Tato série prozkoumává fascinující svět grafického umění a jeho historii. Každý díl se ponoří do specifického období, stylu nebo umělce, nabízí hluboký vhled do technik a kontextu. Je to vizuálně bohaté putování, které ocení jak sběratelé, tak milovníci umění. Série odhaluje skryté poklady a významné momenty v dějinách vizuální kultury.
Výstavní katalog přibližuje Hollarovy kresby a grafiky, které slavný rytec pořídil při své cestě do severoafrického Tangeru roku 1669 (doprovázel diplomatickou misi a pořizoval dokumentaci města, které tehdy spadalo pod britskou nadvládu).
Výtvarná tvorba žen nacházela v českém prostředí svůj veřejný prostor a podmínky uplatnění od počátku 19. století. Vedle malby a kresby představuje také grafika jednu z oblastí umění, v nichž se odrážely specifické okolnosti počátků ženské umělecké tvorby, určované mj. rozdílnými možnostmi výtvarného vzdělání mezi pohlavími a společenskými konvencemi. Grafický kabinet představí ženu-umělkyni v 19. století v Čechách jako příležitostnou i specializovanou tvůrkyni leptů, litografie, dřevorytu i předloh pro grafické listy a připomene také roli majitelek a provozovatelek grafických dílen. Do charakteru ženských aktivit na poli grafiky se promítají tradice uměleckých rodů, dobové možnosti ženské umělecké výuky i činnost umělkyň školených v zahraničních uměleckých centrech. Pozornost si zaslouží jak práce šlechtických diletantek v první čtvrtině století, tak působení prvních profesionálních výtvarnic, sledované od málo známých a skromně zastoupených počátků až do doby, kdy ženská tvorba nezanedbatelně přispívá k oživení umělecké grafiky na konci 19. století.