Andreas Wilhelm Knihy

Další fascinující dobrodružství badatelského týmu z Projektu Babylon Výzkum záhadné jeskyně v jižní Francii svedl dohromady anglického historika Petera Lavella a francouzského amatérského archeologa Patricka Nevreuxe. Od doby, kdy objevili jedinečný archiv vědění, nemyslí na nic jiného, než že vypátrají další svědectví o starodávné moudrosti a mystice. Nečekaně dostanou pozvání do Káhiry od stařičkého sira Olivera Guardnera, jemuž otec odkázal drahocennou sbírku staroegyptských nálezů. Nebylo mu bohužel dopřáno pátrání po "vědění světa" a "původu magie" dokončit, protože ve třicátých letech záhadně zahynul. Oba dobrodruhy fascinuje vyhlídka, že znovu vykročí po této stopě a dílo zesnulého úspěšně završí. Východiskem se pro ně stane papyrus zcizený z Tutanchamonova hrobu. Obsah písemnosti je přivede na stopu tajuplného kacířského faraona Achnatona a bájemi opředené Tabula smaragdina. Pátrání pokračuje na ostrově Rhodos a v Káhiře, hluboko pod nekropolí v Sakkáře a směřuje k netušeným kořenům lidských dějin. Jejich výprava však záhy probouzí zájem mocných konkurentů, například tajné společnosti, která oběma mužům nepokrytě vyhrožuje, i přitažlivé Melissy, jež je členkou pochybné sekty. Když Peter a Patrick nakonec objeví utajený Imhotepův hrob, vystavují se sami největšímu nebezpečí…

Badatelé Peter Lavell a Patrick Nevreux mají ještě v živé paměti divokou honičku sakkárskou nekropolí – a už znovu narážejí na indicie o univerzálním zdroji naší kultury, Atlantidě… Zatímco Patrick Nevreux nachází na Yukatánu mayský kodex, objevuje Peter Lavell v Alexandrii domněle ztracenou část Platonova dialogu o Atlantidě. Nálezy se doplňují, a proto se oba vědci vydávají na dobrodružnou výpravu do oblasti severovýchodně od Baham. Zde v hloubce přes tři tisíce metrů pátrají po bájemi opředené Atlantidě. Na každém kroku je sleduje nejen americká armáda, ale i bezohledný hledač pokladů Nuňo González a nevyzpytatelná novinářka Kathleen Denverová… Přes všechny překážky oba badatelé podstupují riskantní hloubkový ponor a narážejí na fascinující odkaz prastaré kultury, který by mohl zodpovědět všechny otázky spojené se záhadnými archivy vědění…

Z odlehlé indiánské vesnice v brazilském pralese mizí beze stopy ženy a děti. Když se objeví hnijící mrtvola, šaman mluví o pomstě zlého ducha… Na druhé straně zeměkoule je na břehu Labe nalezeno lidské chodidlo, ale hamburská policie přistupuje k pátrání po jejím původu nanejvýš zdrženlivě. Novinář Tom Hiller větří velkou story. Společně s Julií, studentkou medicíny, začnou pátrat na vlastní pěst. A objevují neuvěřitelné: Jistý švýcarský farmaceutický koncern provádí v brazilském pralese hrůzné experimenty. A političtí představitelé před tím zavírají oči…

Celá oblast kolem je ihned neprodyšně uzavřena a bedlivě střežena ozbrojenou bezpečnostní službou. Kdo však prozkoumá tajuplné místo, kde jsou skalní stěny popsány záhadnými nápisy, vzkazy z všemožných kultur světa? A kde se v hlubinách vzalo podivné modré záření, jež připravuje lidi o rozum? Za nejvyššího utajení vzniká v Organizaci spojených národů výzkumný projekt a bádáním jsou pověřeni anglický historik Peter Lavell a francouzský inženýr Patrick Nevreux. S rozluštěním složitých textů jim pomáhá mladá německá lingvistka Stefanie Krügerová. Záhy poté, co začnou pátrat, se jim pověsí na paty okultní sekty a tajné společnosti mystiků. Přes veškeré nástrahy a s nasazením vlastního života se trojlístek vědců krok za krokem blíží k vyřešení hádanky. Ale když se jim podaří proniknout až k samému ohnisku poznání, ocitají se ve smrtelném ohrožení… 1.vydání

La manera mas sencilla de aprender el deporte de moda. Da igual la edad y el estado físico de partida: El Nordic Walking mantiene a todo el mundo en forma y de buen humor. Andreas Wilhelm, el Formador Director de DNV (Asociación Alemana de Nordic Wlking) ha creado la Técnica Alfa para iniciarse en el nordic walking de modo sencillo. ALFA quiere decir ?Andar derecho, Largos los brazos, Formando un triangulo con el bastón y Adecuar el paso?. Los principiantes aprenden muy fácilmente la técnica básica en 7 pasos. Pero este manual práctico de nordic walking presenta también variantes para los practicantes avanzados con las que aumentar la resistencia y mejorar la postura o la carga sobre sus pies. -La técnica ALFA: Con ella, todo el mundo puede encontrar su propio estilo de nordic walking. -Recomendado por los deportistas de élite y los pioneros del nordic walking: Rosi Mittermaier y Christian Neureuther. -Con ejercicios complementarios de estiramientos y fortalecimiento, consejos y listas de chequeo.

Anna zieht mit ihren Eltern während der Sommerferien von Frankfurt aufs Land nach Emmendingen. Sie vermisst ihre Clique, aber alles ändert sich, als sie einen Computer mit Internetanschluss bekommt. Schnell bekommt sie Zugang zu verschiedenen Foren, lernt neue Freunde im Chat kennen und trifft online schließlich auch Ihre Clique wieder. Ihr ehemaliger Schwarm aus Frankfurt beginnt im Netz mit Raubkopien zu handeln, und Anna gerät in einen Gewissenskonflikt…

Die Opéra-Comique - zunächst hieß sie keineswegs so - und ihre Werke, die Opéra-comique - zunächst hießen sie keineswegs immer so -, sind eine Geburt des 18. Jahrhunderts. Die Opéra-comique entwickelten sich aus sehr derben Stücken auf den beiden Jahrmärkten der Stadt Paris, den Foires Saint-Germain und Saint-Laurent. Auch der Sonnenkönig war sich nicht zu schade, sich eines dieser frühen, teils skatologisch gehaltenen 'Werke', verbunden mit akrobatischen Kunststücken der Schausteller, im Jahr 1679 anzusehen. Es gefi el ihm, und er erteilte der aufführenden Truppe sogar ein Privileg. Die Akrobatik war in den ersten drei Jahrzehnten des 18. Jahrhunderts zwar verschwunden, aber die wahre Opéra-comique noch nicht geboren.Die vorliegende Untersuchung hat sich nun zum Ziel gesetzt, nicht mehr die frühen, gleichsam prototypischen Stücke der Opéra-Comique zu untersuchen, sondern das herangereifte Genre dieses Theaters - Stücke, die purifiziert, autorisiert, genau datiert, publiziert und vor allem ausdrücklich auf ihren Deckblättern als Opéra-comique bezeichnet wurden. Lesage, d'Orneval, Fuzelier, Piron und die Pièces en un acte werden zweitrangig, Autoren wie Favart, Vadé, Sedaine drängen sich in den Vordergrund und präsentieren Stücke höheren Niveaus, die man als Opéra-comique der zweiten Generation bezeichnen könnte. Sie reichen bis zum Jahr 1762, als die Opéra-Comique als Theater mit der Comédie-Italienne fusioniert wurde, und doch lebte die Opéra-comique als Genre weiter, und es wird eine dritte und vierte Generation geben.Wir haben uns zum Ziel gesetzt, den Fortgang dieses Genres bis zum Ende des 18. Jahrhunderts zu untersuchen.Der vorliegende erste Band betrachtet die Opéra-comique nach Maßgabe der vorgestellten verbesserten Anlage bis zum Jahr 1759 einschließlich, denn bereits 1760 lässt sich eine gewisse Veränderung verspüren. In einer bisher nicht dagewesenen Weise wird eine Synopse von 65 Stücken vorgestellt, die den Inhalt und dessen wiederkehrende Mechanismen ebenso wie die Didaskalien und deren Topoi untersucht und vergleicht. Auch die Sprache wird bei dieser Synopse nicht vergessen. Diese betont textimmanente, druckspezifische Fokussierung ist ein absolutes Novum im Rahmen der Publikationen zur Opéra-comique und stellt eine neue Schule dar.Die hier präsentierten Rezensionen beziehen sich auf einen Zeitraum vom 18. Jahrhundert bis ins Jahr 2022 - Rezensionen, die sich allerdings wellenartig manifestieren, da immer wieder Intervalle verbucht werden müssen, in denen kein Interesse an den vorliegenden Stücken bestand. Während die moderne Rezeption einem Theaterstück des 18. Jahrhunderts durchaus lange Abhandlungen, ja ganze Heftchen widmen kann, wie wir es etwa in unserer Veröffentlichung zu Marivaux gezeigt haben, existiert ein längerer, kohärenter Text zu irgendeinem der hier vorgestellten Stücke in der modernen Sichtung nicht. Diese erweist sich diesbezüglich in hohem Maße als musikalisch orientiert, einzelarienzentriert, bruchstückhaft, tabellarisch und enumerativ und von ihrem Jargon her mitunter so speziell, dass sie nur einem Musikexperten zugänglich ist. Der Literaturwissenschaftler mag aber auch deshalb enttäuscht sein, weil sich viele Publikationen vornehmlich mit den frühen Stücken der Foire befassen, die hier kein Gegenstand der Untersuchung mehr sind.Es kann also gewiss ein guter Beitrag zur aktuellen Forschung sein, wenn eine so große Zahl von Librettos neueren Stils einer detaillierten, systematischen Betrachtung unterworfen und auch miteinander verglichen werden.Der Autor ist Studienrat im Hochschuldienst und arbeitet regelmäßig in der Nationalbibliothek in Paris. Es liegen bereits mehrere Veröffentlichungen zum französischen Theater des 18. Jahrhunderts vor.

Anna ist umgezogen. Mit ihren alten Freunden hält sie übers Internet Kontakt. Begeistert von den Möglichkeiten der Web wissen die Freunde bald nicht mehr Gut und Böse zu unterscheiden.