Betty MacDonald: Vzpomínky Série

Doporučené pořadí čtení

1. Vejce a já

   • Betty MacDonald

   • 296 stránek
   • 11 hodin čtení

   Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.

   Číst více

   1

   3,9

2. Morová rána

   • Betty MacDonald

   • 231 stránek
   • 9 hodin čtení

   Samostatné vydání druhého humoristického románu americké spisovatelky o jejím onemocnění tuberkulozou, který vyšel dosud v českém překladu jen jako součást knihy Co život dal a vzal.

   Číst více

   2

   4,5

3. Kdokoli může dělat cokoli

   • Betty MacDonald

   • 232 stránek
   • 9 hodin čtení

   Pokračování románu Vejce a já líčí svízelná léta ekonomické krize 30. let, dobu, kdy se po rozvodu se svým prvním mužem s oběma dcerami nastěhovala zpět ke své rodině do Seattlu. Opět s neúnavným a tolik povzbuzujícím humorem popisuje řadu všelijakých zaměstnání, kterými musela projít, aby se protloukla, což vystihuje název knihy. Vzpomíná na to, že nejlepší na celé krizi bylo to, že se jejich rodina zase dala dohromady. Humorně líčený přístup autorky k neradostným překážkám v životě našel v poválečném světě velkou odezvu, mluvil z duše mnoha jiným.

   Číst více

   3

   4,2

4. Dusím se ve vlastní šťávě

   • Betty MacDonald

   • 244 stránek
   • 9 hodin čtení

   Jak se pamatuju, bylo ve městě počasí konverzačním námětem, jenž se podával ve společnosti jako solené buráky a nepředpokládalo se, že přetrvá několik úvodních vět. Na venkově je počasí právě tak důležité jako potrava a někdy znamená život nebo smrt. Diskuse o počasí se mohou větvit do mnoha zajímavých směrů, jako je třebas mimino paní Exeterové, které se narodilo málem na pláži, protože bouře smetla molo, takže převozní pramice nemohly přistávat, a pobřežní hlídku nešlo zavolat, protože jediná telefonní linka na ostrově byla obsazena receptem na švestkový koláč. Za těch dvanáct let jsme tu zažili největší deště, největší sucho, nejstudenější zimu, nejvíc sněhu, největší zemětřesení, nejhorší sesuv půdy, nejvyšší příboj, nejnižší pokles hladiny při odlivu, nejprudší vichřice, nejdelší období nepřetržitých větrů, nejhustší mlhu, nejparnější den, nejranější jaro, nejpozdnější jaro, nejstudenější léto, nejteplejší podzim, nejchmurnější zimu (tuhle), nejdeštivější Vánoce - a k tomu úplné zatmění Měsíce, totální zatmění Slunce a létající talíř na oregonském břehu.

   Číst více

   4

   4,5