Tato rozsáhlá historická sága nás zavádí do bouřlivého období francouzských dějin od poloviny 16. do poloviny 17. století. Sledujeme osudy postavy, která se pohybuje v nejvyšších kruzích moci i v každodenním životě obyčejných lidí. Děj je plný politických intrik, válečných konfliktů a osobních dramat, které vykreslují dynamickou atmosféru doby. Je to poutavé vyprávění o životě, lásce a boji o přežití v nelehkých časech.
Původně šestidílný románový cyklus Dědictví otců, k němuž autor později připojil uzavřený celek sedmi dalších románů, počíná za vlády Ludvíka XIII., v období náboženských válek mezi katolíky a hugenoty. Hrdinou prvního dílu je druhorozený venkovský šlechtic a lékař v královských službách Petr ze Sioraku. Stylizované, archaicky zabarvené vyprávění, inspirované stylem dobových kronik či pamětí, je plné dobrodružství, napětí i humoru.
2. část historické ságy. Pokračování příběhů venkovského šlechtice a lékaře v královských službách Petra ze Sioraku.
Ve Francii dosud vládne slabý a nemocný král Karel IX. z Valois. Pravým hybatelem věcí je ovšem admirál Coligny, nesmírně urozený pravověrný hugenot. S tímto faktem se jen velice těžce smiřuje matka Karla IX. Kateřina Medicejská. Královna matka navíc provdává svou dceru Margot za JindřichaNavarského, také hugenota. Tuto skutečnost („nadvládu“ hugenotů) nesou nesmírně těžce katoličtí šlechtici a církevní hodnostáři. Ani nejzdatnějším historikům není dodnes jasné, kdo vlastně přišel s myšlenkou pobít hugenotské pány shromážděné ke svatebním obřadům v Paříži. Vyskytují se i teorie, že původně mělo být vraždění omezeno jen na Colignyho a několik význačných reformovaných aristokratů. V každém případě však k onomu masakru, který vešel do dějin jako Bartolomějská noc, došlo. A Petr ze Sioraku, jenž si právě v té době přijel do Paříže vyprosit u krále milost za zabití soupeře v nedovoleném souboji, se ocitá v pasti města. K nejzuřivějším odpůrcům hugenotů patří katolickými kněžími zfanatizovaní prostí lidé, celý ten takzvaný „dobrý lid pařížský“. Siorac se, proti své vůli, stává očitým svědkem hrůz Bartolomějské noci a zvěrstev páchaných ve dnech následujících. Edice: Klub čtenářů, sv. 538
4. část historické ságy. Pokračování příběhů venkovského šlechtice a lékaře v královských službách Petra ze Sioraku. Kniha nás zavede do Francie let 1572–1588. Ocitneme se přímo uprostřed náboženských válek a mocenských sporů, které otřásají koncem šestnáctého století celou zemí. Petr ze Sioraku v této době nadobro opouští rodný Mespech. Končí také jeho bujná a nerozvážná mladická léta, žení se se svou milovanou Angelinou a stává se lékařem a tajným agentem krále Jindřicha III. Děj knihy se proto nyní neomezuje jen na území Francie, dostaneme se například také ke dvoru anglické královny Alžběty I. Detailně poznáme dobové dvorské zvyky i zlozvyky, stejně jako tehdejší strasti a slasti života soukromého. A spolu s moudrým lékařem Petrem ze Sioraku se zamyslíme nad otázkou lidské tolerance, statečnosti.
Pátý díl románové fresky o osudech Petra ze Sioraku na stále pitoresknějším pozadí náboženských válek ve Francii v druhé polovině 16. století nás zavede do vzrušené doby od zavraždění Jindřicha z Guise a Jindřicha III. po definitivní uznání Jindřicha Navarrského za krále Francie. Nyní již markýz ze Sioraku věrně slouží budoucímu Jindřichovi IV. a v růzých převlecích proniká do obležené Paříže, kde je svědkem hrůzných scén za uměle vyvolaného hladomoru: znásilňování, drancování, pojídání zemřelých dětí, vraždění... Spolu s protagonistou prožíváme napjatá léta boje o moc ve Francii, kdy Jindřich Navarrský musí volit mezi zodpovědností ke svému národu a věrností vlastní víře. Sledujeme, jak se s postavou panovníka mění i obecný mrav v zemi: za zjemnělého a překultivovsného Jindřicha III. vládla Francii změkčilá elegance, kdežto živočišný a vojácký Jindřich IV. vtrhne do francouzských obyčejů jako vichřice. Jako vichřice směřující k toleranci a národní pospolitosti, po nichž v oné době touží již téměř celý francouzský národ.
Šestý a poslední díl románové ságy o osudech Périgorďana Petra ze Sioraku v době náboženských válek ve Francii koncem 16. století zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. konečně vstoupil jako král do Paříže, do roku 1599, po vydání Ediktu nantského (13. dubna. 1598), který měl zaručovat náboženskou svobodu. Siorac, nyní už markýz (a jeho věrný sluha Miroul, povýšený králem na rytíře z La Surie) opět koná nejrůznější poslání ve službách králi a často je spojuje se službami krásným dámám, jichž je vždy statečným ochráncem: pro krále získává město Remeš, účastní se boje se Španěly vedenými Mansfeldem a po návratu do Paříže zahajuje dlouhotrvající boj proti jezuitům, kteří jsou sice na jedné straně vzorem kázně, pokorné disciplíny a hlubokého vědění, ovšem jako spojenci Filipa II. Španělského představují uvnitř v zemi neustálou hrozbu. Siorac nechybí ani u intrik kolem Jindřichovy absoluce v Římě roku 1595. Účastní se ještě bojů se Španěly v letech 1597-1599 a po návratu do Paříže končí svou kariéru dvořana, ve které vydržel plných 27 let. Historii svého života dopsal Petr ze Sioraku 4. května 1610. Deset dní poté, 14. května 1610, byl před hostincem U srdce s korunou, probodnutého šípem (Au Coeur couronné percé d´une flèche) zavražděn král Jindřich IV., panovník, který první uzákonil ve Francii princip náboženské snášenlivosti.
První díl nového cyklu historických románů Roberta Merleho, volně navazující na sextalogii Dědictví otců. Čtenáře tentokrát provází dvorskými intrikami a pohnutými osudy Francie na sklonku vlády Jindřicha IV. syn vypravěče předchozích dílů a kouzelné vévodkyně z Guise Petr Emanuel ze Sioraku. Hlavním historickým hrdinou je zde ještě Jindřich IV., ale pozornost dospívajícího Petra Emanuela se začíná obracet stále více na dauphina Ludvíka, budoucího Ludvíka XIII. "Spravedlivého".
V pořadí osmý svazek románového cyklu Dědictví otců navazuje na dějovou linii Plesu u vévodkyně, s nímž je spjat i postavou mladého půvabného vypravěče. Díky rytíři de Siorac máme možnost sledovat z bezprostřední blízkosti osudy malého Ludvíka XIII. po sedm let, jež uplynou mezi zavražděním Jindřicha IV. a okamžikem, kdy se mladý francouzský král v patnácti letech silou chopí moci, kterou mu jeho matka upírala. Tak jako v předešlých dílech nezůstane autor nic dlužen ani barvitému líčení dvorských intrik a vášnivých lásek, ani úzkostlivé věrnosti historickým pramenům, z nichž vytěžil nezaměnitelně čtivý obraz pohnuté doby francouzských dějin.
V pořadí devátý svazek rozsáhlé historické ságy Dědictví otců se odehrává na počátku vlády francouzského krále Ludvíka XIII. poté, co se s pomocí mladého vypravěče hraběte ze Sioraku a hrstky věrných zmocnil trůnu a poslal regentku Marii Medicejskou do exilu do Blois. Kromě státních záležitostí a problémů s jezuity musí mladý král vyřešit hlavně svou obtížnou manželskou situaci a zplodit s Annou Rakouskou, jež pro něho představuje nenáviděné Španělsko, potomka. Když Marie Medicejská uprchne za pomoci Epernona z exilu, vstupuje na scénu Richelieu, kterému v závěru románu osmnáctiletý Ludvík XIII. dovoluje vstoupit do královské rady.... celý text
Ve čtvrtém dílu druhého cyklu velké Merlovy historické ságy Dědictví otců se čtenáři prostřednictvím stále stejného vypravěče hraběte ze Sioraku zblízka seznámí s postavami, které znají ve značně zkreslené podobě zejména ze Tří mušketýrů (kardinál Richelieu, vévoda Buckingham a král Ludvík XIII.), a poopraví si o nich mínění. Děj, který v prvních dílech v době dospívání vypravěčova i Ludvíkova plynul pomalu jako dětství, dostává spád a události válečné i milostné se na krále řítí jedna za druhou.... celý text
Pátý díl druhého cyklu velkolepé ságy Roberta Merla Dědictví otců patří k historicky nejzajímavějším Merlovým knihám. Zachycuje obléhání La Rochelle, které trvalo od září 1627 do podzimu 1628, a věrně vykresluje vztah krále a kardinála Richelieua, který zde není zápornou postavou. Vypravěčem je opět oddaný služebník krále Ludvíka XIII., chytrý a přitažlivý hrabě ze Sioraku, pověřený řadou tajných poslání. Věren tradicím své rodiny však dokáže spojit hrdinské činy s milostnými dobrodružstvími a při jedné tajné misi konečně nalezne dámu svého srdce.... celý text
Šestý díl druhého cyklu ságy Dědictví otců Roberta Merla. Ludvík XIII. musí po vítězství u La Rochelle čelit nepokojům v Itálii, podněcovaným Habsburky, dalším, už tradičním vzpourám na jihu Francie a piklím královny matky, jež proti němu podněcuje všemožné úklady. Vypravěč hrabě z Orbieu je už sice ženatý, ale zaslouženého odpočinku se ještě nedočká.
V posledním dílu historické ságy Dědictví otců se sice neuzavírá vypravěčův příběh, končí však život protagonisty druhého cyklu Ludvíka XIII., a tím se též symbolicky uzavírá předabsolutistické období francouzských dějin. Petr Emanuel ze Sioraku, hrabě z Orbieu, nyní už dvojnásobný otec, šťastně ženatý se svou Kateřinou, sice stárne, ale nemiluje proto o nic méně gentil sesso - ženy mu stále pomáhají nejen při studiu cizích jazyků, ale i v rozkrývání dvorských intrik. Francií totiž otřásají historické zvraty: obnovené nepřátelství se Španělskem, třicetiletá válka, narození toužebně očekávaného dědice trůnu Ludvíka-Bohdana, pozdějšího Ludvíka XIV., a vzápětí "náhradního dauphina" Filipa, zrada králova favorita Cinq-Marse a jeho poprava, rychle po sobě následující smrt kardinála Richelieua a krále-vojáka Ludvíka XIII., povstání frondy... Vypravěč v závěru rehabilituje roli Anny Rakouské, kterou dřív v protikladu k Dumasově idealizaci líčil spíš jako nepřítelkyni Francie, a období jejího regentství s rádcem kardinálem Mazarinem hodnotí velmi pozitivně.... celý text
