Věra Kubíčková

Zájem o Orient ji po válce přivedl na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde byli jejími učiteli J. Rypka a F. Tauer, v oboru dějin umění Jan Květ. V roce 1951 získala titul PhDr.

Po krátkém působení v knihovně katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nastoupila roku 1952 jako vědecká pracovnice do Orientálního ústavu, který se o rok později stal součástí nově založené Československé akademie věd. V roce 1960 začala působit jako externí pedagog pro obor perské literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Roku 1972 musela Orientální ústav opustit; pokračovala řadu let ve spolupráci s Náprstkovým muzeem, později s orientálním oddělením Národní galerie, kde uplatnila své široké znalosti v oboru islámského umění.

Publikovala řadu vědeckých i populárních statí na téma perské klasické poezie a zejména pak moderní perské prózy. Vydala též řadu knižních i časopiseckých překladů, je autorkou mnoha hesel do různých literárních slovníků a encyklopedií.

Další jména: Věra Kubíčková-Stivínová (varianta jména), Věra Stivínová (po sňatku).