Edice pěti raně novověkých spisů zabývajících se těhotenstvím a rozením dětí (16.-18. století). Doprovozeno vysvětlivkami, dvěma slovníčky a studií, jež analyzuje "genderování" těla v porodnických příručkách. Jde o čtvrtý, závěrečný svazek ediční řady "Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)".
První část třísvazkové komentované antologie českých cestopisů o Egyptě a Orientu. Tento svazek s podtitulem "České cestopisy o Egyptě 15. - 17. století" obsahuje: 1. Martin Kabátník: Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta, 2. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Putování aneb Cesta z království českého, 3.Dopisy Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic a Kryštofa Fictum.
Diskursy manželství v české literatuře raného novověku. Edice šesti spisů o manželství ze 16. a 17. století doprovozená vysvětlivkami, slovníčkem a dvěma studiemi editorek zabývajícími se problematikou genderu v české literatuře raného novověku. Publikace je druhým svazkem čtyřsvazkové ediční řady "Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)".
Původní důkladná monografie, v níž autorka analyzuje tvorbu českých latinsky píšících humanistů jako formalizovaný diskursivní modus. Dále analyzuje humanistické literární pole v českých zemích a textové utváření učenecké komunity. Práce tak přináší razantní odklon od všech dosavadních interpretací raně novověkého humanismu v české vědě (jež zároveň také analyzuje na pozadí jejich metanarativních předpkladů) a znamená zásadní konceptuální průlom. Kniha je částečně přepracovanou verzí disertační práce obhájené roku 2009 na Fakultě humanitních studií UK v Praze, za niž byla autorka odměněna Bolzanovou cenou pro rok 2009, udělovanou rektorem UK.
Polarizace genderů v českojazyčné literatuře 2. poloviny 18. století. Edice několika převážně drobných spisů o ženství a genderových vztazích z období mezi koncem 17. a koncem 18. století. Doprovozeno vysvětlivkami, slovníčkem a dvěma studiemi editorek zabývajícími se problematikou proměn a kontinuity konstrukce genderu v české literatuře 18. století.
V českém prostředí první pokus o komplexní zmapování klíčových trendů a vývoje moderní světové historiografie v poválečném období. Jako východisko si autoři zvolili analýzu konkrétních pojmů, které měly rozhodující úlohu při formování inovativních postupů v rámci oboru. Výsledkem je rozsáhlé kompendium, které nejen popisuje a kriticky zhodnocuje vývoj a zlomy v jednotlivých konceptualizacích minulosti, ale nabízí rovněž inspiraci pro další bádání. Interdisciplinarita je pak nezbytným rysem celkového pojetí knihy. Důraz byl kladen především na systematický a srozumitelný výklad, který však neslevuje z nároku na teoretický jazyk, jejž si historická věda za několik posledních desetiletí osvojila. Text je určen jak studujícím historických oborů na vysokých školách, tak širší odborné veřejnosti, pro kterou může sloužit nejen jako přínosný systematický přehled dnešní historiografie, ale rovněž jako zdroj poznatků o dosud u nás opomíjených badatelských směrech.
Výbor z poezie Alžběty Johany Vestonie (1582-1612), nejvýznamnější autorky starší české literatury. Ve svazku Proměny osudu vychází reprezentativní výběr autorčiných latinských textů a jejich českých překladů. K vydání připravil, z latiny přeložil a doslov napsal Eduard Petrů.
Svazek obsahuje studie věnované tradici německé mystiky pozdního středověku a období reformace (M. Žemla), polským stykům moravského kalvinisty Jana Opsimatha (A. Kostlán), humanistovi a procísařskému politickému teoretikovi Melchioru Goldastovi (J. Hrbek), Komenského pojetí panharmonie (K. Schaller), dále studie doplněné o edici humanistického traktátu o původu Čech z pera Jana Matyáše ze Sudetu (L. Storchová), zpřístupňující neznámý text o pražské slavnosti Phasma Dionysiacum (S. Dobalová, I. P. Muchka) a rovněž nové prameny k předbělohorským dějinám Jednoty bratrské (J. Just, M. Steiner). Svazek doplňuje více než stostránková recenzní rubrika. Příspěvky jsou publikovány anglicky, německy a francouzsky. Ke studiím jsou připojena česká resumé.
První svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje 71 listů odeslaných a obdržených od roku 1628 do prosince 1638. Jedná se o dopisy z prvého lešenského pobytu, kdy Komenský navázal kontakty s předními představiteli dobové republiky učenců. Nejvýznamnějšími centry Komenského korespondenční sítě, kde byly dopisy z tohoto období psány či kam směřovaly, byly Lešno, Londýn, Gdaňsk a Amsterdam. Svazek obsahuje vedle předmluvy textově kritický aparát a věcné komentáře, regesty jednotlivých dopisů, bibliografický soupis, obrazové přílohy a rejstříky osob, prací a geografických názvů. První svazek korespondence Jana Amose Komenského připravili pracovníci oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR PhDr. Martin Steiner, PhDr. Markéta Klosová, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D., , Mgr. Marcela Slavíková, Ph.D., a externí spolupracovníci Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D., a prof. PhDr. Václav Bok, CSc.
