Nikolaj Alexandrovič Berďajev Knihy

Poutavé životní sdělení, v podzimu života, známého ruského filosofa-emigranta. Vypořádává se se svými současníky - teologickými či filosofickými kolegy - a nestandardně hodnotí ruskou revoluci.

Poslední dílo Nikolaje Berďajeva z roku 1949. Autor v knize shrnuje své celoživotní úsilí o pravou křesťanskou filosofii založenou na myšlence svobody, ale též vyjadřuje své zklamání z poválečného duchovního vývoje Evropy a Ruska - z razantního nástupu marxismu, sekulárního existencialismu a Heideggerovy filosofie.

Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.

V knize se autor vyrovnává se svým hlavním inspiračním zdrojem, Dostojevským, kterého nechápe jen jako literáta, nýbrž také jako hlubokého filosofa.

Velká analýza tolik věčně omílané Ruské duše. Velká analýza charakteru a idei ruského národa v čase 1. sv. války, která neznamená pro Berďajeva jen boj zbraní, ale také možný "boj" s německým vlivem a nátlakem, který tuto duši tolik překroutil a odcizil jí samotné. Velká analýza smýšlení nejen ruské inteligence, ale vůbec celého národa na přelomu století. Může ona Rus konečně naplnit své velké poslání? A může ho naplnit opravdově v křesťanském duchu? Celou esejí se táhne tato tolik typická ruská otázka mesianismu, leč pravého mesianismu. Křesťanského, ne judaistického! Nebo Rus projde VELKOU TRAGÉDIÍ? Berďajev sice doufal v opak, však dějiny dostávají hlavní slovo. Doporučuji přečíst mimo jiné i pro pochopení následných ruských dějin. Tragických dějin.... celý text

Sborník článků o ruské inteligenci. Vyšel v Rusku roku 1909 jako soubor článků nejvýznamnějších představitelů ruského myšlení té doby. Pod redakcí literárního historika a publicisty M. Geršenzona do sborníku přispěli filosofové N. Berďajev, S. Bulgakov a S. Frank, politický myslitel a aktivista P. Struve, právník B. Kisťakovskij a publicista A. Izgojev. Věchi byly jakýmsi manifestem, který vycházel ze zkušenosti první ruské revoluce a varoval před zahráváním si s revolučními idejemi. Autoři upozorňovali, že pokud nebudou představy prorevolučně naladěné ruské společnosti zásadně revidovány ve prospěch duchovních hodnot, může Rusko očekávat tragédii. Toto varování, vyslovené osm let před Říjnovou revolucí, se bohužel ukázalo jako prorocké.

Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se zde staví k tradiční dogmatické teologii, jednostrannému západnímu racionalismu i módnímu spiritualismu a usiluje o nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. Roku 1933 obdržel za toto dílo cenu Francouzské akademie. V prvním díle se vyrovnává s novověkou emancipací člověka, zvláště v jejích problematických rysech: masovosti a průměrnosti. Proti tomu se snaží postavit koncept duchovního aristokratismu - křesťanství obnoveného autentickou mystickou zkušeností. Druhý díl přináší hlubší úvahy o základních křesťanských dogmatech, Boholidství a Trojici, zabývá se významem panenskosti a nauky o Sofii jako náležitým doplněním trojičního učení a zhodnocuje lidskou tvorbu v dějinách, především umění, jako pokračování díla stvoření.

Stěžejní dílo ruského náboženského filosofa emigrantské éry. Rozděleno do 14 dopisů, adresovaných ruským revolucionářům.

Podnázev: Pokus o filosofii člověka a jeho osudu Rozbor vztahu člověka, lidských pudů, přírody a Boha v rámci vývoje lidských dějin.

Tři Berďajevovy eseje, které tvoří svazek Nový středověk, patří mezi nejproslulejší díla tohoto autora. Byly napsány v první polovině dvacátých let v Berlíně pod dojmem ještě živých drastických zkušeností první světové války, bolševické revoluce a občanské války. Jsou výrazem potřeby vzdělaného a věřícího člověka vyrovnat se s pádem staré kultury a tradičních hodnot.