Text Bible z ekumenického překladu Písma svatého. Bohatě ilustrovaná publikace obsahuje vybrané texty z Bible a výklad hlavních příběhů Starého a Nového zákona. Klíčová slova, věty a pojmy jsou navíc plně objasněny a ilustrovány ve sloupcích po stranách.
Výbor z proslulé sbírky Ďábelské novely Julesa Barbey d'Aurevillyho, francouzského spisovatele 19. století, o jehož tvorbě Albert Thibaudet ve svých Dějinách francouzské literatury píše: "S podmínkou, že se budeme držet v uctivé vzdálenosti, je to krásná podívaná". Výbor obsahuje: Nejkrásnější láska Dona Juana, Rub karet whistové partie, Pomsta ženy
Román o úředníkovi, který čelí ponižování a zesměšňování. Jedinou jeho spřízněnou duší je prostitutka Líza.On však neocení její přízeň a dobro jí oplácí zlem. Klesl tím na samé dno. Dostojevskij se zde snaží vysvětlit vnitřní motivaci chování lidí, něco, co nemůžeme kontrolovat rozumem, co je uloženo v našem podvědomí.
Právě těchto devět pohádek vyneslo mistra duchaplné konverzace Oscara Wilda rovnou do literárního nebe. Jsou to jedny z nejúchvatnějších pohádkových příběhů, které kdy byly napsány. Vaše děti v nich možná nenajdou černobílý svět dobra a zla, o to více se ale zamyslí nad tím, že v životě nejsou hodní všichni, kdo se tak tváří, a naopak. Autorův mimořádně čtivý a zároveň neobyčejně myšlenkově bohatý Šťastný princ by neměl chybět ani v knihovnách dospělých čtenářů, kteří si ho už dávno oblíbili. V příbězích se odráží Wildova posedlost krásou a touhou po světě, ve kterém se k sobě lidé chovají slušně a s respektem. Pohádky nemají vždycky šťastný konec, ten ale někdy chybí i v příbězích našich životů. Geniální spisovatel v této knize ze všech sil touží najít pravdu, která je, jak sám říkal, "málokdy čistá a nikdy ne jednoduchá".
Výbor přináší dvě čtenářsky přitažlivé povídky (Plukovník Chabert, 1832; Gobseck, 1830), které jsou mistrovskou ukázkou způsobu, jak autor zachycoval charaktery postav. Spojovacím článkem mezi nimi je postava advokáta Darvilla, známého z Lidské komedie. V povídce Plukovník Chabert se snaží zachránit čest vojáka, který byl považován za mrtvého a jehož žena se mezitím výhodně provdala. V povídce Gobseck vystupuje advokát jako vypravěč příběhu o starém lichváři, který se z principu soudil o jediný frank.
Společné vydání povídkových knih Smrt krásných srnců (1971) a Jak jsem potkal ryby (1974). Oba cykly spojuje humorně kritický obdiv syna ke svému vzácnému, ale složitému tatínkovi, láska k rybám, vodě a přírodě vůbec, vzpomínky na šťastné dětství před válkou a pozdější hořký okupační úděl smíšené židovské rodiny. Společné je i literární pojetí, kde základem mistrného vyprávění v první osobě jsou reálné vzpomínky, působivé nikoli uměleckou stylizací, ale vnímavou, velmi poetickou evokací zážitků vlastních i rodinných. Ctíme autorovu moudrost, lidskost, jemně nostalgický humor, tedy to, co v povídkách poutá i dojímá. Jazyk prózy je živý, hovorový. Zkušený reportér neměl obavy z nespisovného výrazu či tvaru tam, kde jazyková norma „šustila papírem“. Doslov a medailón napsal Bohumil Svozil.
Báje, legendy a pohádková vyprávění vztahující se k historickým objektům a lokalitám v Pošumaví.
