Nikolaj Alexandrovič Berďajev Knihy

Poutavé životní sdělení, v podzimu života, známého ruského filosofa-emigranta. Vypořádává se se svými současníky - teologickými či filosofickými kolegy - a nestandardně hodnotí ruskou revoluci.

Poslední dílo Nikolaje Berďajeva z roku 1949. Autor v knize shrnuje své celoživotní úsilí o pravou křesťanskou filosofii založenou na myšlence svobody, ale též vyjadřuje své zklamání z poválečného duchovního vývoje Evropy a Ruska - z razantního nástupu marxismu, sekulárního existencialismu a Heideggerovy filosofie.

Nad textem F. M. Dostojevského. Legenda o Velkém inkvizitorovi z románu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi vyprovokovala celou řadu reakcí největších ruských myslitelů minulého a našeho století. Kniha je výběrem po generace trvající diskuse o smyslu svobody a víry moderního člověka.

V knize se autor vyrovnává se svým hlavním inspiračním zdrojem, Dostojevským, kterého nechápe jen jako literáta, nýbrž také jako hlubokého filosofa.

Velká analýza tolik věčně omílané Ruské duše. Velká analýza charakteru a idei ruského národa v čase 1. sv. války, která neznamená pro Berďajeva jen boj zbraní, ale také možný "boj" s německým vlivem a nátlakem, který tuto duši tolik překroutil a odcizil jí samotné. Velká analýza smýšlení nejen ruské inteligence, ale vůbec celého národa na přelomu století. Může ona Rus konečně naplnit své velké poslání? A může ho naplnit opravdově v křesťanském duchu? Celou esejí se táhne tato tolik typická ruská otázka mesianismu, leč pravého mesianismu. Křesťanského, ne judaistického! Nebo Rus projde VELKOU TRAGÉDIÍ? Berďajev sice doufal v opak, však dějiny dostávají hlavní slovo. Doporučuji přečíst mimo jiné i pro pochopení následných ruských dějin. Tragických dějin.... celý text

Sborník článků o ruské inteligenci. Vyšel v Rusku roku 1909 jako soubor článků nejvýznamnějších představitelů ruského myšlení té doby. Pod redakcí literárního historika a publicisty M. Geršenzona do sborníku přispěli filosofové N. Berďajev, S. Bulgakov a S. Frank, politický myslitel a aktivista P. Struve, právník B. Kisťakovskij a publicista A. Izgojev. Věchi byly jakýmsi manifestem, který vycházel ze zkušenosti první ruské revoluce a varoval před zahráváním si s revolučními idejemi. Autoři upozorňovali, že pokud nebudou představy prorevolučně naladěné ruské společnosti zásadně revidovány ve prospěch duchovních hodnot, může Rusko očekávat tragédii. Toto varování, vyslovené osm let před Říjnovou revolucí, se bohužel ukázalo jako prorocké.

Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se zde staví k tradiční dogmatické teologii, jednostrannému západnímu racionalismu i módnímu spiritualismu a usiluje o nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. Roku 1933 obdržel za toto dílo cenu Francouzské akademie. V prvním díle se vyrovnává s novověkou emancipací člověka, zvláště v jejích problematických rysech: masovosti a průměrnosti. Proti tomu se snaží postavit koncept duchovního aristokratismu - křesťanství obnoveného autentickou mystickou zkušeností. Druhý díl přináší hlubší úvahy o základních křesťanských dogmatech, Boholidství a Trojici, zabývá se významem panenskosti a nauky o Sofii jako náležitým doplněním trojičního učení a zhodnocuje lidskou tvorbu v dějinách, především umění, jako pokračování díla stvoření.

Stěžejní dílo ruského náboženského filosofa emigrantské éry. Rozděleno do 14 dopisů, adresovaných ruským revolucionářům.

Podnázev: Pokus o filosofii člověka a jeho osudu Rozbor vztahu člověka, lidských pudů, přírody a Boha v rámci vývoje lidských dějin.

Tři Berďajevovy eseje, které tvoří svazek Nový středověk, patří mezi nejproslulejší díla tohoto autora. Byly napsány v první polovině dvacátých let v Berlíně pod dojmem ještě živých drastických zkušeností první světové války, bolševické revoluce a občanské války. Jsou výrazem potřeby vzdělaného a věřícího člověka vyrovnat se s pádem staré kultury a tradičních hodnot.

Podtitul: Apologie a problematika křesťanství Filosofie svobodného ducha je prvním větším systematickým dílem N. A. Berďajeva v emigraci shrnujícím všechna základní témata jeho dosavadního myšlení, jež pokrývají oblast metafyziky, filosofie dějin a náboženství. Kriticky se zde staví k tradiční dogmatické teologii, jednostrannému západnímu racionalismu i módnímu spiritualismu a usiluje o nový hlubší pohled na křesťanskou tradici. Roku 1933 obdržel za toto dílo cenu Francouzské akademie. V prvním díle se vyrovnává s novověkou emancipací člověka, zvláště v jejích problematických rysech: masovosti a průměrnosti. Proti tomu se snaží postavit koncept duchovního aristokratismu - křesťanství obnoveného autentickou mystickou zkušeností. Druhý díl přináší hlubší úvahy o základních křesťanských dogmatech, Boholidství a Trojici, zabývá se významem panenskosti a nauky o Sofii jako náležitým doplněním trojičního učení a zhodnocuje lidskou tvorbu v dějinách, především umění, jako pokračování díla stvoření.

Fragmenty z knihy Smysl dějin. Rozbor vztahu člověka, lidských pudů, přírody a Boha v rámci vývoje lidských dějin.

Autor nalézá vlastní smysl křesťanství - utváření svobodné tvůrčí osobnosti - v odporu vůči všem silám zotročujícím člověka (přírodě, společnosti, egoismu, ale i válce, revoluci a náboženství).

Význačný filozof interpretuje vývoj klíčových koncepcí ruských duchovních dějin 19. a 20. století. Shrnutí nejvlivnějších ruských myšlenkových koncepcí. Od sporů mezi slavjanofily a zapadniky přes výklad střetu jedince se světovou harmonií (např. Bělinskij, Dostojevskij, Lermontov), vliv humanistických principů v ruském prostředí (Solovjov, Rozanov, Leonťjev), filozofické koncepce zdůrazňující sociální aspekty (Bělinskij, Černyševskij, Gercen, Plechanov). Dále filozofické systémy akcentující "obranu kultury" (L.N.Tolstoj), ale i anarchistické koncepce (Bakunin, Kropotkin), náboženské proudy (Chomjakov, Solovjov), eschatologická pojetí (Fjodorov, Rozanov) až po marxismus počátku 20.století. Předchůdce filozofie existence rekapituluje směřování ruského duchovního prostředí v průběhu celého 19. a na počátku 20. století.

Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska a ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu. Tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Nikolaj Berďajev napsal své eseje o ruském komunismu okolo poloviny třicátých let 20. století. Kniha vyšla poprvé anglicky v roce 1937, pak následovaly překlady do dalších západních jazyků, ruský originál byl publikován v Paříži teprve roku 1955. Berďajevova práce neztrácí svou aktuálnost a dnešní čtenář si díky ní jasně uvědomí, že konstantními rysy ruského myšlení jsou fanatismus a asketismus, hluboký nihilismus, revolucionářství, dogmatický kult lidu a sen o jeho domnělém osvobození.

Nikolai Berdyaev explores the transition from an atheistic worldview to a spiritual era at the dawn of the twentieth century. His philosophy emphasizes the pursuit of authentic life and deeper existence in connection with the divine. Berdyaev advocates for replacing worldly concerns with a focus on the kingdom of God, encouraging individuals to access their divine creative powers. He believes that humanity's mission is to collaborate with God in the ongoing creation of the world, highlighting a transformative approach to existence.

Nikolai Berdyaev explores the transition from an atheistic worldview to a spiritually enriched perspective at the dawn of the twentieth century. He emphasizes the pursuit of authentic existence through a deep connection with the divine, advocating for a life that transcends rationality. Berdyaev's philosophy encourages individuals to embrace their divine creative powers, positioning humanity as collaborators with God in the ongoing act of creation. His work reflects a commitment to transforming the material world into a realm that aligns with spiritual values.

Nikolai Berdyaev explores the transition from an atheistic worldview to a spiritual awakening at the dawn of the twentieth century. He emphasizes the importance of authentic existence and a deeper connection with the divine, advocating for a shift from earthly concerns to a focus on the kingdom of God. Berdyaev believes in harnessing our divine creative powers as part of our true nature, urging individuals to collaborate with God in the ongoing act of creation. His philosophy challenges conventional rationality, aiming for a transformative spiritual experience.

Nikolai Berdyaev explores the transition from atheistic and positivistic worldviews to a new spiritual era at the dawn of the twentieth century. His philosophy emphasizes authentic existence and a deep connection with the divine, urging individuals to transcend the material realm. Berdyaev advocates for a collaborative relationship with God, encouraging people to engage with their divine creative powers. His work reflects a profound commitment to fostering a spiritual kingdom that aligns with divine intentions, both personally and publicly.

Nikolai Berdyaev's philosophy marks a transition from a secular worldview to one that embraces spirituality and divine connection. He emphasizes the pursuit of authentic existence, urging individuals to engage with profound aspects of life that resonate with the divine. Berdyaev advocates for a transformative mission where humanity collaborates with God in the ongoing creation of the world, challenging readers to explore their inherent divine creative powers and shift focus from worldly concerns to spiritual fulfillment.

Nicholas Berdyaev's 1911 work explores profound themes of freedom, individuality, and creativity, reflecting his early philosophical development. This first English translation compiles previously published journal articles alongside original chapters, providing insights into his thought process during a pivotal period. The text also highlights Berdyaev's engagement with lesser-known thinkers, enhancing his exploration of spirituality. Notably, the appended article "A Refined Thebaid (The Religious Drama of Huysmans)" plays a crucial role in understanding his philosophical framework.

Nikolai Berdyaev articulates a vision for the early twentieth century as a transformative period, moving beyond atheism and positivism towards a spiritual awakening. His philosophy emphasizes authentic existence and a deep connection with the divine, advocating for a shift from worldly concerns to a focus on the kingdom of God. Berdyaev encourages individuals to harness their inherent divine creative powers, positioning humanity as collaborators in God's ongoing creation of the world. His work blends personal conviction with philosophical exploration, aiming for a profound spiritual renewal.

Nikolai Berdyaev, a prominent Russian philosopher, posits that the early twentieth century heralds a transformation from an atheistic worldview to a spiritual awakening. His philosophy emphasizes authentic existence and a deep connection with the divine, urging individuals to transcend worldly concerns in favor of spiritual collaboration with God. Berdyaev advocates for recognizing and harnessing the divine creative powers inherent in human nature, suggesting that humanity's true mission is to participate actively in the ongoing creation of the world.

Nikolai Berdyaev, a prominent Russian philosopher, envisions a transformative shift from atheism and positivism to a spiritual awakening at the dawn of the twentieth century. His philosophy emphasizes authentic existence and the pursuit of a deeper connection with the divine. Berdyaev advocates for replacing worldly concerns with divine purpose, urging individuals to harness their inherent creative powers. He posits that humanity's mission is to collaborate with God in the ongoing act of creation, fostering a profound spiritual engagement with the world.

Nikolai Berdyaev presents a philosophical vision for the dawn of the twentieth century, advocating for a transition from atheism and positivism to a renewed spiritual existence. He emphasizes the importance of connecting with the divine and living authentically, urging individuals to recognize their true nature as collaborators with God in the ongoing act of creation. Berdyaev's work combines personal and public endeavors aimed at fostering a spiritual kingdom that transcends the material world, highlighting the potential for divine creative powers within each person.

Kniha Duch a realita sa venuje uplatneniu základnej myšlienky Berďajevovej filozofie o nadradenosti ducha nad hmotou a potrebe rozvíjať ho vo všetkých oblastiach každodenného života. Jedno zo základných diel religionistiky dvadsiateho storočia.

Человек становится личностью, когда он найдет незыблемые основания для своего «самостояния» в трагическом потоке времени, — такова главная тема предлагаемого сборника работ выдающегося мыслителя конца XIX — первой половины XX века Н. А. Бердяева. В сборник включены работа «Самопознание. Опыт философской автобиографии», статья «проблема человека» и глава «Конец Ренессанса и кризис гуманизма» из книги «Смысл истории».