Petr Onufer Pořadí knih

Nový překlad nejvlivnější angloamerické básně dvacátého století, který vychází ke stému výročí jejího prvního vydání. Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T.S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici světové literatury; v pozoruhodném souladu se svými kritickými postuláty tvoří dílo vycházející z "historického vědomí, jež nutí člověka psát tak, jako by celá evropská literatura počínajíc Homérem, včetně celé literatury jeho vlastní země, existovala simultánně a vytvářela simultánní řád". Onu literární tradici přitom svým modernistickým gestem nekompromisně přebudovává k obrazu svému. Nakladatelská anotace.

Příběh anglické školačky Perdity Lee a její matky Harriet se zprvu zdá být zcela všední, čtenáři však brzy dojde, že se ocitl uprostřed surreálného víru vyprávění, které jej ze současného Londýna unese do (možná imaginární) země Harrietina dětství, v níž její rodina peče neobyčejný perník: „jíst ten perník je jako jíst pomstu (…) jako kdyby si člověk ukusoval přímo z opravdového srdce toho, kdo hrozně ublížil jeho lásce a myslel si, že mu to projde“. Nejraději ze všech má ten perník Harrietina přítelkyně Gretel, jež má prsty snad ve všem, co se Harrietě od jejich seznámení přihodí, a díky jejímuž zásahu začne o dlouhá léta později Harrietina dcera pátrat po tajemství svého původu – a onen surreálný vír se může začít pořádně roztáčet… Poslední román Helen Oyeyemi čerpá inspiraci z pohádkových příběhů, staví na archetypech, odkazuje na klasickou literaturu i na nejnovější pop-kulturu, a to vše činí nesmírně vytříbeným jazykem a mimořádným stylem.

Divoká symfonie představuje mimořádně zábavný čtenářský zážitek nejen pro děti, ale i pro jejich rodiče! Bohatě ilustrovaná kniha složena z půvabných, hravých básniček, v nichž Maestro Myšák se svou věrnou taktovkou seznamuje čtenáře se svými zvířecími kamarády, od gepardů a klokanů až po slony a velryby. Každá dvojstrana je věnována jinému zvířátku a formuluje ponaučení do života, které se může stát podnětem k rozhovorům na téma soucitu, trpělivosti, úcty a sebedůvěry, prožívání přítomnosti, života beze spěchu nebo toho, jak důležité je přátelství. Ilustrace Susan Batoriové dodávají knize humor přístupný dětskému čtenáři, a navíc se pro zvídavé čtenáře všech věkových kategorií se v kulisách propracovaných obrázků skrývají různé rébusy.

Ačkoli se Jack Kerouac proslavil především jako prozaik, psal také vynikající poezii – mnozí literární historici jsou dokonce toho názoru, že Kerouacovy básně jeho prózu co do kvality předčí. Tak či onak, je nepochybné, že jedním z vrcholů autorova básnického díla jsou jeho haiku. Kerouacův zájem o tuto japonskou básnickou formu byl hluboký a dlouhodobý; od poloviny padesátých let až do své smrti v roce 1969 si úderná trojverší zapisoval do deníků, prokládal jimi své dopisy, romány či eseje atd. Postupně přitom dospěl k vlastní podobě, tzv. „západnímu haiku“, které se nenechává omezovat přísnými formálními pravidly, ušitými na míru japonštině, přesto si z dané formy uchovává to podstatné: schopnost zachytit ve třech krátkých verších jedinečný obraz světa, „zbavený vší poetické veteše a fíglů, a přesto vzdušný a ladný jako Vivaldiho pastorála“. Kerouacova Kniha haiku, poprvé vydaná teprve po autorově smrti, přesvědčivě dokládá, že ve svém úsilí o zvládnutí zdánlivě snadné, ve skutečnosti však nesmírně obtížné formy Kerouac uspěl beze zbytku.

Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky. Nacházíme v něm nepublikované povídky a prozaické fragmenty, publicistické texty o literatuře, o sportu, o jazzu, o beatnické generaci. Argo vydává Kerouacovy texty dlouhodobě a soustavně a spolupracuje s celou řadou předních překladatelů, a většina z nich se objevuje i v nejnovějším kerouacovském svazku. Tato antologie Kerouacových témat se tak stává i jakousi antologií překladatelských přístupů.

Andělé pustiny (v originále Desolation Angels; později překládáno jako Andělé zoufalství) je román amerického spisovatele Jacka Kerouaca z roku 1965. Autobiografický příběh románu se odehrává převážně v době, kdy Kerouac pracoval jako hlídač případného požáru v národním parku North Cascades, který leží na západním pobřeží Ameriky na hranicích mezi USA a Kanadou.

Kniha anglisty a překladatele Petra Onufera se zabývá utvářením kánonu anglofonních literatur v českém kontextu. Vychází z konceptu trojjediné literatury, kde poezie, próza a literární kritika sdílejí stejné zákonitosti. Kritika není považována za služebný žánr, ale za samostatný literární druh, zasluhující stejnou pozornost jako „tvůrčí psaní“. Onufer chápe literární kánon jako vodítko, které podněcuje k dalšímu studiu a neustálému zpochybňování. V jednotlivých částech se zaměřuje na obecné předpoklady kánonu, anglofonní literární kritiku, americkou prózu a poezii v českém kontextu. Autor ukazuje, jaké rysy děl jsou kanonické, jak se do kánonu dostávají a jak na něj působí. Jeho vlastní překladatelská praxe slouží jako korektiv, neboť měl možnost poznat většinu anglických a amerických autorů, o nichž píše, jako například Joseph Conrad, T. S. Eliot či William Faulkner. Získané poznatky o výstavbě jejich textů integruje do svých interpretací, což odráží praktickou orientaci celé práce a podstatu literárního kánonu.

V 16. svazku Edice Revolver Revue představuje Viktor Karlík projekt, v němž originálním způsobem "portrétuje" "lidi, kteří svýma rukama zaznamenali zdánlivě nejzbytečnější věc na světě poezii , a zároveň navozuje akt slovesné umělecké tvorby jinak, než je publikum zvyklé. Na fotografiích, jež pořídil Robert Portel, nedefilují tváře spisovatelů (a na stránkách publikace nejsou otištěny jejich texty), nýbrž jejich horní končetiny". Autorský výběr Viktora Karlíka zahrnuje snímky rukou Egona Bondyho, Ivana Diviše, Miloše Doležala, Bohumily Grögerové, Petra Halmaye, Jiřiny Haukové, Zbyňka Hejdy, Josefa Hiršala, Ivana Jelínka, Ivana M. Jirouse, Jiřího Koláře, Pavla Kolmačky, Víta Kremličky, J. H. Krchovského, Ladislava Nováka, Petra Placáka, Naděždy Plíškové, Andreje Stankoviče, Jáchyma Topola, Josefa Topola, Ivo Vodseďálka, Ivana Wernische a Jaromíra Zelenky.

Snoopy se v páté knize vybraných stripů postupně čtenářům představí v deseti ze svých nejvýraznějších rolí: vystupuje tu jako šéfbígl, světoznámý spisovatel, proslulý hokejista, lítý kondor, stíhací eso z první světové války, rozšafný bíglskaut, mazaný advokát, slavný tenista, ostřílený velitel cizinecké legie a odhodlaný astronaut. Snoopy nám přesvědčivě ukazuje, co všechno zmůže představivost, obrazotvornost, imaginace, fantazie. (vybrané stripy Peanuts z let 1958-1999).