Podrobný popis sedmnácti cest za přírodou, památkami, přáteli i ženami na Karlovarsko, které v letech 1785-1823 podnikl německý básník a přírodovědec Johann Wolfgang von Goethe. Kniha česko-německého autora Johannese Urzidila je dosud patrně nejcelistvějším zpracováním tématu vztahu Johanna Wolfganga Goetha k Čechám. Autor se českými pobyty německého básníka (který tu úhrnně strávil takřka tři roky života!), jeho zájmem o českou i německojazyčnou kulturu v českých zemích i o poměry přírodní zabýval takřka celý svůj dospělý život. I proto jeho Goethe v Čechách skýtá pozoruhodný obraz tohoto jedinečného vztahu na pozadí širších kulturně-historických a politických souvislostí. Díky Urzidilově důkladné znalosti tématu, jeho osobní zanícenosti, lidskému nadhledu a v neposlední řadě i velkému vypravěčskému talentu může dnešní čtenář zblízka nahlédnout významný kus života v českých zemích první třetiny devatenáctého století a poodhalit leckterou souvislost středoevropských dějin a kultury, která mu možná dosud zůstávala skryta. Urzidilova kniha je nepřehlédnutelný příspěvek k dějinám česko-německých kulturních vztahů, který neopomíjí ani širší evropské souvislosti.
Johannes Urzidil Knihy
- Hans Elmar







Pražský triptych: Povídky
- 206 stránek
- 8 hodin čtení
Jádro povídkové sbírky tvoří životní osudy tří umělecky zaměřených mladíků, kteří dospívají v atmosféře plně tragiky i humoru. Z tohoto kaleidoskopu jednotlivých osudů vzniká cosi jako psychologický místopis Prahy – města, které měl autor velice rád.
Kde údolí končí
- 138 stránek
- 5 hodin čtení
Soubor devíti povídek pražskéko německého spisovatele přináší povídky jednak z počátku století, jednak z doby kolem 2. světové války. Obsahuje vzpomínky na dětství v Praze na Žižkově, vzpomínky na svérázného otce, dále pak povídky věnované krajině kolem Horní Plané, rodišti Adalberta Stiftera. Povídky jsou typické jazykovou vytříbeností a jemným ironickým nadhledem.... celý text
Výbor z povídek německy píšícího českého spisovatele.
Pohled na české dějiny od jejich mýtických začátků až po vznik první české republiky v roce 1918 očima českého Němce. Česko-německé vydání s předmluvou dr. Gerharda Trappa.
Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah. Jejich hovor se točí mimo jiné kolem německé a české literatury, pražské německo-židovské umělecké společnosti a literární kavárny Arco či kolem Franze Kafky, jeho díla a vztahu k ženám, zejména k Mileně Jesenské. Hodnotí také vztah Karla Čapka a světové literatury, J. W. Goetha a lidové poezie nebo českou a německou výtvarnou avantgardu, zvláště Jana Zrzavého a Tvrdošíjné. Velmi aktuálně zní jejich úvahy o národním charakteru a problematice češství v umění, o významu česko-německého soužití pro kulturu obou etnik a rovněž o stále živém tématu nacionalismu a nacismu. Tento poprvé vydávaný, významný osobní i dobový dokument odkrývá mnoho detailů z kulturního i politického zázemí československé společnosti po první světové válce a svými přesahy má co říct i k dnešku: budoucnost soužití Čechů a Němců nevidí autoři totiž pouze v "odčiňování" či "narovnávání" historie, ale v evropském sjednocení.
Život s českými malíři
- 544 stránek
- 20 hodin čtení
Vzájemná korespondece s malířem Janem Zrzavým. Vybral, uspořádal a doprovodné texty napsal Vladimír Musil.
Poslední host = Der letzte Gast
- 243 stránek
- 9 hodin čtení
Všechny čtyři prózy (Černopláštník, U hranic, Poslední host a Pohled ze Stingelovy skály) jsou inspirovány autorovými pravidelnými pobyty ve vesnici Zvonková u Horní Plané na Šumavě, kde pobýval jako chlapec a později ve 30. letech. Tato málo známá kapitola autorova života je doložena zasvěcenou studií Gerharda Trappa a dvěma statěmi Vladimíra Musila
Johannes Urzidil nás přivádí do Prahy dvacátých let a názorně líčí nabitou tvůrčí atmosféru, v níž se pohybovali tehdejší velikáni literatury a výtvarného umění, k nimž patřil i on sám. Vykresluje portréty osobností, například smrtelně nemocného básníka Karla Branda nebo Kafkova učitele hebrejštiny Friedricha Thierbergera, jehož sestra Gertrude byla Urzidilovou manželkou. Soubor esejů předkládaných v této knize nabízí mnohé duchovní podněty a řadu pozoruhodných výroků.



