Betty MacDonaldová, rodným jménem Anne Elizabeth Campbell Bard (26. března 1907 Boulder, Colorado – 7. února 1958 Seattle, Washington), byla americká spisovatelka, autorka memoárových románů, vesměs autobiografických. Její sestrou je americká spisovatelka Mary Bardová.
Paní Láryfáry je stará dáma, kterou děti milují, protože její způsob řešení dětských neduhů a průšvihů nebo jen zahánění nudy je víc, než originální. Je to o ní známo po celém okolí, a tak má návštěvy nejen dětské, ale občas i návštěvy dospělých, kteří si s dětmi nevědí rady. Ovšem paní Láryfáry si ví rady vždy. A protože je to opravdu kouzelná stará dáma, občas přitom sáhne i po kouzelných prostředcích.
Autorka ve volném pokračování slavného románu Vejce a já vypráví o třech důležitých etapách svého života – o období nezaměstnanosti, o době, kterou prožila jako pacientka plicního sanatoria, a konečně o obtížném údobí, kdy pečovala o dospívající dcery a snažila se o literární kariéru. Náměty čerpá výhradně z vlastního života a s ironickým nadhledem líčí, co ji v něm potkalo dobrého či zlého. Optimismem, bezprostředností, upřímností a vírou v člověka a jeho schopnosti překračují její romány běžné hranice jak humoristické, tak i ženské četby.
Samostatné vydání druhého humoristického románu americké spisovatelky o jejím onemocnění tuberkulozou, který vyšel dosud v českém překladu jen jako součást knihy Co život dal a vzal.
Betty MacDonaldová (1908-1958) napsala za svůj život čtyři úspěšné romány pro dospělé a čtyři knihy pro děti o paní Láryfáry. Ve všech vycházela ze svého života, z jehož obtíží se s humorem sobě vlastním dokázala vypsat. Její poslední román z r. 1955 líčí život s druhým manželem Donem a dvěma pubertálními dcerami, který trávili na překrásném, ale obtížně dostupném ostrově Vashon, kam se po zakoupení domu a kusu pláže přestěhovali ze Seattlu. Dnes je ze stodoly, kterou tam MacDonaldovi postavili, hotýlek, vedle něhož stále stojí slepičárna, kterou Bettin manžel krátce provozoval v návaznosti na úspěch knihy Vejce a já.
Hrůzostrašné, legrační i mravoličné vyprávění bylo kdysi určeno autorčiným kamarádům. Trocha té nostalgie ulpěla na jinak žertovném pojednání o dvou malých holčičkách, které se ocitnou v nevlídném dětském domově, ovšem nakonec díky vlastní odvaze a daru v každé situaci vidět ty lepší stránky naleznou radost a štěstí. Žertovné ilustrace stejně jako v případě Paní Láryfáry potěší nejen děti, ale všechny čtenáře, kteří si zachovali dětskou duši.
I v tomto novém pokračování nesmírně oblíbené knihy Paní Láryfáry se setkáváme s typickými dětskými nemocemi, které trápí spíš rodiče než děti samotné a při jejichž léčení pomáhá kouzelná paní Láryfáry a její čáry. Další vtipné, veselé a zábavné příběhy o průběhu léčení těchto „chorob“ pocházejí částečně z pera světoznámé autorky Betty MacDonaldové a částečně jsou podle jejích poznámek dopsány dcerou Anne. Kniha vychází zároveň s 1. vydáním v USA jako první neanglický překlad.
Pět příběhů dětí, které trpí různými nectnostmi a svérázná paní Láryfáry léčí tyto neduhy svými bylinkovými prášky. Pro děti a pro ty, kteří mají smysl pro humor.
Pokračování románu Vejce a já líčí svízelná léta ekonomické krize 30. let, dobu, kdy se po rozvodu se svým prvním mužem s oběma dcerami nastěhovala zpět ke své rodině do Seattlu. Opět s neúnavným a tolik povzbuzujícím humorem popisuje řadu všelijakých zaměstnání, kterými musela projít, aby se protloukla, což vystihuje název knihy. Vzpomíná na to, že nejlepší na celé krizi bylo to, že se jejich rodina zase dala dohromady. Humorně líčený přístup autorky k neradostným překážkám v životě našel v poválečném světě velkou odezvu, mluvil z duše mnoha jiným.
Humoristický román, kde hlavní hrdinka paní Láryfáry řeší zákeřné dětské "choroby" tak, že ji všichni milují a stále se k ní vracejí.
Humorné vyprávění Betty MacDonald, ve kterém líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova.
