Camille Laurens Knihy

Text francouzské autorky s prvky románu, novely i eseje je: „kniha, která zpívá a přemýšlí o jediném, o lásce.“ Autorčiným stálým tématem, při němž střídá styly i žánry, je i v této, už deváté, knize láska. Vyprávění, v němž popisuje historii lásek i údělů žen svého rodu počínaje prababičkou a konče jejím vlastním manželstvím i mimomanželským vztahem, má výrazně autobiografickou podobu. Příběhy žen jsou proloženy úvahami o úskalích mezilidských vztahů, postřehy o roli a postavení ženy, i otevřeným líčením milostných prožitků. Autorka se snaží o rozbor různých podob a tváří lásky, ale kromě toho si dokáže i okouzleně pohrávat s jazykem a této své knihy si cení nejvíce ze své dosavadní tvorby. Doprovozeno četnými výroky slavných, zejména maxim vévody de la Rochefoucauld.

Reflexe o mužích hrdinčina života jako ústřední linie, k níž se vše váže a z níž vše vychází. Autorka se výslovně odříká jakékoli autenticity vzpomínek a zážitků své hrdinky, ale přesto – neustálé přecházení od „ich formy“ k třetí osobě jí umožňuje oscilovat mezi osobní výpovědí a odosobněnou reflexí. Autorčina hrdinka Camille tak vzpomíná na všechny muže svého života, od otce a dědečka přes první a další lásky, manžela, milence i muže, kteří ji pouze okouzlili a zmizeli, protože muži a vztahy s nimi jsou to jediné, co pokládá za opravdu důležité. Některé jsou zraňující a v jejím životě zanechaly nesmazatelnou stopu, jiné prchavé, jakoby snové, ale ne méně důležité. Postavení muže a ženy ve vztahu bere jako součást lásky, nepropadá sebelítosti ani feministické bojovnosti. Vyrovnaná samozřejmost, s níž autorka/hrdinka k mužům přistupuje, jí umožňuje je opravdu milovat i s jejich chybami a v jejich odlišnosti.... celý text

From the acclaimed author of Little Dancer Aged Fourteen, a deeply personal and insightful account of being a girl, woman, and mother in a world that sees the feminine as less than. Born in 1959 to a middle-class family, Laurence Barraqué grows up with her sister in the northern city of Rouen. Her father is a doctor, her mother a housewife. She understands from an early age, by way of language and her parents’ example, that a girl’s place in life is inferior to a boy’s: Asked for the 1964 census whether he has any children, her father promptly responds, “No. I have two daughters.” When Laurence eventually becomes a mother herself in the nineties, she grapples with the question of what it means to be a girl, to have a girl, and what lessons she should try to pass down or undo. Masterful in her analysis of the subtle and obvious ways women are undermined by a sexist society, Camille Laurens lays out her experiences of the past forty years in this poignant, powerful book. Girl is at once intimate and sweeping in its depiction of the great challenges we face, such as equalizing the education system and transmitting feminist values to the younger generations.

The narrative delves into the life of the real dancer who inspired Degas's famous sculpture, exploring her personal struggles and the challenges faced by women in late nineteenth-century Paris. It offers a poignant look at the intersection of art and reality, revealing the often-overlooked stories of those who inspired renowned artists. Through this lens, the book captures the vibrant yet harsh atmosphere of Paris during that era, highlighting themes of resilience and artistic inspiration.

This absorbing work uncovers the story of the real dancer behind Degas's now- iconic sculpture. Drawing on a wealth of historical material as well as her own love of ballet, Camille Laurens presents a compelling portrait of Marie van Goethem and the world she inhabited.

Gefährliche Liebschaften einer Frau in den mittleren Jahren Ihr Name ist Claire, sie ist 48 Jahre alt, Literaturprofessorin und geschieden. Um Jo, ihren wankelmütigen Geliebten, im Auge zu behalten, erstellt sie ein gefälschtes Facebook-Profil: Dort wird sie zu einer vierundzwanzigjährigen, alleinstehenden, brünetten jungen Frau, und das Foto, auf dem sie so schön ist, ist nicht ihr eigenes. Als diese fiktive Doppelgängerin schreibt sie mit dem sehr viel jüngeren Christophe – und verwickelt sich in eine Liebesgeschichte, wie sie nur der Cyberspace erzählen kann. In einem Vexierspiel zwischen realer und virtueller Welt erzählt Camille Laurens von einer Frau, die im Leben fast alles hat, bis sie im besten Alter unsichtbar wird. Und die sich weigert, ihr Begehren aufzugeben.

»Exakt so kraftvoll wie Annie Ernaux.« Hamburger Abendblatt »Haben Sie Kinder?«, wird der Vater gefragt. »Nein, ich habe zwei Mädchen«, antwortet er. – Diese Szene ist eine der ersten Erinnerungen einer Frau, die um 1960 in gutbürgerlichen Verhältnissen in Rouen aufwächst. Was folgt, ist ein Leben, wie es exemplarisch scheint für ihre Generation: Laurence befreit sich aus der Enge des Elternhauses, erlebt sexuelle Freiheit, aber auch Gewalt, sie verliert einen Sohn bei der Geburt und bringt eine Tochter zur Welt. Und mit dieser Tochter, die sich allen Rollenzuschreibungen entzieht, öffnet sich etwas – auch für Laurence und ihr Leben als Frau. Aus dem Besonderen eines Frauenschicksals leitet dieser klug konstruierte Roman ab, was im Allgemeinen folgt, nachdem es heißt: »Es ist ein Mädchen.«

broché.   Un homme, Arnaud, s'éprend passionnément d'une femme (la narratrice, Hélène), donne tous les signes d'un amour vrai, puis, presque aussitôt, se déprend d'elle. La narratrice tente de cerner l'inconstance du sentiment amoureux, la douleur de ce qui ne dure pas. Le roman veut aussi réfléchir, à travers la question de la transposition cinématographique, au rapport entre les mots et les images, au rôle de la représentation et de l'imagination dans l' ce qui est aimé, c'est ni toi ni moi, mais seulement l'image qu'on en a. Ne sommes-nous que des projections imaginaires ? Bref, un livre sur le cinéma -le cinéma qu'on se fait. Du même Romance; Dans ces bras-là.

Drôles, impudiques, vraies. Huit romancières en liberté évoquent le mystère de la naissance : émerveillement, sérénité, partage, mais aussi violence, incompréhension, désarroi. De la conception originelle à la troublante délivrance, loin des clichés, des tranches de vie pleines d''émotion, de douleur et de tendresse.