Ľubomír Feldek Knihy

Nechte se okouzlit nevšedními klasickými pohádkami Jeníček Hrášek, Lamdřevo, Martínek Cinkálek, O tatranských obrech, Růžová Anička, Štiavnická pyšná paní, Zbojník Hřebka a Kompit Král a mnoha dalšími.

Výbor z díla slovenského básníka. Ľubomír Feldek se narodil 9. Října v Žilině. Vystudoval bratislavskou Vysokou školu pedagogickou, učitelem se však nestal. Řádku let pracoval jako nakladatelský redaktor, ale už dávno přesedlal na volnou nohu. Verše začal publikovat už ve dvanácti letech, ale za jeho skutečný vstup do literatury můžeme považovat účast ve 4. čísle časopisu Mladá tvorba, ročník 1958, kde sa veřejnosti představila tzv. trnavská skupina (Mihalkovič, Ondruš, Stacho, Šimonovič a Feldek). Felkek do skupinového čisla přispěl nejen verši, ale také dvěma manifesty, polemicky namířenými proti schematismu tehdejší poezie. (Třetí manifest neprošel cenzurou.) Od té doby výrazně ovlivňuje slovenskou literaturu nejen svou poezií, ale také esejistikou, dramaty, tvorbou pro děti a početnými překlady nejvýznamnějších světových básníků a dramatiků.

Trojjazyčné vydání Erbenovy Kytice, v němž nejsou zahrnuty básně Záhořovo lože, Dceřina kletba a Věštkyně. Erben vložil do Kytice především rozmanité epické skladby, jejichž základní součástí je baladický prvek přítomný v mnoha rovinách, ať už se jedná o báje s nadpřirozenými bytostmi nebo o pověsti, vztahující se k nejrůznějším svátkům a legendám. Náměty nacházel autor na nejrůznějších místech a zároveň se v nich pokusil využít jak lidovou slovesnost, tak i postupy, odpovídající tradicím evropských literatur 18. a 19. století. Erben dokázal i dovedně fabulovat jádro svých příběhů, které často vycházely z konfliktů člověka s mytologickými postavami a mocnostmi či z násilného porušení přírodního řádu. Tato střetnutí byla mnohdy způsobena činem, pramenícím ze zloby, z dobré či špatné vůle nebo i z náhodného a neúmyslného aktu. A tak se do středu autorovy pozornosti dostal rozpor mezi jedincem s jeho přirozenými možnostmi a světem odlišných či iracionálních dimenzí. V těchto sporech nabýval vrchu ortel, vynesený z hlediska jakéhosi vyššího morálního zákona a trestající činy mimo rámec obvyklého lidského konání. Do ruského jazyka přebásnil Nikolaj Nikolajevič Asejev, do slovenského jazyka přebásnil Ľubomír Feldek. Kolážemi z dobových materiálů ilustroval Miroslav Huptych. Předmluva J. Klapka.

Spírka veselých básniček pro děti s rozpustilými obrázky, např. Pohádka o velkém hladu, Malilinká bajka, Dřevěný Ivo, Hvězdičková pohádka.

Sborník vydaný u příležitosti 90. výročí narození Eduarda Petišky obsahuje nejen vzpomínky přátel a rodiny na tuto výjimečnou osobnost české literatury, ale také Petiškovy dosud nepublikované aforismy a úvahy vybrané z jeho zápisků. Cílem publikace je představit Eduarda Petišku nikoliv jako čítankového autora, ale jako tatínka, manžela a kamaráda. Největší prostor proto ve sborníku přirozeně dostává jeho syn Martin (rovněž spisovatel, publikující pod pseudonymem Eduard Martin) a dále lidé, kteří s Eduardem Petiškou prožívali jeho všednodennost - jeho přátelé (např. spisovatel Stanislav Rudolf), kamarádi jeho syna (badatel, spisovatel a malíř Milan Novák, muzikolog, lingvista a vědecký pracovník Jan Králík) a další pamětníci jeho života v Brandýse nad Labem. Eduarda Petišku si na stránkách sborníku coby zdroj inspirace a okouzlení připomínají také dnes již etablovaní literáti: básník Karel Sýs, slovenský spisovatel a překladatel Lubomír Feldek, literární kritik Jiří Opelík. Své vyznání připojuje i Zdenka Vavrušková, autorka disertační práce o Eduardu Petiškovi. Významnou linii sborníku tvoří vzpomínky těch, kteří si z dětství pamatují především Petiškovy knihy a vnímají je jako jeden ze zdrojů své umělecké i lidské formace: básnířka Vendula Vartová-Eliášová nebo muzikolog Pavel Smetáček. Vzpomínají ale i knihovnice blízkých i vzdálených knihoven a vděční čtenáři.

Ľubomír Feldek, Albín Brunovský a Ľubomír Krátky získali v roku 1974 Cenu vydavateľstva Mladé letá za spoločný podiel na vynikajúcej súhre literárnej, výtvarnej a grafickej zložky v Modrej knihe rozprávok. Modrá kniha rozprávok získala v roku 1976 zápis na Čestnú listinu H. Ch. Andersena.

55 nejhezčích pohádek z bohaté pokladnice dávných slovenských tradic vypráví významný slovenský spisovatel L'ubomír Fledek. V pohádkách ožívají známí i méně známí hrdinové: Dlouhý, Široký a Bistrozraký, Popelka, silák Lamdřevo i maličký Janíček Hrášek, Růžová Anička a další; jistě si zamilujete i pohádkové příběhy, ve kterých vystupují zvířátka, jako ty o kůzlátkách a vlkovi, o komáru a medvědovi či o třech chytrých beráncích.