Robert Merle Knihy

Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění vkoncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."

Pátý díl románové fresky o osudech Petra ze Sioraku na stále pitoresknějším pozadí náboženských válek ve Francii v druhé polovině 16. století nás zavede do vzrušené doby od zavraždění Jindřicha z Guise a Jindřicha III. po definitivní uznání Jindřicha Navarrského za krále Francie. Nyní již markýz ze Sioraku věrně slouží budoucímu Jindřichovi IV. a v růzých převlecích proniká do obležené Paříže, kde je svědkem hrůzných scén za uměle vyvolaného hladomoru: znásilňování, drancování, pojídání zemřelých dětí, vraždění... Spolu s protagonistou prožíváme napjatá léta boje o moc ve Francii, kdy Jindřich Navarrský musí volit mezi zodpovědností ke svému národu a věrností vlastní víře. Sledujeme, jak se s postavou panovníka mění i obecný mrav v zemi: za zjemnělého a překultivovsného Jindřicha III. vládla Francii změkčilá elegance, kdežto živočišný a vojácký Jindřich IV. vtrhne do francouzských obyčejů jako vichřice. Jako vichřice směřující k toleranci a národní pospolitosti, po nichž v oné době touží již téměř celý francouzský národ.

Šestý a poslední díl románové ságy o osudech Périgorďana Petra ze Sioraku v době náboženských válek ve Francii koncem 16. století zabírá období od roku 1594, kdy Jindřich IV. konečně vstoupil jako král do Paříže, do roku 1599, po vydání Ediktu nantského (13. dubna. 1598), který měl zaručovat náboženskou svobodu. Siorac, nyní už markýz (a jeho věrný sluha Miroul, povýšený králem na rytíře z La Surie) opět koná nejrůznější poslání ve službách králi a často je spojuje se službami krásným dámám, jichž je vždy statečným ochráncem: pro krále získává město Remeš, účastní se boje se Španěly vedenými Mansfeldem a po návratu do Paříže zahajuje dlouhotrvající boj proti jezuitům, kteří jsou sice na jedné straně vzorem kázně, pokorné disciplíny a hlubokého vědění, ovšem jako spojenci Filipa II. Španělského představují uvnitř v zemi neustálou hrozbu. Siorac nechybí ani u intrik kolem Jindřichovy absoluce v Římě roku 1595. Účastní se ještě bojů se Španěly v letech 1597-1599 a po návratu do Paříže končí svou kariéru dvořana, ve které vydržel plných 27 let. Historii svého života dopsal Petr ze Sioraku 4. května 1610. Deset dní poté, 14. května 1610, byl před hostincem U srdce s korunou, probodnutého šípem (Au Coeur couronné percé d´une flèche) zavražděn král Jindřich IV., panovník, který první uzákonil ve Francii princip náboženské snášenlivosti.

V pořadí osmý svazek románového cyklu Dědictví otců navazuje na dějovou linii Plesu u vévodkyně, s nímž je spjat i postavou mladého půvabného vypravěče. Díky rytíři de Siorac máme možnost sledovat z bezprostřední blízkosti osudy malého Ludvíka XIII. po sedm let, jež uplynou mezi zavražděním Jindřicha IV. a okamžikem, kdy se mladý francouzský král v patnácti letech silou chopí moci, kterou mu jeho matka upírala. Tak jako v předešlých dílech nezůstane autor nic dlužen ani barvitému líčení dvorských intrik a vášnivých lásek, ani úzkostlivé věrnosti historickým pramenům, z nichž vytěžil nezaměnitelně čtivý obraz pohnuté doby francouzských dějin.

Pátý díl druhého cyklu velkolepé ságy Roberta Merla Dědictví otců patří k historicky nejzajímavějším Merlovým knihám. Zachycuje obléhání La Rochelle, které trvalo od září 1627 do podzimu 1628, a věrně vykresluje vztah krále a kardinála Richelieua, který zde není zápornou postavou. Vypravěčem je opět oddaný služebník krále Ludvíka XIII., chytrý a přitažlivý hrabě ze Sioraku, pověřený řadou tajných poslání. Věren tradicím své rodiny však dokáže spojit hrdinské činy s milostnými dobrodružstvími a při jedné tajné misi konečně nalezne dámu svého srdce.... celý text

Jádrem knihy Útok na kasárna je „první den kubánské revoluce“, 26. červenec 1953, kdy Fidel Castro a jeho druhové zaútočili na Moncadova kasárna v Santiagu, aby získali základnu ke svržení diktátorského režimu Fulgencia Batisty. Podkladem se autorovi staly především rozhovory s účastníky boje. Pro pochopení smyslu této události je načrtnuto předchozí období úporného zápasu za osvobození Kuby ze španělské a americké nadvlády. Porážka fidelistů při útoku na Moncadu byla počátkem vítězného boje a jméno Fidela Castra se stávalo symbolem odporu.

V pořadí devátý svazek rozsáhlé historické ságy Dědictví otců se odehrává na počátku vlády francouzského krále Ludvíka XIII. poté, co se s pomocí mladého vypravěče hraběte ze Sioraku a hrstky věrných zmocnil trůnu a poslal regentku Marii Medicejskou do exilu do Blois. Kromě státních záležitostí a problémů s jezuity musí mladý král vyřešit hlavně svou obtížnou manželskou situaci a zplodit s Annou Rakouskou, jež pro něho představuje nenáviděné Španělsko, potomka. Když Marie Medicejská uprchne za pomoci Epernona z exilu, vstupuje na scénu Richelieu, kterému v závěru románu osmnáctiletý Ludvík XIII. dovoluje vstoupit do královské rady.... celý text

Ve Francii dosud vládne slabý a nemocný král Karel IX. z Valois. Pravým hybatelem věcí je ovšem admirál Coligny, nesmírně urozený pravověrný hugenot. S tímto faktem se jen velice těžce smiřuje matka Karla IX. Kateřina Medicejská. Královna matka navíc provdává svou dceru Margot za JindřichaNavarského, také hugenota. Tuto skutečnost („nadvládu“ hugenotů) nesou nesmírně těžce katoličtí šlechtici a církevní hodnostáři. Ani nejzdatnějším historikům není dodnes jasné, kdo vlastně přišel s myšlenkou pobít hugenotské pány shromážděné ke svatebním obřadům v Paříži. Vyskytují se i teorie, že původně mělo být vraždění omezeno jen na Colignyho a několik význačných reformovaných aristokratů. V každém případě však k onomu masakru, který vešel do dějin jako Bartolomějská noc, došlo. A Petr ze Sioraku, jenž si právě v té době přijel do Paříže vyprosit u krále milost za zabití soupeře v nedovoleném souboji, se ocitá v pasti města. K nejzuřivějším odpůrcům hugenotů patří katolickými kněžími zfanatizovaní prostí lidé, celý ten takzvaný „dobrý lid pařížský“. Siorac se, proti své vůli, stává očitým svědkem hrůz Bartolomějské noci a zvěrstev páchaných ve dnech následujících. Edice: Klub čtenářů, sv. 538

První díl nového cyklu historických románů Roberta Merleho, volně navazující na sextalogii Dědictví otců. Čtenáře tentokrát provází dvorskými intrikami a pohnutými osudy Francie na sklonku vlády Jindřicha IV. syn vypravěče předchozích dílů a kouzelné vévodkyně z Guise Petr Emanuel ze Sioraku. Hlavním historickým hrdinou je zde ještě Jindřich IV., ale pozornost dospívajícího Petra Emanuela se začíná obracet stále více na dauphina Ludvíka, budoucího Ludvíka XIII. "Spravedlivého".

Děj se odehrává v pohnutých dobách francouzské historie 16. a 17. století. Původně šestidílný románový cyklus Dědictví otců, k němuž autor později připojil uzavřený celek sedmi dalších románů, počíná za vlády Jindřicha II. a Karla IX., v období náboženských válek mezi katolíky a hugenoty. Hrdinou je druhorozený venkovský šlechtic a lékař v královských službách Petr ze Sioraku. Stylizované, archaicky zabarvené vyprávění, inspirované stylem dobových kronik či pamětí, je plné dobrodružství, napětí i humoru. První díl nazvaný Dědictví otců dal jméno celému třináctidílnému cyklu.... celý text