Objednej dnes, zítra vyzvedni na Strossu/Kolbence
Knihobot

Betty MacDonald

    26. březen 1908 – 7. únor 1958

    Autorka Betty MacDonald se proslavila svým osobitým stylem vyprávění, který často čerpal z jejích vlastních životních zkušeností. Její díla, ačkoliv někdy vyvolávala kontroverze kvůli stereotypnímu zobrazení postav, nabízela pronikavý pohled na americkou společnost a její obyvatele. Prostřednictvím semi-autobiografických románů a oblíbených dětských knih si MacDonald získala široké publikum a zanechala nesmazatelnou stopu v literatuře.

    Betty MacDonald
    Všechno nejlepší, paní Láryfáry
    Nanynka a Málinka
    Dusím se ve vlastní štávě
    Morová rána
    Co život dal a vzal
    Čáry paní Láryfáry

    Humoristický žánr obohatila čtyřmi romány, které otevřeně a volně vypovídají o době, ve které žila. Svou bezprostředností, upřímností si získaly její romány velkou oblibu. Tuto oblibu zahájila vydáním knihy Vejce a já z roku 1945. Náměty čerpala z vlastního života – nesčetné množství lidí, dobrých i zlých příhod atd. Nikdy beznadějně nepropadá sebelítosti a pesimismu, ale předkládá nezdolnou naději. Mezi jejích pět sourozenců patří také neméně úspěšná spisovatelka Mary Bardová. Její otec byl důlní inženýr. Sourozenci: Mary Bard Jensenová (1904–1970), Sydney Cleveland Bard, Dorothea “Dede” Bard Goldsmithová, Alison Bard Burnettová (1920–2009). Sestra Sylvia, kterou autorka ve svém díle nezmiňuje, zemřela v dětství. V trilogii Co život dal a vzal je uváděna i další osoba, která do rodiny přibyla až v dospělosti – Madge Baldwinová, kterou spisovatelka označuje za adoptivní sestru. Prvním manželem Betty MacDonaldové byl Robert Eugene Heskett (1895–1951). Manželství uzavřeli v roce 1927 a vzešly z něj dvě dcery, Anne „Anka“ MacDonald Canhamová (nar. 1928) a Joan „Janka“ MacDonald Keilová (1929–2005). V roce 1931 Betty MacDonaldová manžela opustila a vrátila se zpět k své rodině do Seattlu. Manželství bylo oficiálně ukončeno roku 1935. Zkušenosti z prvního manželství, které trávila na slepičí farmě blízko Port Townsend ve státě Washington, zúročila spisovatelka ve svém románu Vejce a já. Spisovatelka se v dalším období svého života usadila v Seattlu, kde v době světové hospodářské krize vystřídala mnoho zaměstnání. V období 1937–1938, kdy onemocněla tuberkulózou, pobývala v plicním sanatoriu – Firland Sanatorium. Zkušenosti a zážitky ze sanatoria naplno zužitkovala v románu Morová rána (Plague and I). Za zmínku stojí i přátelství se spolupacientkou, spisovatelkou Monicou Sone (autorkou Nisei Daughter, 1953), která v knize vystupuje pod jménem Kimi Sanbo. V roce 1942 se autorka provdala za Donalda C. MacDonalda (1910–1975) a spolu s dcerami přesídlili na Vashonův ostrov v blízkosti Seattlu. Život na ostrově se všemi jeho specifiky autorka vylíčila v knize Dusím se ve vlastní šťávě (Onions in the Stew). Z ostrova se MacDonaldovi odstěhovali v roce 1956, kdy koupili ranč v Kalifornii. Betty MacDonaldová zemřela na rakovinu dělohy nebo vaječníků v roce 1958. Podle průzkumu čtení a čtenářů, který podle článku v MF Dnes z roku 2008 pod patronací Národní knihovny a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd zpracoval literární vědec a vysokoškolský profesor Jiří Trávníček a publikoval v knize Čteme?, je román Vejce a já od Betty MacDonaldové nejoblíbenější knihou v Česku, před Švejkem a Harry Potterem.

    www.fdb.czcs.wikipedia.org