženosti. Z pohledu hlubinné psychologie nachází klíč k obtížně uchopitelným tématům, jako jsou estetické vyústění v pohádkách, proměnlivost genderových rolí a funkce ošklivosti a smrti. Jeho postřehy vycházejí z dlouhodobé osobní praxe a japonského umění zachycovat plynutí života v lidské přirozenosti.