Kdo by neznal film Emanuela, který v prvních letech svobody po Sametové revoluci přitáhl do kin, do té doby erotikou téměř nepoznamenaných, davy diváků? Film byl natočen podle knihy, která v šedesátých letech dvacátého století vyvolala ve Francii skandál a dnes se řadí ke klasickým dílům erotické literatury. Text knihy připomíná autobiografii. Mladá žena Emanuela líčí své zkušenosti. Je jí dvacet let, když přijede do Bangkoku za svým manželem, který tam pracuje jako inženýr. V evropské i americké společnosti v Bangkoku naváže četné milostné vztahy s osobami obého pohlaví, aniž přitom zanedbává domorodce. A tyto vztahy se neomezují pouze na dvě osoby. Až potud je to banální historie. Méně banální však je, že Emanuela, když toto o sobě vypráví, ukazuje cestu, kterou prošla za stále větší a větší rozkoší pod vedením italského průvodce jménem Mario, líčí překážky, které musela překonat, aby od vrozené sexuality dospěla k hlubšímu vědomému a metafyzickému postoji (termín metafyzický zde není přeháněním). Podle nejlepších pravidel tohoto žánru je tudíž tento autobiografický román současně i „románem o zaučování“.
