Českoslovenští vědci v OrientuSérie

Tato série se ponořuje do fascinujících cest československých vědců na Blízký Východ v první polovině 20. století. Prostřednictvím jejich vzpomínek, korespondence a beletristických děl odhaluje bohatý obraz jejich pobytů a reflexí Orientu. Série zahrnuje odborníky z různých oborů, od orientalistiky po biologii, a nabízí pohled na vědecký výzkum i osobní zážitky v exotickém prostředí.

Doporučené pořadí čtení

1
Českoslovenští vědci v Orientu I.
Lucie Storchová
424 stránek
15 hodin čtení
První díl dvoudílné monografie mapující cesty československýzch vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalisty (Felix Tauer), egyptology (Ludmila Matiegková, František Lexa, Jaroslav Černý) a biology (Jiří Baum, Jan Obenberger). Nejrozsáhlejší je edice Tauerových vzpomínek na pobyty v Istanbulu ve 20.-30. letech 20. století. Ostatní vědci jsou přiblíženi formou studií a výběrových edic korespondence. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou.
2
Českoslovenští vědci v Orientu II.
Lucie Storchová
520 stránek
19 hodin čtení
Druhý a závěrečný díl monografie mapující cesty československých vědců 1. poloviny 20. století na Blízký Východ a jejich reflexi Orientu na základě jejich vlastních textů (vzpomínky, korespondence, beletrie). Jedná se o orientalistu-popularizátora Václava Zelenku, egyptologa Theodora Hopfnera, biology Jiřího Bauma a Jaroslava Petrboka, ale také sochaře Františka V. Foita. Po edicích následují doprovodné studie, které shrnují látkou obou svazků z různých pohledů (jednotlivé vědní obory, konstrukce orientální alterity, ženská reflexe Orientu). Svazek obsahuje též bibliografii a jmenný rejstřík k oběma dílům. Kniha je doporovozena barevnou obrazovou přílohou. Vydána ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze.

Doporučené pořadí čtení

Českoslovenští vědci v Orientu I.

Českoslovenští vědci v Orientu II.