Knihobot

Slovník floskulí

Tato série se ponořuje do fascinujícího světa jazykového úpadku a prázdných frází. Zkoumá, jak se klišé, slogany a ideologický žargon stávají nástroji, které nahrazují skutečné myšlení. Je to kritický, ale zároveň humorný pohled na to, jak jsou slova zneužívána k manipulaci a zakrývání reality. Série odhaluje, jak tyto "řečové smogové částice" formují naše vnímání a ovlivňují politický i společenský diskurz.

Slovník floskulí
Velký slovník floskulí
Slovník floskulí 2

Doporučené pořadí čtení

  1. 1

    Slovník floskulí

    • 216 stránek
    • 8 hodin čtení
    3,8(26)Ohodnotit

    Malá encyklopedie polistopadového newspeaku: klišé, slogany, hantýrky, tiky, partiové metafory, slovní smogy. Vladimír Just se častým obcováním s televizí, rozhlasem, novinami a časopisy nadýchal takového množství slovního smogu, že před pěti lety začal psát Slovník floskulí. „V jakém časovém horizontu?“, zeptá se redaktorka úředníka a myslí tím: dokdy. Nemusíte nic říkat, nemusíte si nic myslet – floskule mluví a myslí za vás. Proto je tak milují totalitní režimy, v demokraciích pak úřady, policajti a politici.

    Slovník floskulí
  2. 2

    Slovník floskulí 2

    • 214 stránek
    • 8 hodin čtení
    3,9(20)Ohodnotit

    Justova první abecedně řazená sbírka úvah nad polistopadovými klišé, nazvaná Slovník floskulí, vyvolala překvapivě silné reakce. Dvě reedice knihy v krátkém čase po rozebraném prvním vydání svědčí o tom, že čtenářů, sledujících úroveň veřejné debaty, je víc, než autor předpokládal. Floskule v jeho pojetí není každý významově opotřebovaný řečový obrat či vazba. Floskule není – řečeno s Karlem Čapkem – ustálené rčení, ale ustálené lhaní. Toto slovo je etymologicky svázáno s latinským „flos“, „floris“. Floskule je zakrývání, zdobení prázdna slovy. Slovník floskulí 2 pokračuje v úvahách nad módními slovními obraty, jimiž se jejich uživatelé snaží přelstít své čtenáře či posluchače.

    Slovník floskulí 2
  • Velký slovník floskulí

    • 352 stránek
    • 13 hodin čtení
    4,4(13)Ohodnotit

    Všichni je dobře známe – poletují kolem nás, valí se na nás, často je sami použijeme, ani nevíme jak: časované bomby, třešničky na dortu, drtivé většiny, mantinely, prizmata, pohody, tahy na branku, úlety, vlajkové lodi, špičky ledovců... Některé z nich původně snad i byly neotřelé a vtipné, omíláním se z nich však stalo smetí. V lepším případě jen zbytečné, ale jindy úmyslně zavádějící a lživé, předstírající zasvěcenost mluvčího a maskující manipulaci s myšlením posluchače a s jeho názory. Nechtějme Slovník řadit jednoznačně mezi jazykové příručky. Je to spíš soubor abecedně řazených esejů o jazyce a myšlení a o nebezpečném ovlivňování, kterému jsme hlavně ze stran médií všichni vystaveni. „Příručka, která by měla být každodenním poradcem a zdrojem varování nám všem – počínaje panem prezidentem a konče posledním houmlesákem! Kdo z nás se alespoň při půl tuctu hesel nechytí za nos?“

    Velký slovník floskulí