Frigyes Karinthy byl maďarský autor, který proslul svým vtipným a pronikavým pohledem na lidskou povahu. Zkoumal moderní témata jako umělá inteligence a vztahy mezi pohlavími s temným humorem a satirou. Jeho díla často navazují na literární tradice a zároveň kriticky komentují současný svět. Karinthyho psaní je charakteristické svou hravostí jazyka a nečekanými obraty, které čtenáře nutí k zamyšlení.
Světoznámý neohrožený kronikář revolucí, válek a přírodních katastrof, investigativní novinář Merlin Oldtime nabízí časopisu „New History“ sérii reportáží z onoho světa a v doprovodu encyklopedisty a materialisty Diderota se vydává na dantovskou pouť zásvětní říší. Před čtenářem defiluje dokonale obnažený obraz reálného i onoho světa, jak je v sobě hýčká člověk moderní doby. A zatímco se smějeme falešným gestům, projevům svatouškovství či vědecké domýšlivosti, běhá nám mráz po zádech, když si uvědomíme, nakolik je tento román, vydaný pomalu před stoletím, dodnes aktuální.
Román, v němž známý maďarský prozaik filozofického zaměření a humorista s mrazivým humorem vylíčil zážitky ze své nemoci a z operace nádoru mozku, jež mu prodloužila život o dva roky.
Průřez povídkovou tvorbou významného maďarského prozaika filozofického zaměření a humoristy. Kniha představuje spisovatele jako tvůrce, jenž straní pokroku, obdivuje závratné možnosti lidského rozumu, ale zároveň ukazuje na slabé stránky lidské povahy a usiluje o nastolení souladu mezi rozumovou a pudovou stránkou lidské osobnosti. Ve vyprávění se uplatňuje něha, úsměv, ironie, výsměch i vášnivá obžaloba.
Nejznámější autorovy humoresky s tématem vzpomínky na dětství a mládí, na studentská léta. Kniha je rozdělena do tří částí - 1. Ze školy, 2. Po škole i o škole, 3. Lidé a kapsy naruby.
Karinthy navázal na swiftovskou tradici a a vyslal Gulivera na další dvě cesty do Faremida a do Kapilárie. Gulliver se setká s roboty, dorozumívajícími se navzájem hudbou. Jsou to výplody lidské civilizace domyšlené do důsledků: co člověk stvořil, je dokonalejší než on sám, neboť nezná zhoubného antagonismu mezi rozumem a pudy, jež plodí zmatek, chaos a strhávají lidstvo z cesty pokroku. Po bolestných rozporech Gulliver pochopí, že obě tyto vlohy jsou nezbytné a jen dohromady tvoří člověka. Podrobněji rozvádí Karinthy nepoměr pudů a rozumu v oblasti vztahů mezi mužem a ženou ve fantastické podmořské říši Kapilárii. Problémy, které Karinthy ve svých dílech řeší, řeší s velkou opravdovostí, vtipně a podnětně a jistě si získá obliby i u nás.
The distinguished Hungarian author Frigyes Karinthy was sitting in a Budapest café, wondering whether to write a long-planned monograph on modern man or a new play, when he was disturbed by the roaring—so loud as to drown out all other noises—of a passing train. Soon it was gone, only to be succeeded by another. And another. Strange, Karinthy thought, it had been years since Budapest had streetcars. Only then did he realize he was suffering from an auditory hallucination of extraordinary intensity. What in fact Karinthy was suffering from was a brain tumor, not cancerous but hardly benign, though it was only much later—after spells of giddiness, fainting fits, friends remarking that his handwriting had altered, and books going blank before his eyes—that he consulted a doctor and embarked on a series of examinations that would lead to brain surgery. Karinthy’s description of his descent into illness and his observations of his symptoms, thoughts, and feelings, as well as of his friends’ and doctors’ varied responses to his predicament, are exact and engrossing and entirely free of self-pity. A Journey Round My Skull is not only an extraordinary piece of medical testimony, but a powerful work of literature—one that dances brilliantly on the edge of extinction.
Hol volt, hol nem volt, volt egyszer egy magyar író a 20. század elején. Ez az író tele volt kíváncsisággal, érdekelték a fölfedezések, a természettudományok, a lélektan legújabb eredményei, a fizika csodái. Képzelőereje világirodalmi méretekben is páratlan, fantasztikus világokat talált ki: Capilláriát, a tengermélyi társadalmat és Faremidót, a tökeletes géplények országát. Sziporkázó ötletei voltak, komikus képessége meghatározta a 20. század magyar humoros irodalmát. Mégis: a legnagyobb sikert egy szerény külsejű novellafüzérrel aratta. Húsznál alig több történettel, amelyek egy 19. század végi pesti iskolába kalauzolnak, 19. század végi diákokról szólnak, s amely mű a 21. évszázadban is éppen olyan friss, eleven és korszerű, mint volt kilenc évtizeddel annak előtte – itthon és külföldön egyaránt. A párizsi, a londoni vagy a pekingi diák pontosan ugyanazt érezte meg benne, amit a mai vagy tegnapi szegedi, nyíregyházi, kolozsvári, kassai vagy szabadkai iskolás, magyar és román, magyar és szlovák, magyar és szerb.Kiadványunk a Tanár úr kérem 1916-os első kiadásának (Vértes Marcel rajzaival, Dick Manó kiadása, Budapest) szövegét igazította – a szerző szándékát figyelembe véve – a mostani helyesírás szabályaihoz. 1945 után minden kiadás változtatott az eredeti szövegen, illetve néhányat kihagyott a történetek közül. Immáron fél évszázad óta most veheti az olvasó először kezébe a valódi, hiteles kiadást.
Von Karinthy wiedererschaffen, macht sich Lemuel Gulliver, seines Zeichens Wundarzt und britischer Staatsangehöriger, auf zwei neue Entdeckungsreisen. In beiden Abenteuern widerfährt ihm allerlei Ungewöhnliches und Absonderliches. Zunächst wird er durch einen geheimnisvollen Flugkörper von der Erde auf den von intelligenten Maschinen bewohnten Planeten "Faremido" entführt. Die zweite, ebenso unfreiwille Reise verschlägt ihn auf den Boden des Ozeans zu einer dort lebenden Gesellschaft der Frauen - was ihm als Mann eine Rolle völlig neuartiger Erfahrungen, aber auch Gefahren einbringt
