Leonardo Sciascia Knihy

Italský spisovatel zachytil na pozadí detektivního příběhu morální profil společnosti v malém městě na Sicílii. Vraždy dvou vážených občanů v městečku se ujímá na svou pěst profesor na gymnasiu...

Svazek obsahuje dva romány (Egyptská rada, 1963; Todo modo, 1974), v nichž autor analyzuje společnost rodné Sicílie. První, zpracovávající autentickou historii z konce 18. století, se rozvíjí kolem bezcenného arabského kodexu, vydávaného za sbírku důležitých listin z normanské doby. Druhý román, tentokrát odehrávající se v současnosti, vypráví o podivných duchovních cvičeních kněze-kapitalisty.

Dvě povídky soudobého italského spisovatele. Obě se odehrávají na Sicílii v dobách rychle se měnící politické situace, první (Vzácní hosté, 1958) v bouřlivých letech 1848–⁠1860 a druhá (Tetička z Ameriky, 1958) na konci druhé světové války a těsně po ní. Výsměchem stíhají politické a názorové chameleonství a vypočítavé chytračení, ať už jsou zobecněny v požitkářském baronovi anebo ke všemu ochotnému fašistovi.

Místy detektivními rysy značený příběh ze současné Sicílie, kde mafie, násilnická organizace ve službách kapitalismu a reakce, všemi silami brzdí pokrok. Vyšetřováním dvou vražd na sicilské vesnici se odhalí nejen metody a způsoby banditské činnosti mafie, ale i její spojení s nejvyššími místy, neboť stopy vedou až k členu vlády.

Román Candido (1977) se svým titulem prezentuje jako remake Voltairova románu z roku 1759 Candide aneb o optimismu. Leonardo Sciascia tu reprízuje slavnou Voltairovu postavu: prosťáčka Candida, „divocha“ plného idealistické důvěry v náš svět jako „nejlepší z možných světů“ – důvěry, jež se v konfrontaci se skutečností postupně rozkládá.Candido, Sicilan jako Sciascia, a tedy dítě velmi specifické kulturní zóny se specifickým morálním kodexem a specifickými vzorci chování, prochází v této travestii třemi desetiletími italského poválečného vývoje a zažívá podobně jako Voltairův hrdina nekonečnou sérii rozčarování. Vyústění této pouti však není tragické: Sciasciův Candido se v závěru románu distancuje od všech ideologických mýtů a napříště se hodlá nechat unášet iracionalitou životního pohybu – tím, čemu staří Řekové říkali bios a eros – a být ve svém metafyzickém sobectví prostě šťastný.

Geniální jaderný fyzik z Fermiho týmu, dvaatřicetiletý Ettore Majorana záhadně zmizel vpředvečer druhé světové války. Brilantní esej-příběh proslulého italského spisovatele o této události je pokusem dokumentárně rekonstruovat drama předcházející Majoranovu zmizení, které nebylo dodnes uspokojivě vysvětleno. Je navíc také strhující literaturou s detektivní zápletkou, již se L. Sciascia s vlastní pozoruhodnou invencí pokouší rozplést. Svou morální naléhavostí pak Sciasciova esej může připomenout protiválečné prózy a dramata Karla Čapka.

Autor je významný taliansky prozaik, esejista a románopisec, ktorý sa v poslednom období venuje aj detektívnemu žánru. Spočiatku čerpal námety z prostredia mafie, neskôr sa zameral na zločin predstaviteľov štátu, v ktorom sa ideológia zredukovala na politiku prázdnych pojmov pri delení koláča, ktorý si privlastnila moc. V románe Súvislosti po zavraždení prokurátora Vargu sa inšpektor Rogas púšťa po stope, ktorá nevedie k cieľu, ale ako pribúdajú vraždy sudcov, začína rozmotávať klbko indícií, ktoré ho zavedú k najvyšším predstaviteľom štátnej moci, k ministrom, predsedovi najvyššieho súdu i do politických strán. Autor v poznámke prízvukuje, že hoci ho inšpirovala udalosť z čiernej kroniky, dej sa odohráva v imaginárnej krajine. Hovorí o takých chúlostivých mocenských záležitostiach, že sa neodváži priamo menovať Taliansko.

Zbierka poviedok z pera talianskeho znalca Sicílie a Sicílčanov More vínovej farby (1973; Dlhá cesta, More vínovej farby, Skúška, Džuffa, Filológia, Spoločenská hra, Otázka svedomia, Apokryfy o prípade Crowley, Wester á la cosa nostra, Proces, Eufrosina) a novela Todo modo (1974).

Významný taliansky prozaik, sicílsky rodák Leonardo Sciascia (1921) svojím doterajším dielom vzbudil veľký čitateľský ohlas nielen v Taliansku, ale aj v cudzine. Jeho romány a poviedky, zväčša čerpajúce námety zo Sicílie, sa prekladajú do mnohých jazykov. Ani slovenskému čitateľovi nie jeneznámy: spomeňme detektívny román Todo modo (1974), ktorý vyšiel spolu s výberom svojráznych poviedok pod názvom More vínovej farby. Divácky príťažlivé sú aj filmové verzie Sciasciových románov Deň sovy a Ctihodné mŕtvoly. Detektívne ladené prózy, ktoré vám predkladáme — Každému, čo jeho je (1964) a Deň sovy (1961), patria k tomu najlepšiemu, čo Sciascia napísal. Aj tu — ako v celom diele — rozvíja na malej ploche dramatické príbehy, v ktorých nemilosrdne odhaľuje metódy maskovania tých najväčších zločinov, skorumpovanú políciu a celú právnu džungľu. Hrdinovia príbehov, osamelí obhajcovia spravodlivosti profesor Laurana a odvážny kapitán karabinierov Bellodi majú pátranie po motívoch reťaze vrážd sťažené práve preto, že tajné nitky a spletité zákruty vedú do najvyšších kruhov... Leonardo Sciascia majstrovsky rozohráva detektívnu zápletku, pričom nešetrí komikou a iróniou. Predstavuje nám pestrú paletu svojráznych sicílskych typov, od ustráchaných bedárov po pohlavárov mafie, ktorá už celé desaťročia bašuje na tomto ostrove.