Jindřich Hořejší Knihy

Nově redigované vydání souboru stále svěžích básní zahrnuje epigramy, chronologicky uspořádané a rozdělené na původní a přeložené, básně politické i bojové. Vedle brixenských eposů je poprvé uvedena "První jenerální schůze Českého národního muzeum 1847" i fragment cyklu básní"O posledních věcech člověka", jejž chtěl Havlíček napsat v Brixenu na posílenou člověka, který přestal věřit v záhrobí a život věčný, a ukázka překladu Paní Twardowské. Závěrem shrnuje básně smíšené s náměty milostnými, osobními, rodinnými i literárními.

Románový triptych. Podle francouzské předlohy přeložil Miloš Hlávka (Škola žen, 1929) a Jindřich Hořejší (Robert, 1930; Jenovefa, 1936). Doslov napsal Miloš Hlávka.

Svazek zahrnuje všechnu knižně vydanou básníkovu tvorbu, tj. sbírku Hudba na náměstí, jejímž námětem je poezie sociálně revoluční, sbírku Korálový náhrdelník, obracející pozornost k ženě jako mužově společnici a spolutrpitelce v práci, a sbírku Den a noc s poezií proletářskou; připojena je též nedokončená skladba Návrat ztraceného syna, vydaná posmrtně v bibliofilské edici.

Paříž 1885: Georgese Duroye, bývalého vojáka a toho času zaměstnance na dráze, trápí nedostatek peněz, chudoba a bezmoc. Vše se mění ze dne na den, když mu kamarád z vojny dohodí místo v novinách – z nýmanda se stane uznávaný novinář. Díky známým pozná Duroy, přezdívaný Miláček,pár zazobanců z místní smetánky a získá svou první milenku, paní de Marelle. Vzápětí se však žení z ryzího kalkulu – nebere si tu, kterou miluje, ale bohatou vdovu po kamarádovi. Se svatbou si zvolí i nové, vznešenější jméno, s postavením a penězi vzrostou i nároky. Satirický román má skvělou atmosféru, která nás vrací do doby, kdy se společenská smetánka vozila v drožkách a z venkovana se mohl stát lev salonů. Maupassant ve svém díle představuje sobeckého a sebestředného jedince, který touží po slávě, uznání, moci, penězích a úspěchu u žen. Miláček je nevyléčitelný sukničkář, prototyp průměrného člověka jdoucího přes mrtvoly.

Sigmar, první císař, je bůh mezi lidmi, vůdce, jakému není rovno a neporazitelný válečník. Když triumfálně zvítězil nad orky v Průsmyku černého ohně a zastavil invazi Chaosu do Middenheimu, pozná konečně Říše život v míru. Ale v rozlehlých pustinách Nehechary začíná vznikat nová říše. Nagaš, nejobávanější z nekromantů, je odhodlaný vyhlásit vládu nad Starým světem a zničit svou nezastavitelnou armádou jako ze zlého snu všechno živé. Legie jeho nepřirozených stvůr pochodují Říší a smetou všechno, co se jim postaví do cesty. Sigmar musí ochránit země živých před hordami oživených mrtvol a zabránit tomu, aby se Nagašova strašlivá vize o vládě nad světem naplnila. Kniha třetí trilogie o Sigmarovi.

Obsahuje dvě sbírky básní význačného českého lyrika, Hudbu na náměstí a Korálový náhrdelník. První vyznačuje revoluční odpor proti zlořádům kapitalismu, ve druhé převládá poezie milostná, básně o lásce chudých milenců.

Hra o dvou aktech a dvou meziaktích pracuje se známým mytologickým motivem Élektry, která s pomocí bratra Oresta, navrátivšího se z exilu, touží pomstít otce, krále Agamemóna, zavražděného královnou Klytaimnéstrou a jejím milencem Aigisthem. Látka, kterou si autor částečně vypůjčuje z Iliady a z her Aischyla, Sofokla a Eurípida, však u Giraudouxe získává nový rozměr a hloubku. Élektra jedná ve jménu spravedlnosti přísnější, než je ta božská, a předmětem její pomsty se stávají lidé s uvěřitelnými, snad poněkud povědomými chybami. Jméno titulní hrdinky je jménem mluvícím, znamenajícím světlo. Tak Élektra osvěcuje zločin své matky a strýce-otčíma. Hra úmyslně pracuje s anachronismy (např. veterinářova ordinace), aby ukázala nadčasovou podstatu tragické látky.

Kniha o genialitě. Resumé přeložil do jazyka francouzského spisovatel Jindřich Hořejší, do jazyka anglického PhDr. Karel Tříska.

Výbor z díla francouzského básníka z konce 19. a začátku 20. století, který proslul vášnivou obžalobou kapitalistického kořistnictví a drsnými zpěvy o osudu zdeptaných a vyvržených. Básně psané v nářečí pařížského proletariátu mistrovsky přeložil ve třicátých letech básník J.Hořejší.

Básnická sbírka, jež poprvé vyšla r. 1923. Verše v ní zařazené vznikly z rozmanitých inspiračních zdrojů: nového vztahu k ženě, která už není jen podněcovatelkou rozeplání smyslů, ale i dělnicí života; živým cítěním sociálním; upřímným zaujetím o rodícího se nového člověka v Rusku.

Výbor z díla francouzského básníka z konce 19. a začátku 20. století, který proslul vášnivou obžalobou kapitalistického kořistnictví a drsnými zpěvy o osudu zdeptaných a vyvržených. Básně psané v nářečí pařížského proletariátu mistrovsky přeložil ve třicátých letech básník J.Hořejší. Třetí vydání

První obsáhlý výbor z díla velkého ruského básníka zahrnuje přes sto lyrických básní (zastoupeny jsou jednotlivé cykly všech čtyř Knih lyriky), poemy "Dvanáct", "Skythové", "Oplata", lyrické drama "Panoptikum" a šest publicistických statí ("Lid a inteligence", "Živel a kultura", "Ironie" "Inteligence a revoluce", "Ruský dandysmus", "Katastrofa humanismu"). Úvodní studie sovětského historika V. Orlova, nastiňující básníkův literární a myšlenkový vývoj, ukazuje, jak Blokova básnická tvorba postupovala od individualismu k stále hlubšímu chápání objektivní skutečnosti, jak Blok, který vstoupil do literatury jako účastník hnutí symbolistů, nikdy však nesdílel úzce estétský názor buržoasní dekadence, promluvil nakonec ve Skythech a v Dvanácti jako "národní básník, jako hlasatel pravdy zrozené Velkou říjnovou revolucí". Z díla : Výbor / Alexander Blok ; Uspoř. Jaroslav Teichmann ; Z rus. orig. Sočinenija v odnom tome a Sobranije sočinenij, tom 1-12 přel. Jaroslav Teichmann, Bohumil Mathesius a Luděk Kubišta ; Předml. Vladimíra Orlova "Alexander Blok (Myšlenkový a literární vývoj)" přel. Ervína Moisejenková ; Jindřich Hořejší: In memoriam Alexandra Bloka, [úv. báseň] ; Pozn. sest. Jaroslav Teichmann a Helena Kubová

Výbor z překladů vynikajícího básníka obsahuje jeho mistrovské překlady děl četných básníků, z nichž nejednoho českému čtenáři první představil nebo nově osvětlil (Verhaeren, Rictus, Corbière, Apollinaire, Cros, Jarry, Vildrac, Duhamel, Romains, Cocteau, Eluard, Breton, Aragon, Desnos, Morgenstern aj.) a dramatiků (Picard-Carco, Racine, Calderón, Giraudoux, Lope de Vega). Připojena je studie o charakteru a významu Hořejšího překladatelského díla a obsáhlý komentář. Výbor uspořádal, text k vydání připravil a poznámkami, vysvětlivkami a doslovem opatřil Milan Blahynka.

Výbor z autorovy básnické tvorby obsahuje oddíly Hudba na náměstí, Korálový náhrdelník, Den a noc a Návrat ztraceného syna. Celoplátěná vazba 22-158-66. Celokožená vazba 22-159-66.

Bohatý sedlák má vše, co je ke štěstí potřeba. Výnosné pozemky, zdraví, rodinu, hromadu peněz a oblibu všech kolem. Proto se, navzdory skromné povaze, rád kasá tím, že je na svém kousku půdy králem, a pravého krále proto vidět nepotřebuje a nechce. A když jednou pravý král jede okolo atohle vše zjistí, zatouží poznat blíž sedláka a zjistit, co se za tím prohlášením skrývá. V přestrojení se u něj nechá ubytovat, a další okolnosti na sebe nenechají dlouho čekat...

Romance pro křídlovku představuje lyrickoepický vrchol Hrubínovy básnické tvorby. Příběh z autorova mládí, kde vzpomíná na svou první lásku.