Knihobot

Popis jednoho zápisu

Tato série se ponořuje do hlubin literární kritiky a filozofie, zkoumá způsob, jakým jsou narativy konstruovány a interpretovány. Série se zabývá zkoumáním autorství, čtenářství a samotné povahy psaní, často prostřednictvím podrobných analýz klíčových děl. Je to poutavé čtení pro ty, kdo jsou fascinováni tím, jak jazyk a rétorika formují naše vnímání reality a kultury. Autoři neváhají zpochybňovat tradiční kategorie a odhalovat skryté mechanismy v literárních textech.

Zotročený mýtus: Roland Barthes
Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu

Doporučené pořadí čtení

  1. 1

    Rozporný název monografie Zotročený mýtus ohlašuje dvojznačnost Barthesových analýz. Na dekompozici Barthesova pojetí novodobých mýtů lze kupříkladu ilustrovat, nakolik je tento projekt do značné míry autoreferenční. Autor v něm navíc využívá rétorických postupů, jež však zároveň kritizuje. V případě jeho mytologií se tedy nejedná o analytický text, nýbrž o beletrizující esej – a to svojí iluzivností a performativností. Proto lze také Barthese považovat spíše za pisatele esejí nežli za analytického myslitele. Můžeme tedy vyslovit pochybnost nad jeho řazením mezi strukturalisty. Nemalá část monografie byla věnována polemice s Barthesovým pojetím četby. Neběží totiž v Barthesem proklamované svobodě a svrchovanosti četby o rétorický tah, kterým si čtenáře ochočuje, aby jej nepozorovaně obsadil vlastním psaním?

    Zotročený mýtus: Roland Barthes
  2. 2

    Tato studie se zaměřuje na Barthesovy texty z tzv. „středního období“ (S/Z, Sade, Fourier, Loyola, Rozkoš z textu, Roland Barthes o Rolandu Barthesovi), a to se zřetelem ke dvěma pojmům, které v nich – více nebo méně explicitně – hrají ústřední roli: k pojmům ideologie a fantasmatu. Jestliže jedním z ústředních motivů četby Balzakovy povídky Sarrasine, jak je předvedena v S/Z, je demaskování určitého typu ideologie, která je u Barthesa počínaje jeho ranými pracemi konstantně spojována s tzv. realistickou literaturou, v pozdějších dílech se Barthes stále více uchyluje ke specifické teorii fantasmatu a čtenářovy psychiky, díky nimž podle něho je – třebaže zpravidla nepřímo – možné z literární ideologie uniknout. Tato práce se snaží tento Barthesův teoretický itinerář co nejpřehledněji shrnout, upozornit na některé jeho sporné body, ale také ilustrovat barthesovské teze s pomocí literárních příkladů jiné než barthesovské provenience.

    Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu