Jan Kalivoda Pořadí knih

Kniha prof. Jiřího Slámy Karel IV. a jeho svatováclavská legenda vznikla s ideou díků Karlu IV. v období příprav na 700. výročí narození Otce vlasti; zahrnuje jedinečnou synopsi života Karla IV., který je dovršitelem středověké svatováclavské tradice, v níž představuje sv. Václava jako věčného panovníka Českého království. Nad jeho legendou pisatel vstupuje do diskuse o autorství, stáří a významu jednotlivých svatováclavských legend od 10. století a vyzvedává význam rozšíření Karlovy legendy do světského prostředí. Samotnou Karlovu legendu v bilingvní podobě s novým překladem PhDr. Jana Kalivody z latinského středověkého originálu do češtiny doprovodil autor důležitými poznámkami s připomínkou výsledků moderního bádání. Publikovaná práce ze závěru života pana prof. Jiřího Slámy je bez nadsázky jeho nadčasovým odkazem do našich dnešních dnů při hledání naší národní, duchovní a kulturní, společenské identity.

Latinská vzdělanost a písemnictví významně spoluutvářely podstatu evropské vzdělanosti.. Literatura psaná latinsky nezanikla s pádem římské říše, ale rozvíjela se dál v duchovním prostředí klášterů a později ve vzdělaneckém prostředí univerzit. Odtud se šířila do světských kruhů a prosakovala do jazyků evropských národů,aby plodně ovlivnila vznik jejich národních literatur až do novověku.

Tato kniha je učebnicí latiny zcela jiného typu, než jaké byly dosud nabízeny na českém nebo zahraničním trhu. Nepostupuje tradiční metodou stručných definic a výčtů výjimek s následujícím obsáhlým procvičováním vyložené látky. Naopak - vysvětluje jednotlivé latinské gramatické jevy výkladem, který má být čten souvisle, bez memorování jednotlivých pasáží. Každý úsek textu je pro příklad doprovozen některým latinským rčením nebo výrokem, který je v kulturní historii Evropy známý a po staletí často opakovaný. Učebnice svému čtenáři (neboť chce mít čtenáře, nikoli studenty) rozborem těchto příkladů umožní, aby si osvojil latinskou gramatiku a zároveň beze zbytku pochopil strukturu některých z nejznámějších vět evropských dějin v jejich původním jazyku. Jsou vysvětleny, i když ovšem stručně, i nejsložitější části latinské mluvnice a jejich případné další studium v podrobnějších učebnicích latiny tak bude pro čtenáře této publikace mnohem snazší. Učebnice rovněž obsahuje latinsko-český slovník základní latinské slovní zásoby, přehledný souhrn latinského tvarosloví, shrnutí několika nejdůležitějších jevů latinské syntaxe a index v textu využitých latinských rčení a živých slov. Čtenář publikace tak v ní může hledat informaci i k jednotlivým latinským výrokům, které právě potřebuje přeložit nebo v komunikaci aktivně využít.

Casparus Binsfeldius: Chronologia Mariae Castri / Kašpar z Binsfeldu: Dějiny Hradu Mariina. Kronika kartuziánských klášterů ve Štípě a ve Valdicích (1614-1647) Edice a komentovaný překlad kronika Kašpara z Bisfeldu, klíčového pramene k poznání dějin a stavby obou Valdštejnových kartuziánských klášterů.

Tato kniha je učebnicí latiny zcela jiného typu, než jaké byly dosud nabízeny na českém nebo zahraničním trhu. Nepostupuje tradiční metodou stručných definic a výčtů výjimek s následujícím obsáhlým procvičováním vyložené látky. Naopak - vysvětluje jednotlivé latinské gramatické jevy výkladem, který má být čten souvisle, bez memorování jednotlivých pasáží. Každý úsek textu je pro příklad doprovozen některým latinským rčením nebo výrokem, který je v kulturní historii Evropy známý a po staletí často opakovaný. Učebnice svému čtenáři (neboť chce mít čtenáře, nikoli studenty) rozborem těchto příkladů umožní, aby si osvojil latinskou gramatiku a zároveň beze zbytku pochopil strukturu některých z nejznámějších vět evropských dějin v jejich původním jazyku. Jsou vysvětleny, i když ovšem stručně, i nejsložitější části latinské mluvnice a jejich případné další studium v podrobnějších učebnicích latiny tak bude pro čtenáře této publikace mnohem snazší. Učebnice rovněž obsahuje latinsko-český slovník základní latinské slovní zásoby, přehledný souhrn latinského tvarosloví, shrnutí několika nejdůležitějších jevů latinské syntaxe a index v textu využitých latinských rčení a živých slov. Čtenář publikace tak v ní může hledat informaci i k jednotlivým latinským výrokům, které právě potřebuje přeložit nebo v komunikaci aktivně využít.

Latinsko-české vydání základní středověké encyklopedie vědění, zahrnující témata od svobodných umění přes antropologii a přírodovědu až po theologii. První dvě knihy pojednávají o svobodných uměních.

Studie edičně připravil, latinské a německé texty přeložil, úvod a komentář napsal Jan Kalivoda ; doslov Josef Zumr, Josef Válka.

Autor líčí tažení Alexandra Makedonského proti Perské říši, její zničení a dlouholeté boje makedonské armády v krajinách, o kterých byly do Alexandrovy doby v Řecku známy jen legendy. Popisované tažení začalo roku 334 a skončilo Alexandrovou smrtí 323 př. n. l.

Obě drobná dílka římského politika a dějepisce z konce republiky kreslí výstižně dvě důležitá údobí z dějin starého Říma. Ve spisku "Katilinovo spiknutí" se Sallustius snaží ospravedlnit Caesarovu politiku a zároveň polemizuje s Ciceronem, který ve svých řečích líčíval Katilinovysnahy o svržení vlády jakožto hrůzostrašné nebezpečí hrozící celému římskému státu. V barvitém, přímo dobrodružném vyprávění "Války s Jugurthou" prožíváme s římskými kolonizátory urputné boje o znovunabytí svrchovanosti nad severoafrickou provincií Numidií, prostírající se na území dnešního Alžírska. Římští politikové a vojevůdci i afričtí králové jsou zde vykresleni v celé své proradnosti, úplatnosti a zbabělství a jen vzácně se mezi nimi vyskytne pevný a čestný charakter. Příhody z dobývání bohatých měst, osamělých oáz v liduprázdné poušti, ze ztékání nepřístupných skalních pevností i zajímavé subjektivní úvahy, jimiž autor komentuje soudobé politické události, činí ze Sallustiova díla poutavou a poučnou četbu i pro ty, kdo neznají blíže římské dějiny.

Vzorem pro koncepci životního díla, vycházejícího v českém překladu pod názvem Poslední zápas Byzance, byli Chalkokondylovi mistři řeckého dějepisu Hérodotos a Thukydides. Jeho záběr soudobých dějin je však mnohem širší než u Chalkokondylových předchůdců: nelíčí jen osudy Konstantinopole, nýbrž celého tehdejšího známého světa. Jeho údaje o Turcích čerpají přímo z tureckých pramenů a jsou vysoce hodnověrné. Najdeme tu však vedle líčení vývoje Uher, Srbska a Bulharska i údaje o západoevropských státech — Anglii, Francii a Německu, ovšem méně hodnověrné než informace o Turcích, a co nás zaujme nejvíce, i zajímavou zmínku o Čechách, Praze a husitském hnutí, byť naivně zkreslenou.