Bohumil Mužík Knihy

Zločin a trest (1866) je první v řadě velkých románů F. M. Dostojevského, velkého slovesného tvůrce, jehož dílo dalo moderní literatuře impulsy živé dodnes. V příběhu Raskolnikova, člověka dohnanéhostrádáním a bezvýchodností až k vraždě, pro kterou si zdánlivě nachází ospravedlnění ve vlastní nadčlověčské teorii, je s ohromnou uměleckou silou vylíčen život velkoměstské chudiny, chmurné ovzduší petrohradských činžáků, schodišť, přeplněných bytů, tržišť, krčem a pivnic, utvářející charaktery lidí utištěných nespravedlivým společenským řádem. Zločin a trest je napínavý kriminální román, v němž je celý děj a celé napětí přeneseno do duše hrdiny, vraha Raskolnikova. Není to román o tom, jak byl zločin spáchán a jak byl vypátrán jeho pachatel, nýbrž o tom, jak vůbec mohl být spáchán a jak vrah zabil především člověka v sobě. Román Zločin a trest zůstává a zůstane jedním z nejsilnějších výkřiků lidskosti, dožadující se spravedlnosti pro malé a utlačované a burcující k odstranění sociálních křivd a zlořádů, z nichž se nakonec rodí nejen vraždy a zločiny jednotlivců, nýbrž i hromadné zločiny proti lidskosti.

Dvousvazkové vydání. Děj se odehrává v Petrohradě ve druhé polovině 19. století. Hlavní hrdina student Rodion Romanovič Raskolnikov je velmi chudý a právě z nedostatku peněz je nucen odejít ze studií. Rodion žije v zatuchlém pronajatém pokoji, nemá peníze, hladoví, ale přesto nemá zájem si najít nějakou poctivou práci. Jako jediné mu stále ještě zbyl přítel Razumichin, se kterým kdysi studoval na univerzitě. Aby dokončil školu, chce se jeho sestra provdat za bezcharakterního boháče Lužina. Rodion je zásadně proti a sestře sňatek rozmluví. Rodinu napadají hrůzné myšlenky jak lehce přijít k penězům.

V této rozsáhlé epopeji, jejíž rámec tvoří válka s Napoleonem, jeho tažení do Ruska, požár Moskvy a bitvy u Slavkova i Borodina, nevytvořil Tolstoj jen válečný román nebo pouze román historický, ale syntetický román času a prostoru podávající souhrnný obraz ruské společnosti.

Nejméně známé a nejméně překládané dílo A. P. Čechova přineslo záhy po svém zveřejnění nemálo otazníků. Je to parodie na oblíbené dobové romány, nebo nezralá próza začínajícího autora? Teprve počtvrté (a v novém moderním překladu dr. Z. Tomáše) zde před českým čtenářem ožívají postavy tohoto nevšedního díla. Příběh Olgy, polovičního sirotka s šíleným otcem, ďábelským vyšetřujícím soudcem, poživačným alkoholikem se šlechtickým titulem a dalšími jednoznačnými narážkami na výzbroj pokleslé literatury, lze však v Čechovově podání současně chápat i jako příběh o křehkosti lásky, o pádu provázejícím každý pokus kupčit s ní. Jeho melodramatičnost ještě umocňují nevšední dřevoryty Zdeňka Mézla, který se tak zasloužil o to, že Drama na lovu se poprvé dostává k českým čtenářům s osobitým výtvarným doprovodem.... celý text

V románu „Silná jako smrt" prožívá hrdina v pozdním věku ještě jednou vášnivou lásku, tentokrát k mladé dívce, dceři své milenky a nejlepší přítelkyně.

Druhá kniha řady Nové ruské knihovny. OSUDY a postavy z míru, války a revoluce, charakterisované tak životně, že se na nás Rusko z této knihy dívá jako z tisíce velkých očí. V těchto vzpomínkách, v nichž se umění Gorkého obrozuje a pročisťuje až k průzračné jasnosti, jest plno sympatie i humoru, kteréžto dvě vlastnosti vyznačují nejzralejší období tvorby u každého autora.