Vladimír Karbusický Knihy

Autor vykládá v knize poprvé soustavně svou koncepci vzniku, vývoje a žánrové podstaty starých pověstí českých, kterou zatím publikoval v různých článcích. V přímém protikladu k dosud vžitým představám dokládá, že staré pověsti české nevznikly v lidu, nepocházejí z pravěku, nejsou ryze českým výtvorem, že naopak vznikly teprve ve vyšším raně feudálním prostředí, pocházejí až z historické doby 10. až 11. století a jsou většinou odvozeny ze světa germánské epiky. Monografické zpracování problému připravil pro tisk pod názvem Počátky ústní slovesnosti v přemyslovských Čechách.

Z nejrůznějších písemných pramenů a živých folkloristických záznamů vybrali Václav Pletka a Vladimír Karbusicky celou řadu „prostonárodních písní“ (texty i s notovým záznamem), doplnili doslovem a poznámkami a místo předmluvy použili text Karla Čapka z knihy Marsyas – vznikla tak svérázná knížka.

Několik desítek textů i melodií českých kabaretních písní, doprovázených vysvětlivkami o jejich autorech, vzniku, šíření, obměnách, uplatnění, dobovém významu atd. jsou nejenom ukázkami vývoje českého kupletu a kabaretu od prvních desetiletí minulého století do dvacátých let století našeho, nýbrž i zajímavým a průkazným svědectvím dobových poměrů i zápasů národních, politických, hospodářských a sociálních

Autor vykládá v knize poprvé soustavně svou koncepci vzniku, vývoje a žánrové podstaty starých pověstí českých, kterou zatím publikoval v různých článcích. V přímém protikladu k dosud vžitým představám dokládá, že staré pověsti české nevznikly v lidu, nepocházejí z pravěku, nejsou ryze českým výtvorem, že naopak vznikly teprve ve vyšším raně feudálním prostředí, pocházejí až z historické doby 10. až 11. století a jsou většinou odvozeny ze světa germánské epiky. Monografické zpracování problému připravil pro tisk pod názvem Počátky ústní slovesnosti v přemyslovských Čechách. 2. rozšířené vydání

Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury.