Jane Austen Knihy

Anglie na počátku 19. století vypadá jako krásný rozlehlý park s rodinnými sídly, v nichžžijí šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak se zprvu jeví. Příběhy láskya společenských konvencí. Příběhy z lepší společnosti, ve které city a vztahy ovlivňujevýše majetku. Příběhy krásných, vzdělaných a silných žen, které bojují za právo na pravoulásku. Klasické romány Jane Austenové v novém svěžím překladu Kateřiny Hilské.

Třetí román Jane Austenové nabízí spletitý barvitý příběh plný plasticky vylíčených postav. Hlavní hrdinka Fanny Priceová se v útlém věku ocitá jako chudá příbuzná na Mansfieldu v rodině své lépe situované tety a strýce. Venkovské sídlo žije svým vlastním rytmem a všedními událostmi, jež jsou v celospolečenském měřítku jistě zanedbatelné, ale pro aktéry příběhu vrcholně důležité – ať už je to ples, návštěva nebo něčí nemoc. Fanny dozrává v osobnost, která si i v prostředí sešněrovaném konvencemi dokáže držet svých zásad i ideálů, a proto získá lásku, v niž vlastně neměla doufat... Překlad Eva Kondrysová.

Pýcha a předsudek je jedním z nejoceňovanějších děl Jane Austenové i všeobecně. Vypráví příběh Elizabeth Bennetové, která žije se svými čtyřmi sestrami, sarkastickým otcem a maloměšťáckou, úzkoprsou matkou, která myslí jen na jediné - jak své dcery výhodně provdat. Když se na nedalekém panství Netherfield usadí mladý, svobodný a bohatý pan Bingley, je jasné, že se jej paní Bennetová pokusí získat pro jednu ze svých dcer. S Bingleyem přijíždí jeho dvě snobské sestry a zdánlivě pyšný pan Darcy, bohatý pán a majitel sídla Pemberley a poloviny hrabství Derbyshire, který na svéhlavou Elizabeth neudělá právě nejlepší dojem, narozdíl od přátelského Bingleyho, který si velmi rozumí s Lizzynou sestrou Jane. Na scéně se také objevuje pan Wickham, zapřísáhlý nepřítel Darcyho a chudý pěšák, který přijel s regimentem na zimu do města, a získává si Elizabethiny sympatie. Nic však není, jak se zdá být...

Hlavními hrdinkami jsou sestry Marianne a Elinor Dashwoodovy, které mají ještě mladší sestru Margaret a staršího nevlastního bratra Johna. Na začátku románu pan Dashwood umírá a paní Dashwoodová se i s dcerami musí odstěhovat z rodinného sídla, které připadlo nejstaršímu synovi. S omezenými prostředky se paní Dashwoodová a její dcery usadí v malém venkovském domku, kde Marianne a Elinor prožívají své první lásky i zklamání. Marianne se řídí především svými city a své starší sestře Elinor, která má racionálnější pohled na svět, vyčítá chlad a rezervovanost. Ale nakonec zjistí, že rozum a cit se nemusí nutně vylučovat…

Třináct dopisů, které získalo Muzeum Jane Austenové, nám dává nahlédnout do soukromého i pracovního života této slavné a oblíbené anglické spisovatelky v letech 1801 až 1817. Dozvíme se něco z prostředí lázeňského města Bath, kde s rodinou pobývala až do roku 1805, kdy zemřel její otec. Její pozdější dopisy už jsou psány převážně z Chawtonu, kde s matkou, sestrou Cassandrou a Marthou Lloydovou žila téměř do své předčasné smrti. Najdeme v nich zajímavé i barvité postřehy z venkovského života, ale i mnohé poznámky týkající se vzniku a přijetí jejích děl, hlavně Pýchy a předsudku, Mansfieldského panství a Emmy. S těmito romány jsou spjaty i její pobyty v Londýně, kde dohlížela na jejich tisk a vydání. Vůbec nejdojemnější dopis, sepsaný pouhých pár dní po spisovatelčině smrti roku 1817, však pochází z pera její milované sestry Cassandry. Každý dopis je opatřen úvodem a poznámkami, které vysvětlují, co by dnešnímu čtenáři mohlo případně unikat.

Sestry Dashwoodovvy - Elinor, Marianna a Margaret - se po otcově smrti musí spolu s matkou odstěhovat z rodinného panství k vzdáleným příbuzným a žít v mnohem skromnějších podmínkách. Nejstarší z nich, rozvážná Elinor, navenek neprojevující city, a prostření, romanticky založená a impulzivní Marianna, prožívají nová přátelství a vztahy. Na vlastní kůži pocítí, že láska často naráží na společenské konvence a předsudky. Musí se nejednou smířit s krutou životní realitou a najít rovnováhu mezi tím, co káže rozum a co srdce.

Druhé pokračování třídílného románu přináší další osudy čtyř dcer pana Watsona – laskavé Elizabeth, krásné Emmy, marnivé Margaret a svéhlavé Penelopy. Po smrti reverenda Watsona se dívky stěhují k bratrovi Robertovi a jeho nelaskavé ženě Jane do Croydonu. Penelopa a Margaret usilují o manželství, zatímco Elizabeth nachází štěstí s ovdovělým Georgem Millarem. Emma, vzpomínající na pana Howarda, se snaží uniknout z domu, který se pro ni stává vězením. Její švagrová Jane si je vědoma její hodnoty jako guvernantky a brání jí v odchodu. Navzdory tomu se kolem Emmy objevují muži, kteří jí skládají hold. Na scénu přichází sir William Gordon, který miluje slečnu Osbornovou, směšný Alfred Freemantle a prohnaný doktor Morgan, jenž vymyslí lest, jak Emmě ublížit. Postavy z prvního dílu, včetně lord Osborneho a jeho rodiny, sledují dění z povzdálí, což zvyšuje očekávání na závěrečnou část. Emma se také setká se svým dosud neznámým bratrem Samem, jehož přítomnost jí přináší radost a vynahrazuje chlad Roberta, pod jehož ochranou se dívky nacházejí. I Robert však ukazuje náznaky citu.

V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austenová ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála. Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty. Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrowová) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyně svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Jane Austenová, mají co říct?

„První moderní anglická autorka“, „mladší sestra Shakespearova“ to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično, přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše, a k tomu suverénní vypravěčský talent. „Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?“ podotkla kdysi. A láska ve svých proměnlivých podobách, věrná i zrazující, ztracená i znovunalezená, sebestředná i obětavá, provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii. Román, který jsme nazvali Pýcha a přemlouvání, vyšel posmrtně v roce 1818 pod názvem Persuasion.

Vzdělaná, citlivá a oduševnělá Anna byla zasnoubená s námořním kapitánem Frederickem Wentworthem. Její rodina však tento vztah označila za společensky nepřijatelný a Anna se musela své lásky vzdát. Po letech se s bývalým snoubencem znovu setkává a zjistí, že čas její city k němu nijak nezměnil. Její vyvolený ovšem dal přednost jiné dívce. Zklamané Anně nezbývá než se s tím smířit. Odjíždí do Bathu, kam přesídlil její otec, aby ve víru společenských událostí na vše snáze zapomněla. Osud však neřekl své poslední slovo... Bude mít Anna dost síly, aby se vzepřela společenským konvencím a přáním své rodiny i přátel?