Závěrečný svazek Souborného díla Vladimíra Skaličky, prvního profesora obecného jazykozpytu a zakladatele oboru ugrofinských jazyků na FF UK, ale i významného bohemisty a slavisty. V roce 2004 vyšly první dva díly, obsahující sebrané Skaličkovy práce z let 1931?1963. Třetí svazek obsahuje texty z let 1964?1994 a kompletní Skaličkovu bibliografii.
Druhá část Souborného díla předního českého lingvisty Vladimíra Skaličky zahrnuje studie vzniklé v letech 1951–1963. Souhrn statí a článků, původně uveřejněných většinou v odborných časopisech a sbornících, zachycuje široké spektrum témat z obecné i vývojové jazykovědy; zvláštní pozornost autor věnuje typologii jazyků, nechybí však ani gramatické příspěvky a čtenář zde nalezne např. také články věnované lingvistickému přínosu J. A. Komenského. Přestože jsou některé studie nutně poznamenané dobou, v níž vznikly, jejich odborná hodnota a přínos pro lingvistiku jsou nezpochybnitelné a mají co říct i dnešnímu zájemci o jazyk a jazykovědu
Ediční kolektiv pod vedením Františka Čermáka připravil k vydání tři svazky obsahující celoživotní dílo Vladimíra Skaličky, profesora obecného jazykozpytu na FF UK a zakladatele oboru ugrofinských jazyků, ale i významného bohemisty a slavisty a znalce mnoha dalších jazyků. V roce 2004 vychází první díl, obsahující sebrané Skaličkovy práce z let 1931-1950, následovat bude díl druhý, v němž čtenář najde texty z let 1951-1963. Třetí svazek bude obsahovat texty z let 1964-1994 a kompletní Skaličkovu bibliografii.
Deset příspěvků k problematice vývoje jazyka rozebírá otázky primitivních jazyků, závislosti diferenciace a integrace dialektů na společenském řádu, jazykových změn a jejich příčin, zákonitosti vývoje, náhody v jazyce, fonologické redukce, konkrétnosti a abstraktnosti při tvoření slov,základních a zvláštních fonémů a typologie slovanských jazyků.
Román ve kterém autor umělecky vyjádřil svou teorii o nespoutanosti lidských citů a vášní.
Waltariho sice proslavily především romány těžící ze světové historie (Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Nepřátelé lidstva), ale jednou z jeho umělecky nejprůkaznějších knih je psychologicky laděná novela Cizinec přichází, z r. 1937. O jejích kvalitách svědčí i to, že se českého vydání dočkala již v r. 1941. Nyní vychází v novém, moderním překladu. Zavádí nás na finský venkov, do míst, kde těsné spojení lidských povah s drsnou přírodou dává ožít zasutým vášním a dramatům. Perem mistra se z "prostého" příběhu o manželském trojúhelníku stává velkolepé vyprávění o slabosti a síle, o schopnosti vzepřít se osudu, o probuzení přírody, lásky a plodnosti, třebaže mládí je už pryč a v dálce číhá hrozba podzimu, tma, katastrofa či smrt... Přeložil Jan Petr Velkoborský. Váz., 240 stran, 12,5 x 20 cm... celý text